Anna Magdalena Schwarzová (1921)

Anna Magdalena Schwarzová (přáteli přezdívaná Nina) se narodila 14. března 1921 v Praze, ve středostavovské rodině, otec Gustav Schwarz byl ředitel koncernu Juta. Pod vlivem vzdálené příbuzné konvertovala jako dospívající dívka ke katolicismu, absolvovala gymnasium a už v roce 1939 se přihlásila do kláštera. Nepřijali ji, prošla pak všemi útrapami, které čekaly Židy v protektorátu Böhmen und Mähren a 7. prosince 1941 ji spolu s rodiči deportovali do Terezína. Její mladší bratr Jiří byl v té době v Anglii a stal se příslušníkem RAF. Anna s maminkou v ghettu přežily, navzdory nemocem, hladu a dalšímu strádání. Otce nacisté zaraždili v Osvětimi, stejně jako další příbuzné. Po válce se Anna Schwarzová stala postulantkou karmelitánského kláštera a studovala jazyky na FFUK v Praze. V roce 1948 byla do kláštera přijata, po únorovém převratu ji na příkaz komunistického aparátu jako novicku poslali „do civilu“ a též vyhodili ze studií. Patřila tehdy ke křesťanskému společenství Rodina, duchovní i soukromý život trávila s přáteli, stýkala se s Oto Mádrem, Josefem Zvěřinou, Václavem Vaškem, Zdeňkem Bonaventurou Boušem… Anna Magdalena Schwarzová: vazební fotografie 12. února 1953 ji StB zakla a obinila z páchání „protistátní činnosti ve spojení s již odsouzeným špionem Vatikánu“ Mádrem. V březnu 1954 stanula před soudem (skupina Hošek a spol.), verdikt zněl jedenáct let zbavení svobody za velezradu (plus ztráta občanských práv a majetku). Byla vězněna v Ruzyni a v Pardubicích, až do amnestie v roce 1960. Šedesátá léta prožila v Českém Krumlově, pracovala v papírně, nejdřív jako dělnice, pak (neoficiálně) i jako tlumočnice. Teprve po 21. srpnu 1968 se vrátila do Prahy, roku 1976 šla do důchodu a o rok později, když se šťastnou shodou okolností dostala na Západ, složila v Římě řádné řeholní sliby, ačkoli i nadále zůstávala mimo klášter. Chartu 77 Anna Magdalena Schwarzová nepodepsala, s chartisty se ovšem stýkala, úzce se spojila s disentem, spolupracovala i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných (StB ji ve svých materiálech nesmyslně označuje za členku „katolické sekce VONS“). Patřila k nemnoha politických vězňům z 50. let, kteří se i za normalizace účastnili protirežimních aktivit. Byla opakovaně zatýkána a sledována, policie u ní prováděla domovní prohlídky, sebrala jí pas, odposlouchávala telefon. Na přelomu 70. a 80. let začala Anna Magdalena Schwarzová jezdit do Polska (m.j. proto, že StB oznámila do českého kláštera v Jiřetíně, pod který sestra Magdalena patřila, že její návštěvy jsou nadále nežádoucí, což klášter akcpetoval). Protože se přátelila s chartistou a politickým vězněm, jezuitou Františkem Líznou, tajní ji podezírali, že chystá jeho útěk za hranice. Jakkoli se podílela na opozičních aktivitách, její ústřední zájem v Polsku představoval Karmel – tajná policie ji však měla za špiónku (viz citace ze spisu). Roku 1985, po dlouhém vyjednávání, vyhověly čs. orgány její žádosti a povolily jí vystěhování do Polska. Zemi opustila 19. ledna 1985, na index nežádoucích osob jí čs. úřady zařadily o osm dní později.
Anna Magdalena Schwarzová poté žila v klášteře bosých karmelitek v Krakově-Wesołe. Zde  2. ledna 2017 zemřela ve věku 95 let.

Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.