Uspořádali jsme dvoudenní letní školu pro středoškoláky

(12. 6. 2026) – Ve dnech 9. a 10. června 2026 se uskutečnil čtvrtý ročník letní školy pro středoškolské studenty v malebném prostředí obce Svatý Jan pod Skalou. Ústav pro studium totalitních režimů připravil společně s Muzeem paměti XX. století jako již tradičně pestrý program, kterého se zúčastnili studenti pražského Gymnázia Christiana Dopplera. Hlavním organizátorem a hnacím motorem akce byl jako v minulých ročnících didaktik Jan Samohýl z Oddělení občanského vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů, kterého doplnili kolegové Lukáš Holata, Jan Procházka, Lubomír Vejražka a z Muzea paměti 20. století Kryštof Zeman.

Hlavním tématem letní školy byly komunistické tábory nucených prací a celkové přiblížení totalitních praktik v tzv. zakladatelském období komunistického režimu v Československu. Výrazný prostor byl věnován i sytému táborů nucených prací v SSSR. Většina programu proběhla v bývalém benediktinském klášteře s pohnutou minulostí v období komunistické totality a nyní sídle pedagogické VOŠ.

„Pomohlo mi to se doopravdy vžít do té doby a uvědomit si, že toto nejsou jen pohádky, jsou to opravdové reálné situace, které se tu děly v minulosti.“

Ani horší počasí nezabránilo mimořádně pozitivnímu vyznění celé akce. Studenti byli tématem silně zaujati a předvedli skvělé znalosti i schopnost o historických událostech přemýšlet. Velký dík patří i jejich učitelům. Zde jsou některé reflexe akce přímo od studentů Gymnázia Christiana Dopplera:

„Myslím si, že téma přednášek bylo velmi zajímavé a bylo jasné, že prezentující ví, o čem mluví a opravdu se o to zajímají. Moc se mi líbilo, že jsme uslyšeli opravdové citace lidí, kteří si vážně prošli vším tím, o čem nám prezentující povídali. Pomohlo mi to se doopravdy vžít do té doby a uvědomit si, že toto nejsou jen pohádky, jsou to opravdové reálné situace, které se tu děly v minulosti.“

„Přednášky mě velmi zaujaly a přišlo mi, že lidé, kteří nám to říkali, skutečně věděli, o čem mluví. Bylo vidět, že jsou pro věc zapálení. Přijde mi, že je důležité, aby se na tyto skutečnosti (perzekuci v 50. letech) nezapomnělo, protože není vyloučeno, že se o to někdo pokusí znovu.“