Prezentovali jsme novou knihu Popraveni v Drážďanech
(9. 11. 2026) – V pátek 6. listopadu se v pražské Kavárně Na Boršově uskutečnilo slavnostní představení nové publikace věnované osudům lidí popravených v Drážďanech. Knihu napsaly historičky Pavla Plachá a Magda Veselská a vydal ji Ústav pro studium totalitních režimů v koedici s nakladatelstvím Pulchra. Výjimečné události se zúčastnilo více než padesát rodinných příslušníků obětí včetně dětí, vnuků, pravnuků, neteří či synovců. I přes velmi těžké a společensky závažné téma se celý večer nesl v příjemné a přátelské atmosféře. Setkání zahájil Jiří Fiedor z nakladatelství Pulchra a přítomné hosty přivítal také 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický.
S krátkým projevem vystoupil Martin Hořák z Česko-německého fondu budoucnosti (ČNFB), který knihu finančně podpořil. Vyzdvihl trvalý zájem fondu o podporu podobných projektů a připomněl, že v minulosti již úspěšně podpořili například knihu o posledních dopisech z Drážďan. Odborný význam publikace následně přiblížil historik a recenzent knihy Petr Kaňák. Ocenil, že publikace vedle strukturovaných biografických hesel obsahuje také úvodní, téměř devadesátistránkovou analytickou studii. Ta se detailně věnuje mechanismům fungování nacistické justice a přináší statistická vyhodnocení různých aspektů týkajících se skupiny popravených v Drážďanech – ať už z hlediska jejich národnosti, věku, sociálního postavení či politické orientace.
Program pokračoval diskusí s autorkami Pavlou Plachou a Magdou Veselskou, kterou moderoval Stanislav Škoda, vedoucí edičního oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů. Autorky publiku přiblížily historii a rozsah celého projektu, strukturu a obsah knihy, zvolenou metodologii, způsob práce s historickými prameny a spolupráci s rodinami popravených. Během debaty došlo také na připomínku konkrétních osudů jednotlivých obětí. Závěr setkání pak patřil samotným rodinným příslušníkům. Ti vedle doplňujících dotazů a osobních vzpomínek vyjadřovali historičkám poděkování za to, že toto téma otevřely. Ukázalo se totiž, že vědecký výzkum pomáhá rozšiřovat obzory i uvnitř samotných rodin zasažených nacistickou perzekucí, kde se o těchto těžkých a traumatických prožitcích dosud často vůbec nemluvilo.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / Jindřich Mynařík
