Vizovice 1945: Cesta k vítězství a nový začátek.

(26. 10. 2026) – Jaká byla skutečná kariéra Wernera Tuttera před koncem druhé světové války a nakolik se jeho obraz opírá o historická fakta? Také těmto otázkám se věnoval historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Zumr na konferenci Vizovice 1945: Cesta k vítězství a nový začátek. Odborného setkání, které se uskutečnilo v pátek 23. října, se zúčastnili také další historici Ústavu pro studium totalitních režimů – Luboš Kokeš a Zdeněk Homola.

Konference Vizovice 1945. Cesta k vítězství a nový začátek nabídla prostor pro připomenutí historických událostí spojených s koncem druhé světové války a pro diskusi o odboji i poválečném vývoji. Akci uspořádaly Valašský odbojový spolek a TJ Sokol Vizovice.

Ústav pro studium totalitních režimů na konferenci zastupovali tři historici. Jedním z nich byl Jan Zumr, který přednesl příspěvek s názvem Legenda versus skutečnost: Kariéra Wernera Tuttera před rokem 1945. Zaměřil se v něm na období před koncem druhé světové války a na otázku, jak historické prameny přispívají k poznání Tutterovy kariéry. Ten patřil mezi nejznámější německé válečné zločince působící na Moravě a osobně se účastnil vypálení obcí Ploština a Prlov.

„Při výzkumu osobností spojených s dějinami druhé světové války je důležité rozlišovat mezi tím, co se o nich traduje, a tím, co lze skutečně doložit historickými prameny.“

„Právě konfrontace zavedených představ s archivními dokumenty nám umožňuje lépe porozumět nejen jednotlivým aktérům, ale také prostředí, ve kterém působili. Historik by měl být připraven prověřovat i příběhy, které se zdají být jednoznačné,“ říká Jan Zumr, historik Ústavu pro studium totalitních režimů.

Světlana: otázky odboje a poválečného vývoje

Další část odborného programu se věnovala skupině Světlana. Historici ÚSTR Luboš Kokeš a Zdeněk Homola vystoupili s příspěvkem Světlana: Kdo je s námi a kdo proti nám? Téma otevřelo prostor pro historické zkoumání skupiny a souvislostí jejího působení. Výzkum odbojových aktivit a jejich poválečných osudů vyžaduje kritickou práci s dobovými dokumenty a zasazení jednotlivých událostí do širšího historického kontextu. Vedle samotných událostí je důležité sledovat také to, jak byly později interpretovány a jak se jejich obraz proměňoval.

Příspěvky historiků Ústavu pro studium totalitních režimů tak představily dvě tematické roviny historického bádání: výzkum kariéry konkrétní osobnosti v období druhé světové války a zkoumání skupiny spojené s odbojem a poválečnými dějinami.

Historický výzkum v dialogu s veřejností

Účast historiků Ústavu pro studium totalitních režimů na konferenci ve Vizovicích je součástí odborné diskuse o moderních českých dějinách. Konference podobného zaměření umožňují představovat výsledky historického výzkumu mimo akademické prostředí a diskutovat o tématech, která mají význam pro poznávání regionálních i celostátních dějin.

AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: VERONIKA JANŠTOVÁ