
Dějiny StB 1948-53 / Každodennost Státní bezpečnosti
(19. 11. 2026) – Po únoru 1948 došlo k výraznému nárůstu složky Státní bezpečnosti, což s sebou přinášelo značné problémy s materiálním vybavením, které se zlepšovaly až v 50. letech. Při náboru bylo nováčkům zdůrazňováno, že StB je elitou, bylo jim slibováno skvělé materiální vybavení i finanční ohodnocení.
Realita byla mnohdy výrazně jiná. Velký problém představoval nedostatek vhodných prostor, některé útvary byly roztroušené v řadě budov po celé Praze. Například pražská oblastní úřadovna Státní bezpečnosti jich měla sedm, ani tento počet pro jejích 360 příslušníků nestačil. Mnoho využívaných objektů nevyhovovala prostorově ani vybavením, natož zvýšeným nárokům na všeobecné utajování a konspiraci. Ještě horší byla situace v regionech, na služebně v Pardubicích se dokonce objevily štěnice a přespolní příslušníci museli spát v kancelářích na stole a na zemi. Chybělo i vhodné ubytování pro příslušníky a jejich rodiny.
„Kradly se peníze, cennosti, ale i ošacení, boty, prostěradla, ručníky, ubrusy, nádobí, alkohol, cigarety, dokonce i automobily.“
Problémy byly s vozovým parkem, vybavením kanceláří, spojovací a zpravodajskou technikou, a pokud byla, chyběl vyškolený personál. Velkým lákadlem se proto pro mnohé nové příslušníky stalo zboží zabavené při domovních a osobních prohlídkách. Kradly se například peníze, cennosti, ale i ošacení, boty, prostěradla, ručníky, ubrusy, nádobí, alkohol, cigarety, dokonce i automobily. Evidencí zabavených věcí se v té době nikdo moc nezabýval… Někdy se tak dělo dokonce s vědomím velitelů.
V roce 1949 nově zřízené krajské velitelství Státní bezpečnosti v Českých Budějovicích při vybavování služebny vyslalo se souhlasem národního výboru zaměstnance na zámek Orlík, kde byly shromážděny předměty zabavené rodu Schwarzenbergů. Ti odvezli několik nákladních automobilů, obsahujících nejen veškeré telefonní aparáty, ale i desítky koberců a různých potahů, čalouněný nábytek, obrazy atd. včetně vzácných jelenicových polštářů či pokrývek z velbloudí srsti. Později se hájili tím, že „… jednalo se o bývalý majetek buržoe Schwarzemberka, který propad státu. V žádném případě se nejednalo o památný nebo historicky cenný materiál“. Dostali se do sporu s památkáři, nakonec jim úřad vlády přikázal zabavené věci vrátit. Naprostá většina věcí již ovšem byla intenzívním užíváním znehodnocena a poničena.



PŘIPRAVIL: MILAN BÁRTA
Popisky k fotografiím a dokumentům:
Snímek nahoře: I podoba úřadoven Bezpečnosti byla podřízena ideologickým požadavkům doby. Na snímku interiér stanice SNB Vsetín v únoru 1951.
Foto: Archiv bezpečnostních složek, f. 323, sign. 323-17-13
Dole vlevo: Zámek Orlík, odkud příslušníci StB odvezli stovky cenných exponátů.
Zdroj: Wikimedia Commons
Dole vpravo: Pistole vz. 27 tvořila v r. 1950 nejpočetnější typ ve výzbroji součástí StB, bylo jich využíváno více než šest tisíc.
Zdroj: Muzeum Policie ČR
Dole: Vozový park Státní bezpečnosti obsahoval řadu různých typů automobilů, zde služební Tatra 57.
Foto: Archiv bezpečnostních složek, sb. V-MV, vyšetřovací spis a. č. V-154 MV
Státní bezpečnost (StB) představuje instituci, která u nás svým charakterem a působením neměla a nemá v problematice ochrany státu obdoby. Dějiny StB v Československu po druhé světové válce lze pak rozdělit do několika časových období: 1945–1948, 1948–1953, 1953–1968 a 1969–1989. Ústav pro studium totalitních režimů počátkem listopadu 2026 vydal v koedici s vydavatelstvím Academia rozsáhlou publikaci Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jedná se o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.
Celé souborné dílo představuje syntézu archivního výzkumu a výsledku práce desítek historiků na poli organizace a fungování Státní bezpečnosti v době nejtvrdšího teroru, kdy v rámci režimu získala mimořádně silné postavení, dosáhla největšího vlivu a byla vnímána jako ústřední opora komunistického režimu. Kniha představí i dosud opomíjené útvary, jako ochranu stranických a ústavních činitelů, správu pasů a víz nebo státobezpečnostní archiv. Součástí jsou rovněž kapitoly věnované navázání StB na stranické struktury, vzdělávání příslušníků či zasazení do mezinárodního kontextu. |



Státní bezpečnost (StB) představuje instituci, která u nás svým charakterem a působením neměla a nemá v problematice ochrany státu obdoby. Dějiny StB v Československu po druhé světové válce lze pak rozdělit do několika časových období: 1945–1948, 1948–1953, 1953–1968 a 1969–1989. Ústav pro studium totalitních režimů počátkem listopadu 2026 vydal v koedici s vydavatelstvím Academia rozsáhlou publikaci Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jedná se o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.






