STALO SE: ÚSTR zastoupen v Komisi pro otázky masových hrobů

S cílem napravit historickou křivdu vzniká při Úřadu vlády expertní skupina k Ďáblickému hřbitovu. Skupina si klade za cíl podrobně zmapovat situaci na hřbitově v Ďáblicích a následně předložit Vládě ČR ucelený projekt, jehož součástí bude návrh na další postup v otázce masových hrobů v Ďáblicích.

Pracovní skupina ponese název Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova a je sestavena z historiků, expertů a zástupců za ministerstva a další instituce, které se touto agendou zabývají. A to včetně několika zástupců z Ústavu pro studium totalitních režimů. Skupina vznikla na základě diskuse předsedy vlády Petra Fialy se zástupci Ligy Libe Pavlem Černým, Ondřejem Vetchým a Jaroslavem Čvančarou, kteří dlouhodobě na problém Ďáblického hřbitova upozorňují. „Je dobře, že se nám podařilo posunout věci kupředu a v blízké době vznikne pracovní skupina. Vím dobře, že má před sebou nelehký úkol, který bude vyžadovat čas, mnoho práce, badání a nekonečné archivní rešerše. Je ale důležité, abychom před tím, než učiníme takto závažné rozhodnutí, jakým exhumace těl z Ďáblického hřbitova nepochybně je, měli kvalitně zpracovaný výchozí materiál. Jsem si jist, že komise v tomto složení má všechny předpoklady takový materiál zpracovat a nám se tak podaří po mnoha letech snah napravit tuto historickou nespravedlnost,“ vítá vznik skupiny předseda vlády Petr Fiala.

Expertní skupinu tvoří 19 odborníků, historiků a zástupců veřejných institucí a sestavila ji vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková, která v ní rovněž zasedne. V komisi pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova bude dále pracovat Ing. Petr Adamec (projektový manažer Odboru hospodaření s majetkem Magistrátu hl. m. Prahy), PhDr. Petr Blažek, Ph.D. (historik Ústavu pro studium totalitních režimů a vedoucí oddělení historického vzdělávání Muzea paměti XX. století), Mgr. Pavel Černý (pplk. v.v., prezident Liga Libe), Mgr. Martin Červený (ředitel Správy pražských hřbitovů), Jaroslav Čvančara (historik, publicista a spisovatel), doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D. (historik a filosof, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů), brig. gen. Mgr. Aleš Knížek (ředitel Vojenského historického ústavu), ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D. (vedoucí oddělení pohřebnictví MMR), PhDr. Aleš Kýr (vedoucí Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR), Ing. Jiří Línek (Sdružení bývalých politických vězňů), plk. Ing. Robert Speychal (ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany), plk. gšt. v.z. PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D., MBA (ředitel Památníku Lidice a předseda Rady ÚSTR), PhDr. Alena Šimánková (oddělení fondů státní správy z let 1945–1992 Národního archivu), Mgr. Kamila Varaďová (tajemnice skupiny), doc. PhDr. Pavel Vařeka, Ph.D. (vedoucí katedry archeologie ZČU), Ondřej Vetchý (herec a iniciátor petice za vyzdvižení těl národních hrdinů a odbojářů z masových hrobů Ďáblického hřbitova), MUDr. Mgr. Filip Wagner (odbor vládní legislativy Úřadu vlády ČR) a JUDr. Kamil Nedvědický (1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů). Ten ke vzniku a smyslu komise uvedl: „Oběti nacismu a komunismu a hrdinové druhého a třetího odboje mají právo na řádný pohřeb, a z pohledu historické spravedlnosti je nepřijatelné, aby v jednom hromadném pohřebišti byly neeticky ponechány pohromadě a neidentifikovaně ostatky či urny obětí a pachatelů obou totalit 20. století. Před zapojenými institucemi je náročná výzkumná archivní práce, shromažďování existujících informací a řešení právních souvislostí, než se podaří navrhnout plán dalšího postupu. Vedení ÚSTR v tuto chvíli už intenzivně komunikuje s polskými partnery, kteří mají v uvedené oblasti ohromné zkušenosti, o něž jsou ochotni se podělit. Přes náročnou práci, která nás čeká, je smysl tohoto konání naprosto jasný, a to nejenom vzhledem k osobnostem, které byly do hromadného hrobu v Ďáblicích vhozeny, ale i vůči jejich potomkům, a obecně vzhledem ke společenské potřebě napravit zločiny totalitních režimů, které se vůči svým obětem a odpůrcům chovaly s nenávistí jdoucí doslova za hrob.“

Skupina vznikla na základě diskuse předsedy vlády Petra Fialy se zástupci Ligy Libe Pavlem Černým, Ondřejem Vetchým a Jaroslavem Čvančarou, kteří na problém Ďáblického hřbitova dlouhodobě upozorňují (foto vlevo archiv Liga Libe)

Ďáblický hřbitov je s rozlohou přes 29 hektarů v Praze po Olšanských hřbitovech druhý největší. Do neoznačených masových hrobů sem své odpůrce po jejich popravách umisťovali jak nacisté, tam později komunisté. Vedle osobností, jejichž jména se v souvislosti s Ďáblickým hřbitovem skloňují poměrně často, leží v masových hrobech další tisíce lidí, na kterých se předchozí kruté režimy rovněž tragicky podepsaly. „Každý jeden, kterého se nám třeba jednou podaří identifikovat, a vrátit jeho ostatky pozůstalým, bude velkým vítězstvím,“ dodala vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková. „Podařilo se dát dohromady opravdu dobrý tým lidí, kteří se problematice dlouhá léta věnují. Jsem si jista, že budou i v rámci skupiny zaznívat různé pohledy a názory na další postup a osud hřbitova. Ale právě to považuji za velmi cenné a podstatné pro přípravu komplexního vstupního materiálu a následné odpovědné rozhodnutí, jak dál.“ Ústav pro studium totalitních režimů bude v tomto směru podle náměstka Nedvědického hrát v komisi opravdu důležitou roli.

Zpracoval MARTIN VACEK