Pro vlast, nebo pro stranu? Den třetí


(6. 11. 2026) – Ve čtvrtek 5. 11. vyvrcholila v Lichtenštejnském paláci v Praze tradiční listopadová konference Ústavu pro studium totalitních režimů. Ta letošní pod názvem Pro vlast, nebo pro stranu? se věnovala zpravodajskému souboji mezi Východem a Západem během druhé světové války a studené války. Sjeli se na ni odborníci z mnoha zemí Evropy i ze zámoří. Na pořádání konference se spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů podílelo Muzeum paměti 20. století, Úřad vlády České republiky, platforma European Network Remembrance and Solidarity (ENRS) a slovenský Vojenský historický ústav v Bratislavě.

Čtvrteční program začal devátým panel pod názvem V boji za ztracenou svobodu 1939–1945 – Krvavé počátky totality 1948–1951 – Prasklý pilíř režimu 1951–1968, který moderoval Adam Havlík z Ústavu pro studium totalitních režimů. Vystoupili v něm postupně Tymur Lavrenchuk (Sectoral State Archive of the Security Service of Ukraine), Vanda Bessenyei (National Archives of Hungary Csongrád-Csanád County Archive), Radosław Szewczyk (Military Historical Bureau, Poland) a Volodymyr Birchak (Center for Research on Liberation Movement, Ukraine).

Desátý panel dostal název Zpravodajské bitvy Studené války, aneb (Ne)vojenské zpravodajské operace v bipolárním světě v letech 1945–1991 ze zpětného pohledu a svými příspěvky jej naplnili Leonard Dervishi a Florin Zyberaj (The Institute for the Study of Communist Crimes and Consequences in Albania, ISKK), Pal Germuska (Office of the Committee of National Remembrance) a Przemysław Gasztold (IPN, War Studies University). Panel moderoval Tomáš Malínek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pod stejným názvem Zpravodajské bitvy Studené války, aneb (Ne)vojenské zpravodajské operace v bipolárním světě v letech 1945–1991 ze zpětného pohledu proběhl i jedenáctý panel konference, v němž se svými příspěvky vystoupili možná nejzajímavější odborníci na danou problematiku, jelikož jak Mark Kelton (Five Eyes Group, LLC), tak Joseph Wippl (Boston University) patří mezi elitní veterány americké špionáže z dob studené války i protiteroristických operací.


Oba mají za sebou desetiletí trvající kariéru na nejvyšších pozicích v americké CIA, přičemž působili také řadu let v regionu Střední Evropy. Mark Kelton sloužil v Praze jako mladý zpravodajský důstojník CIA v letech 1984-86. Vedl operace namířené přímo proti tehdejším komunistickým tajným službám a Státní bezpečnosti. Během své 34leté kariéry v CIA dosáhl hodnosti vysokého exekutivního důstojníka, působil jako zástupce ředitele Národní tajné služby pro kontrarozvědku a jako šéf Kontrarozvědného centra CIA. V současnosti vede konzultační firmu zaměřenou na vládní strategie a kybernetickou bezpečnost. Joseph Wippl působil zase jako operační důstojník a manažer v Národní tajné službě (NCS). Strávil roky v terénu v klíčových evropských i latinskoamerických destinacích. Sloužil například v Bonnu, Berlíně, Vídni, Madridu, Lucemburku, Guatemale či Mexico City. Nějakou dobu vedl celou evropskou divizi CIA. Od roku 2006 předává své zkušenosti na Bostonské univerzitě, kde vyučuje mezinárodní vztahy, špionáž a bezpečnostní studia. V rámci panelu došlo také k předání dokumentů Státní bezpečnosti, které tato organizace vypracovala právě na osobu Josepha Wippla. Složku panu Wipplovi na konferenci předal 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický, dokumenty pak připravil Archiv bezpečnostních složek.

V jedenáctém panelu vystoupil na závěr ještě profesor Igor Lukeš z Bostonské univerzity se zajímavým příspěvkem Záhadný případ Vladimira Kazana-Komárka: Proměny mocenské rovnováhy během studené války, 1950–1967. V závěrečném panelu konference za moderace Adama Havlíka z Ústavu pro studium totalitních režimů vystoupil Florin Abraham (National Institute for the Study of Totalitarianism; National University of Political Studies and Public Administration, SNSPA), Luciana Jinga (Institute for the investigation of Communist Crimes and the Memory of  he Romanian Exile) a Grigory Amnuel (ředitel společnosti EuroASK).



AUTOR: MARTIN VACEK
FOTO: ÚSTR / Jindřich Mynařík


Související: