Výstava Židé v gulagu otevřena v Židovském muzeu v Rize

  • Termín: Od 08. 02. 2017 do 15. 03. 2017
  • Místo konání: Riga, Lotyšsko

V úterý 7. února 2017 byla v prostorách Židovského muzea „Ebreji Latvija„ v Rize za účasti velvyslance České republiky Miroslava Koska otevřena výstava „Židé v gulagu. Českoslovenští Židé v sovětských pracovních táborech v období II. světové války“. 

Výstavu připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českými centry. Autory expozice jsou Jan Dvořák a Adam Hradilek.
Jeden z autorů, historik Jan Dvořák (ÚSTR), seznámil v úvodní přednášce přítomné hosty z diplomatického sboru, židovské obce a Lotyšsko-české společnosti s celým projektem „Čechoslováci v gulagu (1918-1956)“,  jehož je výstava součástí. Ve svém  projevu zdůraznil základní historické souvislosti a dosavadní výzkum založený na rozhovorech s pamětníky i nově objevených archivních dokumentech.

Na začátku druhé světové války hledaly statisíce uprchlíků z nacisty okupovaných zemí Evropy útočiště v mnoha státech světa a setkávaly se s rozličnou mírou pochopení a otevřenosti ze strany místních vlád. Se specifickým přístupem se setkali uprchlíci v Sovětském svazu. Tisíce běženců se útěkem vyhnuly nacistické perzekuci, aby byli následně obviněni sovětskými orgány z nelegálního překročení hranic, špionáže či nelegálního pobytu na území SSSR a stali se otroky komunistických nápravně-pracovních táborů Gulagu.

Výstava představila portréty deseti židovských uprchlíků, o jejichž osudech se autorům výstavy podařilo získat přímá či nepřímá svědectví včetně archivních dokumentů. Většina z nich patřila k uprchlíkům, kteří se na sovětské území dostali ilegálně v prvních letech druhé světové války a krátce před ní ve dvou hlavních uprchlických vlnách přes Polsko či z Podkarpatské Rusi. Jejich následné osudy si proto byly v mnohém podobné. Téměř všichni byli odsouzeni k vysokým trestům v sovětských nápravně-pracovních táborech. Někteří z nich se ještě v průběhu války dočkali propuštění a zapojili se do protinacistického odboje (většinou jako vojáci československé vojenské jednotky v SSSR), další se na svobodu dostali až po válce a někteří v sovětských lágrech zahynuli.