1. ŘÍJNA
● 1920: ⃰ Zdeněk Rotrekl
básník, spisovatel, publicista, literární historik, politický vězeň, disident
foto Archiv bezpečnostních složek – sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy: arch. č. V-2682 BN
Zdeněk Rotrekl se narodil se 1. října 1920 v Brně. Po maturitě byl totálně nasazen, po druhé světové válce zahájil studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Za svoji činnost ve svazu vysokoškolského studentstva byl v roce 1948 vyloučen ze studií a v dubnu 1949 zatčen. Ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři (17. listopadu 1949!) mu prokurátor navrhl trest smrti, rozsudek nakonec zněl doživotí. Zdeněk Rotrekl strávil ve vězení nucenými pracemi 13 let (Bory, Leopoldov, Bytíz). Na amnestii je propuštěn až v roce 1962 s desetiletým podmínečným trestem – může pracovat jen v dělnických profesích. Občansky je rehabilitován v roce 1968, je mu umožněno dokončit studia filozofie, poté se stal až do roku 1969 redaktorem časopisu Obroda. Poté je režimem opět šikanován, působí v disidentském hnutí, podílí se na tvorbě samizdatu. Po listopadu 1989 se opět aktivně zapojuje do veřejného života. Byl zakládajícím členem Syndikátu českých novinářů, Obce moravskoslezských spisovatelů a Konfederace politických vězňů. „Rotreklův literární styl se s roky proměňoval až k silně experimentálním básním s prvky surrealismu, vizuální a permutační poezie. Ve své vrcholné poezii používal Rotrekl množství slovních novotvarů, inspiroval se rovněž improvizačními formami poezie beat generation, experimentoval s metrikou básní a na druhou stranu se odkazoval k barokním a biblickým tématům. Psal rovněž básně v próze. Častým motivem Rotreklových textů je zápas o svědomí jedince za dob totality a niterný, osobní vztah člověka k Bohu.“ (zdroj: Wikipedia). Zdeněk Rotrekl zemřel 9. června 2013 ve věku 92 let.
Související:
- Článek Petra Placáka Odvrhnout magickou moc bůžků v revue ÚSTR Paměť a dějiny 3/2013
- K tématu článek Rudolfa Vévody Prozaická skutečnost lyrického věku v revue ÚSTR Paměť a dějiny 4/2008
- K tématu článek Heleny Staufčíkové Brněnský Cejl v revue ÚSTR Paměť a dějiny 3/2018