16. LEDNA
● 2023: † Pavel Pecháček
novinář, manažer a exulant, ředitel čs. vysílání Hlasu Ameriky i Rádia Svobodná Evropa
foto archiv Prokopa Tomka
Pavel Pecháček se narodil 2. července 1940. Jeho otcem byl novinář Jaroslav Pecháček, který byl v době jeho narození vězněn za protifašistický odboj a po válce emigroval i s manželkou do Německa, a proto se o něj, a další dva sourozence, starala babička. Vystudoval DAMU. V roce 1968 emigroval do západního Německa a začal pracovat pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa v Mnichově (pod pseudonymem Petr Horák). Z důvodu personálního zeštíhlování z ní byl v roce 1974 propuštěn, uspěl ale v konkurzu Hlasu Ameriky. Přestěhoval se proto s rodinou do USA a v listopadu 1974 získal americké občanství. V Hlasu Ameriky (pod pseudonymem Pavel Skála) setrval až do roku 1989, přičemž pět let stál v čele československého vysílání. V roce 1989 se ujal řízení českého vysílání Svobodné Evropy, které skončilo v roce 1994. S českou redakcí přešel do nově zřízeného vysílání Český rozhlas 6 / Rádio Svobodná Evropa, kde zastával funkci šéfredaktora. Pod jeho vedením obdržela Svobodná Evropa řadu vyznamenání od českých i zahraničních organizací. S jeho přispěním se Rádio Svobodná Evropa přestěhovalo v polovině devadesátých let z Mnichova do Prahy. Pavel Pecháček byl také jedním z iniciátorů vzniku Ceny Ferdinanda Peroutky, jejímž smyslem je zvýšit prestiž práce novinářů a publicistů. Roku 2012 se stal čestným občanem města Kopřivnice. Zemřel po delší nemoci ve věku 82 let 16. ledna 2023.
Související:
- Výstava ÚSTR Svobodně! 60 let vysílání RFE/RL 1951-2011
- Článek Prokopa Tomka Na vlnách Rádia Svobodná Evropa v revui ÚSTR Paměť a dějiny 3/2008
- Článek Prokopa Tomka Akce „Pecka“ v revui ÚSTR Paměť a dějiny 1/2014
● 1969: Čin Jana Palacha
student, který se na protest proti okupaci zapálil na Václavském náměstí v Praze (zemřel o tři dny později)
Tématu Jana Palacha a jeho následovníků se v ÚSTR věnuje zejména historik
Petr Blažek, email: petr.blazek@ustrcr.cz
Související:
- Jan Palach – webový portál Filozofické fakulty UK, partnerem projektu je také ÚSTR
- Přednáška Hořící keř. Jan Palach v kulturní paměti, kterou ÚSTR pořádal 23. ledna 2014
- Výstava Jan Palach ’69 pořádaná Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Národním muzeem, partnerem projektu byly také ÚSTR a ABS
- Soubor dopisů Jejich duše byly krásné. Korespondence Libuše Palachové s rodinou Jana Zajíce v historické revui ÚSTR Paměť a dějiny 3/2015
● 1943: † František Závorka
český voják, velitel paraskupiny Antimony
foto archiv
Skupina Antimony zahajovala druhou operační vlnu vojenských výsadků na území Protektorátu Čech a Moravy. Byla tříčlenná, kromě velícího nadporučíka Františka Závorky ji tvořil četař Stanislav Srazil a radiotelegrafista svobodník Lubomír Jasínek. Po vysazení 24. října 1942 se skupině podařilo navázat kontakty s odbojem, především s doc. Vladimírem Krajinou a obnovit radiové spojení s Londýnem. S pomocí zrádce Karla Čurdy se gestapo dostalo na stopu Krajinovi a také k úkrytu parašutistů v Rovensku pod Troskami. 16. ledna 1943 se gestapo pokusilo o jejich zatčení, Závorka s Jasínkem v bezvýchodné situaci požili jed a zemřeli dřív, než mohli být zatčeni. Krátce na to skončil v rukou gestapa i třetí člen skupiny. Srazil byl přinucen k radiové protihře, Londýn stačil ale varovat, skončil proto v Terezíně, kde byl popraven v říjnu 1944.