Ve dnech 20. a 21. října 2025 se na Ukrajině – v Kyjevě a Lvově – uskutečnila řada akcí spojených s otevřením výstavy a uvedením ukrajinského vydání knihy Petra Blažka Živé pochodně v sovětském bloku.
Čtyřsvazková kniha Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu vzbuzuje nebývalý ohlas napříč českými městy. Po nedávné prezentaci v Plzni, následovalo další setkání, tentokrát v Žatci.
Ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy vydal nedávno Ústav pro studium totalitních režimů publikaci Troje dveře do chrámu v nás. Symbolista František Bílek a jeho rodina v osidlech 20. století historika Martina Jindry, kterou autor nyní představil také v Bílkově rodném Chýnově.
V pondělí 20. října 2025 proběhla v pražském kině Atlas veřejná beseda s názvem Aplikace změn trestního zákoníku ve věci propagace komunismu. Diskusní večer zorganizoval Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.
V novém cyklu Veřejná paměť v praxi se budeme vracet ke klíčovým konferencím skrze reflexe, shrnutí výstupů a ohlasy účastníků. Nabídneme čtenářům možnost zhodnotit jejich přínos, dopad i aktuálnost témat, která rezonují nejen v akademické obci, ale i v širší veřejné debatě.
Ve Strakově akademii se v pátek 17. října konalo slavnostní přijetí Mezinárodního výboru Ravensbrück, které se uskutečnilo při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. Za Ústav pro studium totalitních režimů se akce zúčastnila historička Pavla Plachá.
Ve středu 15. října 2025 se v prostorách Knihovny Václava Havla konal desátý ročník tradiční konference věnované undergroundové kultuře, disentu a občanskému odporu proti normalizačnímu režimu. Letos byl věnován ženám v disentu.
V prostorách Paláce Archa se v úterý 14. října 2025 uskutečnila tisková konference Ústavu pro studium totalitních režimů, která nabídla stručné ohlédnutí za dosavadním obdobím i výhled pro nadcházející rok. Média jsme seznámili s argumenty, proč je i dnes dobré míti ÚSTR.
O souvislostech novelizace trestního zákoníku ve věci propagace komunismu hovoříme s právním historikem Kamilem Nedvědickým, který se v rámci své odborné práce právními aspekty fungování totalitních režimů a reflexí jejich zločinů ve veřejném prostoru dlouhodobě zabývá.
Nedávno proběhl již pátý ročník Letní školy církevních a náboženských dějin. O významu této platformy, přínosu mezioborové diskuse i silných momentech letošního ročníku hovoří Martin Valenta, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů.
