Ágnes Hellerová (1929)

Ágnes Hellerová se narodila roku 1929 v Budapešti. V době jejího dětství byla rodina zasažena protižidovskými náladami v Maďarsku a holocaustem. Její otec zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi, ona sama s maminkou přežila v budapešťském ghettu. Po válce studovala chemii a fyziku, avšak poté, co se setkala s myšlenkami maďarského filozofa Györgyho Lukácse, rozhodla se věnovat filozofii. Jak sama uvádí, jejím hlavním motivem ke studiu byla touha porozumět mechanismům společnosti, které vedly ke zvěrstvům nacismu. V roce 1947 se stala členkou maďarské komunistické strany. Po politických změnách v roce 1949 však byla „pro nespolehlivost“ vyloučena. Členství ve straně jí bylo obnoveno v době vlády Imre Nagye, s jehož politickým kurzem se ztotožňovala. V té době rovněž mohla nastoupit na doktorandské studium u G. Lukácse. Od roku 1955 přednášela na budapešťské univerzitě. V rozjitřené atmosféře poloviny padesátých let v Maďarsku se účastnila řady debat různých proreformních uskupení. V době maďarského povstání v roce 1956 aktivně vystupovala v tisku a svými články hájila jeho myšlenky. Povstání bylo krvavě potlačeno a Ágnes Hellerová byla v roce 1958 opět vyloučena ze strany a navíc propuštěna z univerzity. K oficiální akademické práci se mohla vrátit až o pět let později. V roce 1968 s nadějí sledovala vývoj v Československu a byla v kontaktu s řadou zdejších intelektuálů. O shromažďování vojsk Varšavské smlouvy u československých hranic se dozvěděla v Itálii, kde byla na služební cestě. Zpráva o invazi a účasti maďarské armády ji zastihla během mezinárodní filozofické konference v chorvatské Korčule, které se zúčastnilo přes 70 filozofů z celého světa. Konference byla přerušena a její účastníci se dohodli na společném protestu. Sovětský zásah prohlásili za nezákonný a neodůvodněný a požadovali stažení vojsk. Ágnes Hellerová a její maďarští spolupracovníci se rozhodli sepsat protestní text, tzv. Korčulskou deklaraci, která byla přetištěna v západním tisku. Signatáři deklarace byli poté v Maďarsku nuceni k jejímu veřejnému odvolání, ale nikdo z nich tak neučinil. Všem byly zabaveny cestovní pasy. Tři z pětice signatářů, kteří byli členy komunistické strany, byli vyloučeni. Ágnes Hellerová se spolu s dalšími stala terčem sledování, zastrašování a provokací. V roce 1973 byla znovu propuštěna z univerzity, nesměla učit ani pracovat pod vlastním jménem. V roce 1977 emigrovala do Austrálie, kde působila na univerzitě La Trobe v Melbourne. Od roku 1986 přednáší na univerzitě New School of Social Research v New Yorku. Po roce 1989 se stala členkou Maďarské akademie věd a její práce je ceněna po celém světě. Po nástupu Viktora Orbána do funkce premiéra byla společně s několika dalšími kolegy z Akademie věd vyšetřována kvůli údajné „zpronevěře veřejných peněz“. Mezinárodní tisk a její kolegové tento krok vnímali jako vyřizování účtů vlády se svými kritiky. Vyšetřování bylo v roce 2012 zastaveno.

Videorozhovor