Konference se zaměřila na proticírkevní propagandu za totality

(16. 10. 2026) – V Sále kardinála Berana v areálu Arcibiskupství pražského se ve čtvrtek 15. října 2026 uskutečnila mezinárodní konference Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu, kterou uspořádaly Památník Terezín a Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským.

Zahajovací řeč přednesl Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., pomocný biskup pražský. Program pak nabídl dvanáct odborných příspěvků věnovaných různým podobám proticírkevní propagandy v nacistickém Německu, Sovětském svazu i komunistickém Československu. Historici a další odborníci se zabývali mimo jiné propagandistickým obrazem katolické církve, filmem a karikaturou jako nástroji ideologického působení, kampaněmi proti řeckokatolické církvi i proměnami obrazu papežství. Konkrétně Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů přednesl příspěvek připravený s kolegou Janem Vajskebrem na téma Antikatolická propaganda v nacistickém týdeníku Das Schwarze Korps. Jitka Jonová z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci hovořila o postavě Theodora Kohna, arcibiskupa s židovskými předky z pohledu proticírkevní a antisemitské nacistické propagandy. Její příspěvek dostal název „Ďáblův kněz“. Historik Pawol Libera z Polské akademie věd seznámil přítomné s tématem Sovětské propagandy proti katolické církvi a Vatikánu v meziválečném období (1922–1939) a první blok konference zakončil Michal Pehr z Ústavu pro studium totalitních režimů s Obrazem Pia XII. v komunistické propagandě v letech 1948–1958.

Druhý blok otevřel historik Petr Kopal z Ústavu pro studium totalitních režimů s rozborem Proticírkevní propagandy ve filmu Běda tomu, skrze něhož pohoršení přichází, na nějž tematicky navázal student Svobodné školy v Praze Kryštof Mucha s Fyzikálně-mechanickým pohledem na pohyb kříže během tzv. číhošťského zázraku. Profesor Peer Borza z Katedry historie FF Univerzity Pavla Jozefa Štefánika v Košicích seznámil s Podobami diskreditace řeckokatolické církve v Československu na přelomu 40. a 50. let 20. století a historička Ústavu pro studium totalitních režimů Markéta Doležalová druhý blok konference zakončila promluvou Kterak farář posvětil růžence vrahům, v níž řešila propagandistickou kampaň spojenou s případem „Babice“.

V závěrečném panelu pak vystoupila Blanka Soukupová ze Západočeské univerzity v Plzni s příspěvkem Proticírkevní propaganda v karikatuře. Zdeněk R. Nešpor ze Sociologického ústavu AV ČR a Fakulty humanitních studií UK Praha kriticky zhodnotil 117 milníků proticírkevní propagandy v období normalizace. O Proměnách protipapežské propagandy v Československu po roce 1958 za doby Jana XXIII. a II. vatikánského koncilu hovořil Marek Šmíd z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a závěrečný příspěvek Proměny propagandistického působení v komunistickém Československu vůči papežství v době pontifikátu Jana Pavla II obstaral Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Konference Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu je výstupem projektu Virtuální muzeum perzekuce katolické církve na území českých zemí (1938–1989), podpořeného Ministerstvem kultury České republiky v rámci programu NAKI III.