Call for Papers na konferenci Proměny elit v první polovině 20. století

  • Termín: Od 11. 10. 2018 do 12. 10. 2018
  • Místo konání: Filozofická fakulta UK, Nám. Jana Palacha 2

Filozofická fakulta UK, Ústav pro studium totalitních režimů a Universität Wien vyhlašují Call for Papers na mezinárodní vědeckou konferenci Proměny elit v první polovině 20. století, která se uskuteční na FF UK ve dnech 11. a 12. října 2018. Návrhy příspěvků se stručnými abstrakty prosím zasílejte do 30. ledna 2018 na e-mailovou adresu: kamila.kozichova@ustrcr.cz.

První polovina dvacátého století proběhla ve znamení zásadních sociálních změn. Dotkly se všech společenských vrstev, tedy i elit. Právě na jejich vývoj bude soustředěna pozornost v rámci plánovaného mezinárodního symposia. Zatímco staré, aristokratické elity ztrácely na politickém a hospodářském vlivu, uvolněný prostor postupně zaplňovaly elity nové. Tento již dříve zahájený proces gradoval před první světovou válkou rostoucím tlakem na demokratizaci společnosti, do politické a intelektuální elity se zařazují i dělničtí vůdcové. Výše naznačený proces pokračoval i v meziválečném období. Druhá světová válka a těsně poválečný vývoj pak přinesly další posuny v tomto směru. Nacističtí radikálové a zejména nastupující komunistické režimy přicházely s programem totální přestavby společnosti, který se také více či méně úspěšně pokoušely realizovat. Cílem sympozia je v chronologické perspektivě analyzovat tento proces, zejména osvětlit souvislosti a projevy těchto změn a vztah mezi starými a novými elitami. Lze totiž předpokládat, že výše uvedený vztah nebyl nutně pouze konfrontační, ale že se pohyboval v široké škále mezi izolací a kooperací.

Tematické rámce:

Středoevropské elity 1900–1918

Tematický rámec bude zaměřen na dynamicky se měnící strukturu společnosti v éře Fin de siècle, kdy šlechtický titul již nebyl nezbytností k vzestupu, ale kdy i přes pokles vlivu rodové šlechty stále představoval neklamný znak společenského vzestupu a obecného respektu. Na druhé straně však rostl počet bohatých a vlivných osob, které svůj plebejský původ nosily stejně ostentativně jako jiní své šlechtické predikáty a erby. Jakým způsobem se v tomto ohledu jednotlivé státy odlišovaly? Můžeme vysledovat jiné postoje mezi „velkými“ či „vládnoucími“ národy (Němci, Maďaři) a ostatními etniky tohoto regionu? Jakou roli v tomto postoji hrála národní identifikace a naopak (zejména v případě Rakousko-Uherska) nadnárodní (suprarakouské) cítění? Můžeme proces nacionalizace sledovat i u aristokratických rodů, či jde o výlučně „plebejský“ projev?

Středoevropské elity ve 20. a 30. letech 20. století

Tematický rámec bude zaměřen na proměnu struktury a postavení politických, hospodářských, správních a eventuálně i vojenských elit v meziválečném období. Do tohoto rámce (a poté do jednotlivých panelů) by měly být zařazeny referáty, které přispějí k lepšímu pochopení povahy a dopadů těchto změn v klíčových státech regionu (Německo, Československo, Rakousko, Polsko a další). Lze předpokládat přínos zejména v oblasti komparace vývoje v jednotlivých zemích, přičemž lze vycházet z hypotézy, že tento proces byl přes určité shodné rysy (konec monarchie, hospodářská krize) přece jen zásadně odlišný. Cílem je nabídnout komplexnější pohled na postavení elit ve středoevropském kontextu.

Středoevropské elity v konfrontaci s autoritářskými a totalitními ideologiemi (nacismus, fašismus, komunismus)

Tento tematický rámec se bude věnovat problematice elit (tedy společenských skupin majících podstatný vliv na směřování společnosti a státu) v souvislosti s jejich působením v podmínkách nedemokratických režimů vycházejících z fašistických, nacistických a komunistických ideologií. Příspěvky zařazené do takto koncipovaného rámce (rozděleného do příslušných konferenčních panelů) by měly hledat odpovědi zejména na následující otázky: Jak se ve státech střední Evropy proměnily struktury elit v důsledku nástupu totalitních či autoritářských režimů? Kdo patřil mezi vládnoucí elity a kdo naopak mezi ty bývalé, často politicky perzekvované? Jaké bylo složení elit, které tvořily mocenskou základnu či oporu diktátorských režimů? Odkud se rekrutovaly a proč? A v neposlední řadě: Jaký byl vztah vládnoucích složek společnosti a těch ovládaných (neboli vztah elit a mas)?

Konference by měla položit základ k přípravě kolektivní monografie, která by vyšla v roce 2019 (s odevzdáním příspěvků do prosince 2018).

Cestovní náklady a ubytování zahraničním referujícím hradí pořadatelé.

Jednacími jazyky konference budou čeština a němčina.

CfP_CZ

CfP_DE