Záviš Bozděch se narodil 10. října 1929 v Praze. Otec byl strojní inženýr, matka pracovala jako účetní. Po ukončení základní školní docházky začal navštěvovat reálné gymnázium v Libni. V roce 1943 se stal členem 13. skupiny oddílu mládeže Klubu českých turistů, vedeného Jiřím Navrátilem. V rámci této skupiny se ilegálně věnovali skautské činnosti a konali letní i zimní tábory. Od roku 1944 se pak zaměřili na mapovací činnost po Praze, jejíž výsledky se předávaly dál přes kontakty Jiřího Navrátila. V roce 1945 se z oddílu stal 2. vodní oddíl skautů. V roce 1949 se Záviš Bozděch zapojil do činnosti skautské větve odbojové skupiny „Praha-Žatec“, která údajně plánovala ozbrojený převrat komunistického zřízení. Pod vedením Jiřího Navrátila měli skauti působit jako spojky. V květnu 1949 byl Záviš Bozděch i s dalšími skauty zatčen a v srpnu téhož roku v procesu s „Dagmar Skálovou a spol.“ odsouzen na 2 roky. Nejdříve putoval do sběrného tábora Jáchymov–Vykmanov, poté přešel do pracovního tábora Rovnost. Na Rovnosti utvořil s ostatními skauty (Navrátil, Řehák, Nebeský, Holý, Ulrych, Čečka) ilegální roverskou skupinu. Na svobodu byl propuštěn v roce 1951. V letech 1954–1959 se mu podařilo dálkově vystudovat VŠCHT na Praze 6. Vojenskou službu absolvoval u 62. praporu PTP Děčín. Dříve skautský oddíl „Vodní Dvojka“ fungoval mezi lety 1945–1968 jen na bázi schůzek bývalých členů oddílu v rámci sportovních a společenských akcí. Znovu byl obnoven až v roce 1968 a Záviš Bozděch tehdy působil jako zástupce vedoucího. V civilním životě vystřídal hned několik povolání, zejména ve stavebním průmyslu. Za komunismu se marně snažil získat status soudního znalce. Podařilo se mu to až po revoluci a tak od roku 1990 až do svého odchodu do důchodu působil jako soudní znalec v oboru stavebnictví.