AKCE: Ruská hybridní válka proti demokratickému světu

Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku je název třídenní konference, kterou ve dnech 16.–18. listopadu 2022 spolupořádá Ústav pro studium totalitních režimů. Koná se při příležitosti 33. výročí sametové revoluce v bývalém Československu.

„Ten, kdo nezná vlastní historii, je nucen ji stále opakovat. Dnes se v plné míře ukazuje, že takzvaný revizionismus totalitních režimů může mít tragické následky, jak potvrdila ruská agrese vůči suverénnímu ukrajinskému národu, která byla zdůvodněna tažením proti tamnímu ´fašismu´,“ říká ředitel ÚSTR docent Ladislav Kudrna. Konference v pražském Lichtenštejnském paláci se zúčastní několik desítek zástupců paměťových institucí a organizací z více než dvou desítek zemí Evropy a Severní Ameriky sdružených v Platformě evropské paměti a svědomí a řada dalších pozvaných řečníků z řad politiků, novinářů, evropských institucí a aktivistů.

Zaměří se na současné ruské hybridní hrozby se zvláštním zřetelem na oblast falzifikace dějin 20. století, tvorbu mýtů jako nástroje dezinformační války a na jejich význam vzhledem k aktuální vojenské invazi Ruské federace na Ukrajině, a coby výzvu pro mezinárodní společenství v oblasti paměťové politiky. Konference probere všechna témata v pěti diskuzních panelech:

  • Ruské historické dezinformace jako nástroj agrese
  • Jak čelit ruským dezinformacím?
  • Komunistická zkušenost v perspektivě evropské paměti
  • Vyrovnání se s komunistickou minulostí – klíčový prvek přechodu k demokracii
  • Vyrovnání se s komunistickou minulostí – co víc je třeba udělat?

Konferenci vedle Ústavu pro studium totalitních režimů pořádá Úřad vlády ČR, Platforma evropské paměti a svědomí a Muzeum paměti XX. století. Koná se jako významná doprovodná akce českého předsednictví Rady Evropské unie. Zúčastní se jí například prezident Litvy Gitanas Nausėda, národní lídryně Běloruska paní Svjatlana Cichanouská, politický aktivista a ruský šachový velmistr Garry Kasparov nebo premiér České republiky Petr Fiala. Ten připomíná: Dezinformace a hybridní hrozby nejsou v historii nic nového, Evropa a celý svět jim ale nyní, ve světle ruské agrese na Ukrajině, čelí více než kdy dřív. Je dobře, že existují paměťové instituce, které mají historii těchto hrozeb zmapovanou a konají se akce jako je tato. Právě debata nad historií hybridních hrozeb a jejich vývojem nám může pomoci lépe hledat cesty, jak se jim účinně bránit. Jsem rád, že se konference koná právě v rámci českého předsednictví, v zemi, která má s působením totalitních režimů vlastní zkušenost.“

Při příležitosti konference rozhodnou také členské organizace o opětovném přijetí Ústavu pro studium totalitních režimů do Platformy evropské paměti a svědomí, kterou pomáhal zakládat, a z níž za předchozího vedení odešel.

Zpracoval MARTIN VACEK