Okresní soud Praha-západ pravomocně rozhodl o soudní rehabilitaci disidenta Ivana Martina Jirouse. Toho poslal komunistický režim v roce 1976 na rok a půl do vězení za organizování undergroundových koncertů.
Ústav pro studium totalitních režimů uspořádal mezinárodní konferenci Přestavba v Československu. Jednodenní odborné setkání nabídlo komplexní sondu do politického, společenského i ekonomického života Československa ve druhé polovině 80. let minulého století.
V úterý 12. května se na hřbitově v pražském Motole uskutečnil pietní akt, který každoročně pořádá spolek Nositelé odkazu Jáchymovské peklo. Ústav pro studium totalitních režimů zastupoval první náměstek ředitele Kamil Nedvědický.
Ve středu 6. května se na Velvyslanectví Polské republiky v Praze uskutečnila oficiální státní recepce, které se zúčastnili také zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů. Ředitel Ladislav Kudrna a 1. náměstek ředitele Kamil Nedvědický dorazili na akci v doprovodu svých manželek.
Historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů představila v rámci Kolokvia východoevropských dějin na Univerzitě v Gießenu svou knihu Zpřetrhané životy. Akce nabídla prostor pro diskusi o možnostech biografického přístupu k dějinám holocaustu a perzekuce.
Zvolení Hany Kubátové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů představuje posílení odborného zázemí tohoto orgánu, zejména v oblasti výzkumu moderních dějin, politologie a paměťových studií.
Ústav pro studium totalitních režimů navštívil Jakub Stárek, starosta Městské části Praha 6. Během své návštěvy s vedením instituce se hovořilo o vzájemné spolupráci, podpoře vzdělávacích aktivit a posilování historického povědomí veřejnosti.
Před budovou Českého rozhlasu se v úterý 5. května konal pietní akt k uctění památky obětí Pražského povstání, jednoho z klíčových momentů závěru druhé světové války na území Československa.
Ředitel Ukrajinského institutu v Praze Rostyslav Prokopjuk navštívil Palác Archa a jednal s vedením Ústavu pro studium totalitních režimů. Otevřena byla témata rozšíření vzájemné spolupráce v oblasti výzkumu moderních dějin, vzdělávacích projektů a uchovávání historické paměti.
Martina Kantová z Ústavu pro studium totalitních režimů je autorkou dalšího pracovního listu pro dějepisnou výuku na školách. Jeho tématem je tentokrát operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
