Koncepce vzdělávací a popularizační činnosti

Schválena Radou Ústavu dne 23. června 2016

Verze ve formátu pdf ke stažení zde.

Úvod

Následující text konkretizuje, jak Ústav pro studium totalitních režimů chápe realizaci svého poslání seznamovat veřejnost s poznáním o nacistické okupaci a diktatuře KSČ, které mu ukládá zákon č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a nález Ústavního soudu 25/07.

Činnost Ústavu naplňuje veřejný zájem, který spočívá ve snaze přispět k poznávání a kritickému reflektování dědictví nacistické okupace a diktatury KSČ. Smysl poznávání principů, na nichž bylo postaveno ovládání společnosti v minulosti, spočívá ve schopnosti lépe se bránit současným i budoucím hrozbám omezování lidských práv a demokracie (viz též Koncepce vědeckého zaměření ÚSTR schválená Radou ÚSTR dne 26. června 2015). V zájmu těchto cílů Ústav zpřístupňuje výsledky své vědecké činnosti široké veřejnosti cestou vzdělávání a popularizace.

Vzdělávání pracuje metodami typickými pro formální vzdělávání a věnuje se odpovídajícím cílovým skupinám, jako jsou učitelé a žáci základních a středních škol, studenti vysokých škol nebo odborná veřejnost. Prostřednictvím popularizace pak Ústav metodami neformálního vzdělávání oslovuje nejrůznější skupiny z řad široké veřejnosti.

Vzhledem k tomu, že vzdělávání o soudobých dějinách je v přirozeném intenzivním vztahu s veřejným děním, může docházet ke kontroverzním situacím, v nichž se vyjadřování k soudobým dějinám stává součástí politického střetu. Právě proto musí Ústav transparentně formulovat své vzdělávací cíle a postupy a vycházet z takových principů, které umožní nakládat s případnou kontroverzí.

Principy vzdělávací a popularizační činnosti ÚSTR

Principy, na nichž vzdělávací a popularizační činnost Ústavu staví, jsou:

  1. Historická gramotnost. Cílem vzdělávací činnosti není jen nabytí znalostí o tématech spojených s činností Ústavu, ale především získání dovedností potřebných pro samostatnou orientaci v historii. Mezi ně patří například schopnost rozlišit různé výklady minulosti, umět zacházet s historickými prameny, orientace v historickém čase a v historické kultuře, a především formulování vlastního a reflektovaného postoje k historii.
  2. Občanské vzdělávání. Obecným cílem je rozvoj demokracie a lidských práv. Pro vzdělávání a popularizaci v tématech, jež mohou být politicky citlivá, je klíčové dodržování těchto pravidel (jde o základní principy občanského vzdělávání): vyučující nesmí indoktrinovat, tedy manipulovat tématem v zájmu vlastního přesvědčení; podpora samostatného kritického myšlení, nikoli snaha získat někoho pro svůj názor; nutnost pojednávat kontroverzní témata jako kontroverzní, včetně prezentování názorů všech relevantních stran účastnících se polemiky.
  3. Otevřenost. Vzdělávací, a zejména popularizační činnost prostupuje velkou částí aktivit Ústavu a je založena na široké a otevřené spolupráci jak v rámci Ústavu (mezi pracovníky Oddělení vzdělávání a ostatními odborníky), tak i s partnery vně Ústavu, ať už se jedná o odborné a kulturní instituce nebo o organizace občanské společnosti.
  1. Výzkum. Vzdělávací činnost se vedle bohaté a systematicky reflektované praxe opírá také o vlastní výzkumnou a publikační aktivitu Ústavu.

Tematické náměty

Konkrétní tematické náměty pro jednotlivé cílové skupiny vycházejí z průniku témat, jimiž se zabývá Ústav, s tématy soudobých dějin aktuálně probíranými ve veřejném prostoru. Zohledňují také situace a potřeby dané cílové skupiny.

Cílové skupiny

Cílové skupiny jsou:

  1. Základní a střední školy. Jak učitelé či učitelky, tak žáci či žákyně základních a středních škol jsou primární cílovou skupinou. Vycházíme z předpokladu dlouhodobé a systematické práce se školami.
  2. Vysoké školy. V prostředí vysokých škol se snažíme oslovit v první řadě studující učitelských oborů na pedagogických a filozofických fakultách (dějepis, historie, občanská výchova).
  3. Odborná veřejnost. Výstupy vzdělávání jsou určeny i nejrůznějším specifickým skupinám z akademického prostředí, občanského sektoru, státních i samosprávných orgánů apod.
  4. Široká veřejnost. Vzdělávání určené široké občanské veřejnosti se snaží o využití veřejného prostoru, o propojení dílčích vzdělávacích aktivit do konkrétního komunitního rámce (spolupráce škol, muzeí, samospráv) a o využití moderních technologií. Formy oslovování jsou široké a sahají od výstav přes veřejné semináře, přednášky, diskuse až po kulturní akce.

Počítáme s tím, že vzdělávání je velmi různorodá oblast, jejíž priority a formy se proměňují. Popis konkrétních metod, forem práce či výstupů je proto podrobně a v aktuální podobě zachycen na vzdělávacím portálu Ústavu: www.dejepis21.cz.

PhDr. Emilie Benešová, v. r.
Předsedkyně Rady ÚSTR