VZPOMÍNKA: Petr Blažek o mezinárodním významu 23. srpna

Právě dnes 23. srpna si celá Evropa připomíná Den památky obětí totalitních režimů. Jeho záměrem je uctít památku obětí hromadných deportací a vyhlazování a také upevnit demokracii a posílit mír v Evropě. Jak a proč vznikl, jsme si povídali s historikem PhDr. Petrem Blažkem, Ph.D.

Sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním stojí německý ministr lidový komisař zahraničí Joachim von Ribbentrop a sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin (foto Wikipedia Commons)

Proč byl pro Evropský den památky obětí totalitních režimů zvolen právě 23. srpen?

Konkrétní den byl zvolen Evropským parlamentem s odkazem na spojeneckou smlouvu mezi Německem a Sovětským svazem z 23. srpna 1939, která obsahovala tajný dodatek o rozdělení sféry vlivu dvou totalitních režimů na evropském kontinentu. Cílem návrhu bylo „zachovat vzpomínku na oběti masových deportací a vyhlazování a zároveň prohloubit demokracii a podpořit mír a stabilitu na našem kontinentu“, jak je napsáno v preambuli příslušného usnesení schváleného 28. září 2008 Evropským parlamentem.

K tomu, že si ho dnes připomínáme, jistě přispěla i událost, která se stala v roce 1989. Dokonce byla po čase zapsána do seznamu mezinárodního kulturního dědictví UNESCO. O co se jednalo?

Byla to velmi důležitá událost. Odehrála se v den padesátého výročí zmíněného paktu, kdy opoziční hnutí v baltských státech připravila velké pokojné demonstrace proti sovětské okupaci, které vešly do dějin podle zvolené formy jako Baltský řetěz. Okolo dvou miliónů osob vytvořilo lidský řetěz dlouhý přibližně 600 kilometrů. Baltský řetěz byl jednou z důležitých událostí, které předznamenaly rozpad sovětského impéria.

Jaká byla na Baltský řetěz tenkrát reakce centrálních sovětských orgánů?

Vedení Komunistické strany Sovětského svazu zareagovalo velmi kriticky a označilo organizátory za revizionisty, kteří chtějí změnit výsledky druhé světové války. Je to klasický postup sovětské propagandy, kdy je prohozena role a oběť je označena za viníka.

Oficiálně se tento památný den jmenuje Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu. Proč se to zúžilo pouze na stalinismus, a nepoužívá se komunismus jako takový?

Oficiální název je „Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu“, který ukazuje na limity evropských zákonodárců ve vnímání obou totalitních systémů. Odhlasovali totiž, že se jednalo o zločiny stalinismu, nikoliv komunismu.

Jak by se, podle vás, měl tento den připomínat, aby nebyl jen nějakou poznámkou v kalendáři?

Je to připomínka události, která ukazuje na blízkost dvou hlavních totalitních ideologií, které sehrály osudovou roli ve 20. století. Paradoxně se zároveň ukazuje na rozdíly v jejich vnímání. V letošním roce má výročí paktu ze srpna 1939 zároveň větší význam, neboť se odehrává ve stínu ruské agrese proti Ukrajině. Bylo by skvělé, kdyby nezůstalo jen u pár vět, ale pořádaly se třeba kulturní akce – například ve spolupráci s velvyslanectvími Polska či baltských států, aby se tento památný den a jejich tragické národní dějiny dostaly více do povědomí české společnosti.

Děkujeme za rozhovor.

V den padesátého výročí paktu připravily opoziční hnutí v baltských státech velké pokojné demonstrace proti sovětské okupaci – tzv. Baltský řetěz. Okolo dvou milionů osob vytvořilo lidský řetěz dlouhý přibližně 600 kilometrů (foto Wikipedia Commons)

Pokud chcete projevit úctu všem, kteří vzdorovali a trpěli totalitou, můžete ji vyjádřit nošením černé stuhy. Lze také navštívit některou z mnoha kulturních akcí – výstavy či koncerty – po celé Evropě. Pro více informací prosím navštivte facebookový profil Platformy evropské paměti a svědomí, kde najdete více informací o zajímavých akcích v různých zemích.

Připravili Mgr. BARBARA BOTHOVÁ a MARTIN VACEK