Zemřel Semjon Vilenskij, neúnavný popularizátor a vydavatel literatury o Gulagu
V sobotu 23. dubna 2016 v Moskvě zemřel spisovatel a básník Semjon Vilenskij, předseda sdružení Vozvraščenije a neúnavný vydavatel literatury o stalinských pracovních lágrech, který dlouhodobě podporoval udržování historického vědomí hrůz Gulagu. Bylo mu 88 let. Osm let strávil v gulagu na Kolymě a celý život pak zasvětil připomínání temných stránek sovětské historie. Zorganizoval několik konferencí o odboji v Gulagu, vydal přes stovku knih, v nichž pro veřejnost objevil řadu skvělých „lágrových“ spisovatelů. Ústav pro studium totalitních režimů se podílel na dvojjazyčném vydání sborníku Ozvěny Gulagu, které sestavil Semjon Vilenskij a Lukáš Babka. V září 2010 přijel Semjon Vilenskij na pozvání ÚSTR a Slovanské knihovny do České republiky. V Národní knihovně ČR zahájil výstavu „Paměť Gulagu“ o sdružení Vozvraščenije a na půdě ÚSTR se zúčastnil besedy s veřejností. Vyšel s ním také rozhovor v časopise Paměť a dějiny. Semjon Samuilovič Vilenskij se narodil roku 1928 v Moskvě. Roku 1945 začal studovat na Filologické fakultě Moskevské státní univerzity, později studoval ve Lvově. V roce 1948 byl zatčen, obviněn z protisovětské agitace a teroristické činnosti a zvláštní poradou ministerstva státní bezpečnosti odsouzen na deset let nápravně pracovních táborů. V průběhu vyšetřování byl mimo jiné tři měsíce vězněn v legendární moskevské věznici Suchanovka, po vynesení rozsudku byl transportován na Kolymu (v tamějších pracovních lágrech strávil celé období svého věznění). V roce 1955 byl propuštěn, nesměl však odjet z oblasti spravované nástupnickými organizacemi pověstného Dalstroje. Do Moskvy se vrátil až roku 1963. Prakticky ihned po návratu založil s několika přáteli neformální sdružení bývalých politických vězňů Kolymskoje tovariščestvo. Roku 1990 se stal předsedou nově zaregistrovaného Moskevského historicko-literárního sdružení Vozvraščenije. Semjon Vilenskij byl redaktorem časopisu (almanachu) Volja a editorem knih Deti GULAGa: 1918–1956 (Moskva 2002), Poezija uznikov GULAGa: antologija (Moskva 2005) a několika dalších. Vlastní zážitky popsal v memoárech Voprosy jesť? (Moskva 2006). Stojí za vznikem všech zásadních knih vydaných sdružením Vozvraščenije, mezi něž patří například antologie Dodněs ťjagotějet (Moskva 1989, 2004), čítanka Jesť vsjudu svet… (Moskva 2000), sborník Soprotivlenije v Gulage (Moskva 1992) a další. Své básně vydal v drobné sbírce Karetnyj rjad (Moskva 1992), v knize Širokij děn’ (Moskva 2006) a v řadě antologií. Česky vyšly antologie povídek Jen jeden osud (eds. Lukáš Babka a Radka Bzonková, Academia 2009) a Ozvěny Gulagu (eds. Semjon Vilenskij a Lukáš Babka, ÚSTR, Slovanská knihovna 2013). V současnosti chystá nakladatelství Academia české vydání další knihy, která vyšla mj. i díky péči Semjona Vilenského – vzpomínek české vězeňkyně gulagu Helly Frischerové.
