24. 6. / 30 případů majora Zemana III. (přednáška)

• Termín: 24. 06. 2026, 17:00
• Místo konání: Palác Archa, Na Poříčí 1047/26, 110 00 Praha 1
  

Ústav pro studium totalitních režimů pokračuje v novém cyklu debat věnovaných fenoménu televizního seriálu 30 případů majora Zemana. Další setkání se uskuteční 24. 6. v Paláci Archa v Praze a zaměří se na dvě mimořádně kontroverzní epizody normalizační propagandy – díly „Vrah se skrývá v poli“ a „Štvanice“. Cyklus vznikl ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Muzea Policie ČR a České televize a jeho cílem je nabídnout veřejnosti hlubší pohled na jeden z nejvýznamnějších televizních projektů období normalizace – nejen jako populární seriál, ale především jako nástroj státní propagandy.

Vrah se skrývá v poli a Štvanice

Večer s podtitulem „Major Zeman: Vrah, Štvanice a propaganda“ přiblíží způsob, jakým seriál manipuloval historickými událostmi a vytvářel ideologicky žádoucí obraz československých dějin. Pozornost bude věnována zejména interpretaci babických událostí z roku 1951 (příslušná epizoda „Vrah se skrývá v poli“ je časově posunuta do roku 1953) a poté vykreslení roku 1968 v epizodě „Štvanice“, kde je znovu otevírán babický (v seriálu plánický) případ a kde jsou reformní procesy Pražského jara prezentovány jako důsledek údajného západního spiknutí.

„Seriál Třicet případů majora Zemana představuje mimořádně účinný příklad toho, jak dokázal komunistický režim propojit populární televizní zábavu s ideologickým zadáním. Atraktivní detektivní forma měla diváka nenápadně vést k přijetí oficiálního výkladu dějin a legitimizovat normalizační režim. Právě proto je důležité tyto obrazy dnes znovu analyzovat, vysvětlovat jejich vznik i mechanismy propagandy, které využívaly,“ uvedl Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Historik Petr Kopal, odborný garant projektu, upozorňuje, že seriál nelze vnímat pouze jako dobovou televizní produkci. „Major Zeman je unikátním historickým pramenem. Ukazuje, jak stát prostřednictvím médií aktivně formoval kolektivní paměť společnosti. Seriál pracoval s reálnými událostmi, ale záměrně je deformoval tak, aby odpovídaly potřebám tehdejší politické moci,“ vysvětluje. Televizní historik Daniel Růžička doplňuje, že popularita seriálu přetrvává dodnes právě díky kombinaci silného dramatického vyprávění a ideologického obsahu. „Tvůrci dokázali vytvořit charismatického hrdinu a napínavé příběhy, které fungovaly jako atraktivní zábava. O to důležitější je dnes oddělovat dramatickou fikci od historické reality a vysvětlovat, jakým způsobem byla média v období normalizace využívána k manipulaci veřejného mínění,“ říká.

Součástí besedy bude také diskuse o skutečných historických událostech, které obě epizody reflektovaly, a o spolupráci tvůrců seriálu s tehdejšími bezpečnostními složkami. Projekt tak propojuje akademický výzkum, mediální historii i institucionální paměť bezpečnostních složek. Cyklus přednášek bude pokračovat i v dalších měsících. Organizátoři chtějí veřejnosti nabídnout širší porozumění tomu, jak fungovala komunistická propaganda a jak silně dokázala prostřednictvím populární kultury ovlivňovat vnímání moderních československých dějin.

V rámci akce budou pořizovány fotografie a datové záznamy, které mohou být zveřejněny v médiích Ústavu pro studium totalitních režimů. Svou účastí na akci dávají jeho účastníci souhlas s jejich případným uveřejněním.