„Rudá heydrichiáda“ připomněla 75 let od událostí v Babicích
(22. 6.- 2026) – Odborná konference Babice – rudá heydrichiáda, kterou 17. června 2026 uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s městem Třebíč, se setkala s mimořádným zájmem odborné i laické veřejnosti. Celodenní program nabídl třináct odborných příspěvků, unikátní archivní materiály i veřejnou debatu o významu historické paměti a připomínání obětí komunistického režimu.
Konference, která se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny Třebíč na třebíčském zámku, připomněla 75. výročí tzv. babických událostí a nabídla jejich zasazení do širšího kontextu komunistické represe, kolektivizace a pronásledování odpůrců režimu. Setkání historiků, archivářů a badatelů z předních českých institucí přineslo nové poznatky i aktuální pohledy na jednu z nejvýznamnějších politických kauz počátku padesátých let.
„Babické události představují jeden z nejvýraznějších symbolů komunistické perzekuce. Jsem rád, že se podařilo vytvořit prostor pro odbornou diskusi, která přinesla nové poznatky a současně připomněla osudy konkrétních obětí totalitního režimu. ÚSTR považuje za svou důležitou úlohu tyto kapitoly našich dějin nejen zkoumat, ale také je srozumitelně představovat veřejnosti,“ uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
Program konference nabídl celkem třináct odborných příspěvků třinácti přednášejících z různých institucí. Zazněly referáty věnované roli Státní bezpečnosti v případu Babice, násilné kolektivizaci, fungování komunistické justice, pronásledování katolické církve i osudům konkrétních obětí represí. Odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů, Národního archivu, Masarykovy univerzity či České televize představili nové pohledy na známé události a upozornili také na širší mechanismy komunistické represe.
„Konference potvrdila, že téma Babic stále vyvolává značný odborný i společenský zájem. Diskuse ukázaly, že případ nelze vnímat izolovaně, ale jako součást širšího systému politické represe, který komunistický režim využíval k upevnění své moci. Velmi si vážím účasti všech přednášejících i zájmu veřejnosti a jsem rád, že se nám podařilo, společně s městem Třebíč, Muzeem Vysočiny Třebíč a Městskou knihovnou Třebíč uspořádat tyto akce přímo v regionu, který byl komunistickým terorem fatálně postižen,“ uvedl první náměstek ředitele ÚSTR a garant konference Kamil Nedvědický.
„Třebíč si připomíná události, které zásadním způsobem zasáhly nejen náš region, ale i celou společnost.“
Významnou součástí programu se stala také výstava archivních dokumentů připravená Archivem bezpečnostních složek. Návštěvníci měli možnost seznámit se s autentickými vyšetřovacími materiály, dobovými dokumenty a dalšími archiváliemi vztahujícími se k babickému případu i represivní činnosti komunistického režimu v padesátých letech. Výstavu představil ředitel Kanceláře Archivu bezpečnostních složek Lubomír Augustin.
Na odbornou část programu navázala v odpoledních hodinách veřejná beseda v Městské knihovně v Třebíči. Diskuse nabídla prostor pro otázky občanů, setkání s přednášejícími i debatu o významu historické paměti a připomínání obětí totalitních režimů. Veřejnost tak měla možnost aktivně se zapojit do dialogu o událostech, které významně poznamenaly moderní české dějiny.
Starosta Třebíče Pavel Pacal ocenil význam konference pro uchovávání historické paměti regionu. „Třebíč si připomíná události, které zásadním způsobem zasáhly nejen náš region, ale i celou společnost. Otevřená odborná debata a připomínání těchto tragických kapitol našich dějin jsou důležité pro zachování jejich odkazu pro další generace,“ uvedl.
Úspěšná konference navázala na dosavadní spolupráci města Třebíče a Ústavu pro studium totalitních režimů, která v minulých letech zahrnovala odborné přednášky, besedy či prezentace publikací věnovaných moderním českým dějinám. Organizátoři se shodli, že vysoká odborná úroveň programu i značný zájem veřejnosti potvrdily význam podobných akcí pro uchovávání historické paměti a hlubší porozumění fungování totalitních režimů.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / Jan Jonáš Rousek
