O odškodňování postižených Asanací a ochranného dohledu

(26. 10. 2026) – Jak se Česká republika vyrovnává s bezprávím komunistického režimu a jaké možnosti odškodnění mají lidé, kteří byli v minulosti vystaveni politické perzekuci? Těmto otázkám se věnovala veřejná debata, kterou v úterý 20. října 2026 uspořádaly Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum paměti XX. století v rámci filmového festivalu Nezlomní a obětovaní. Setkání se uskutečnilo v pražském Kině Atlas.

Diskuse byla zaměřena na dvě konkrétní formy komunistických represí – akci Asanace, jejímž prostřednictvím Státní bezpečnost nutila odpůrce režimu k opuštění Československa, a institut ochranného dohledu, který byl zneužíván k soustavné kontrole a šikanování politicky nepohodlných osob.

V panelu vystoupili ředitel Muzea XX. století, historik Petr Blažek, první náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický, bývalý disident, badatel František „Čuňas“ Stárek a historik ÚSTR Jan Synek. Debatu moderoval ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR, historik Martin Valenta. Do diskuse se mimo jiné zapojili také další pamětníci a osobnosti spojené s odporem proti komunistickému režimu Jiří Gruntorád, John Bok a advokát Lubomír Müller.

Pozornost se soustředila rovněž na možnosti historického doložení a právního posouzení jednotlivých případů.

Jedním z hlavních témat byla geneze odškodňování obětí komunistického režimu po listopadu 1989 a postupný vývoj příslušné legislativy. Zvláštní pozornost byla věnována zákonům přijatým v roce 2025, které umožnily jednorázové odškodnění osob vystavených nátlaku Státní bezpečnosti k vystěhování z republiky a těch, jimž byl z politických důvodů uložen ochranný dohled.

Účastníci přiblížili také dosavadní statistiky podaných a úspěšně vyřízených žádostí a diskutovali o praktických zkušenostech s jejich posuzováním. Významnou část debaty tvořily konkrétní případy politické perzekuce, které doplnila osobní svědectví pamětníků. Jejich vystoupení připomněla, že za jednotlivými žádostmi o odškodnění stojí životní osudy lidí, kteří byli vystaveni dlouhodobému nátlaku, zastrašování, omezování osobní svobody či nucenému odchodu z vlasti.

Pozornost se soustředila rovněž na možnosti historického doložení a právního posouzení jednotlivých případů. Diskutovalo se o využívání archivních dokumentů, zejména materiálů někdejší Státní bezpečnosti a dalších bezpečnostních a justičních orgánů, o způsobech ověřování svědectví i o úskalích, která přinášejí neúplné či nedochované písemné prameny. Připomenuta také byla otázka překážek k uznání odškodnění, přičemž byl uveden případ spisovatele Pavla Kohouta. Dalším diskusním tématem byla samotná výše finančního odškodnění a jeho přiměřenost vzhledem k závažnosti způsobených křivd.

Setkání nabídlo propojení historického výzkumu, právní praxe a autentických vzpomínek pamětníků. Připomnělo také, že vyrovnávání se s komunistickou minulostí není ani více než tři desetiletí po pádu režimu uzavřenou kapitolou. Vedle uchovávání historické paměti zůstává důležitou otázkou i náprava konkrétních křivd a hledání spravedlivého přístupu k jejich obětem.


AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: MPXX / MARTA MYŠKOVÁ, TOMÁŠ KARABELA



Související: