Členové Rady ÚSTR

PhDr. MONIKA MacDONAGH-PAJEROVÁ – místopředsedkyně

Monika MacDonagh-Pajerová je vysokoškolská pedagožka. Narodila se 8. ledna 1966, vystudovala anglistiku a skandinavistiku na Filozofické fakultě UK. V roce 1989 byla spoluorganizátorkou studentských časopisů, demonstrace na Albertově a tiskovou mluvčí stávkujících vysokoškolských studentů. Poté působila na ministerstvu zahraničí jako kulturní atašé na velvyslanectví v Paříži, následně byla administrátorkou kulturního výboru Rady Evropy ve Štrasburku a pracovala také jako mluvčí MZV. V současné době působí v pražské pobočce New York University (od roku 2004), od roku 2014 vyučuje americké studenty rovněž na Univerzitě Karlově v rámci Ciee a na Anglo-American University v Praze. Z cizích jazyků ovládá angličtinu, francouzštinu, němčinu, švédštinu a ruštinu. Je držitelkou Ocenění účastníka odboje a odporu proti komunismu ČR a rytířkou Řádu za zásluhy o podporu evropské spolupráce Francie. Dlouhodobě se věnovala pořadům o Evropské unii ve veřejnoprávních médiích, je spoluautorkou a editorkou řady knih a publikací. Do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla zvolena poprvé v listopadu 2022.

Ing. MICHAL KLÍMA

Michal Klíma, mediální manažer a novinář, se narodil 10. ledna 1960 v Praze. Oba rodiče byli za normalizace zbaveni možnosti vykonávat své profese. Vystudoval Akademické gymnasium v Praze a pak Stavební fakultu ČVUT obor automatizované systémy řízení. Do konce roku 1989 pracoval jako programátor a současně působil v disentu a podílel se na rozmnožování a distribuci samizdatových Lidových novin. Od prosince 1989 se podílel na zakládání legálních Lidových novin a následně se stal ředitelem jejich vydavatelství. Později byl generálním ředitelem a předsedou představenstva dalších velkých mediálních domů v Česku i na Slovensku. V letech 2022-2023 byl vládním zmocněncem pro oblasti médií a dezinformací. Byl také vice-presidentem Světové asociace novin, předsedou Unie vydavatelů, Českého národního výboru Světového tiskového institutu atd. V Hartmanicích na Šumavě koupil a s rodinou a přáteli zrekonstruoval synagogu, v níž od roku 2006 funguje expozice o historii spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě. Od roku 2015 je předsedou Nadačního fondu obětem holocaustu. Je autorem mnoha článků k politickým i mediálním tématům v denících, časopisech a v internetových médiích. Angažoval se v zastavení prodeje předmětů propagujících představitele nacismu a publikoval řadu článků polemizujících s autory zkreslujícími české dějiny druhé poloviny 20. století a relativizujícími zločiny komunismu. Napsal knihu pro děti „Skautská pátrání po tom, jak u nás vládli komunisté“. Je držitelem Osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byl zvolen v srpnu 2024.

MVDr. JIŘÍ LIŠKA

Jiří Liška je veterinární lékař a politik, který se narodil 12. května 1949 v Havlíčkově Brodě. Po studiích na Vysoké škole veterinární v Brně pracoval jako veterinář krátce v Praze a Táboře a následně téměř dvacet let v Jičíně. Po roce 1989 se stal posledním předsedou Městského národního výboru v Jičíně. Ve volbách v roce 1992 byl zvolen poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V letech 1994-2002 byl starostou města Jičín. V roce 1996 byl zvolen do Senátu – horní komory českého parlamentu. Do Senátu by opětovně zvolen v letech 1998 a 2004, kde v letech 2004-2010 zastával funkci místopředsedy Senátu. Byl iniciátorem a spolutvůrcem mj. zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a zákona pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. V roce 2012 byl opět zvolen starostou města Jičín. Do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byl zvolen v roce 2017 a opětovně v listopadu 2022.

Mgr. JIŘÍ MIHOLA, Ph.D.

Jiří Mihola je vysokoškolský učitel. Narodil se 1. června 1972 v Brně. Od roku 1999 působí na Katedře historie Pedagogické fakulty MU. Připravuje budoucí učitele dějepisu a odborně se zaměřuje na dějiny raného novověku, církevní dějiny, dějiny kultury, dějiny politických stran, dále na mýty, klišé a stereotypy v dějinách. Pro posílení soudobých dějin a na základě svých dlouholetých zkušeností z komunální i parlamentní politiky připravil předmět Dějiny a současnost. Důraz klade na praktické poznávání formou exkurzí. Soustavně se věnuje také popularizaci historie prostřednictvím publikací, přednášek, televizních a rozhlasových pořadů. Organizuje odborné konference, semináře, přednáškové cykly, je editorem mnoha publikací, sborníků a kolektivních monografií. Od roku 1998 se angažoval v komunální politice, v letech 2013-2021 byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR – věnoval se školství, vzdělávání, vědě, mládeži, kultuře a problematice zahraničních vztahů. Dlouhodobě se věnuje také cestovnímu ruchu. V letech 2021-2024 se v Muzeu města Brna jako projektový manažér podílel na obnově Arnoldovy vily v Brně a je editorem publikace o ní. Do Rady ÚSTR byl poprvé zvolen v listopadu 2022.

Ing. JAN MRZENA

Manažer, ekonom a pedagog Jan Mrzena se narodil 3. září 1962 v Táboře. Po gymnáziu vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, obor ekonomika a řízení, následně také obor pedagogika a psychologie na výzkumném ústavu inženýrského studia. Absolvoval studijní nadační pobyt na Nottingham University. Profesní dráhu odstartoval jako pedagog na Středním odborném učilišti v Soběslavi, po roce 1989 se zapojil do přeměny totalitního režimu na svobodnou občanskou a pluralitní společnost. V poslední dekádě minulého století byl aktivní v komunální politice, od roku 1991 do roku 1997 byl členem ODA. Věnoval se primárně oblasti školství, kultury, tělovýchovy a médiím, podílel se mimo jiné na vzniku festivalu Táborská setkání. Byl ředitelem třísouborového Jihočeského divadla, které působí především v Českých Budějovicích a na otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Krátce řídil i pražské Národní divadlo. Po televizní krizi se stal na čtyři roky předsedou Rady České televize, později ve veřejnoprávní televizi působil v několika manažerských pozicích – mimo jiné pracoval na znovuzapojení ČT do Evropské vysílací unie, na rozvoji projektu Pomozte dětem (společný projekt ČT a Nadace rozvoje občanské společnosti), byl výkonným ředitelem ČT2. Poté se věnoval produkci dokumentárních filmů zaměřených na historii, současně byl šéfredaktorem oborového webu Česká media. V současné době se vrátil k pedagogické praxi, učí na pražské Střední odborné škole uměleckořemeslné a Mensa gymnáziu. Do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byl na návrh Poslanecké sněmovny zvolen Senátem v červenci 2024.

Foto připravujeme.

doc. RNDr. MARTIN PALOUŠ, Ph.D.

Pedagog, právník a politik Martin Palouš se narodil 14. října 1950 v Praze. Na Univerzitě Karlova vystudoval chemii, filozofii a sociální vědy. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a působil i jako její mluvčí (1986). V listopadu 1989 byl zakládajícím členem Občanského fóra, posléze pracoval v jeho Koordinačním centru a mezi lednem a červnem 1990 byl za OF poslancem ve Federálním shromáždění. V letech 1990-1992 a znovu v období let 1998–2001 zastával funkci náměstka ministra zahraničí ČR. V letech 2001-2005 byl velvyslancem ČR v USA. V období 2006-2011 zastával funkci stálého zástupce ČR při OSN v New Yorku. V roce 2001 habilitoval na FSV UK v oboru politické vědy a absolvoval mimořádné studium práva na PF UK. V roce 2008 obhájil disertační práci na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně na téma svobody projevu a získal titul Ph.D. Od ledna 2011 působí na Floridské mezinárodní univerzitě v USA. V minulosti zastával také post předsedy Českého helsinského výboru a působil i jako ředitel Knihovny Václava Havla. Je nositelem několika domácích a mezinárodních vyznamenání. Od roku 2018 je členem Rady ÚSTR, v březnu 2023 byl zvolen do druhého funkčního období.

Mgr. VOJTĚCH ŠUSTEK, Ph.D.

Vojtěch Šustek je český historik a archivář, který se specializuje na novodobé české dějiny a dějiny odboje. Narodil se 26. února 1968 v Šumperku. V letech 1986-1991 absolvoval studium pomocných věd historických a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1992 pracuje jako archivář v Archivu hlavního města Prahy. Zabývá se dějinami Prahy v době německé okupace, dále dějinami domácího odboje, zejména atentátem na Heydricha a dějinami druhého stanného práva tzv. heydrichiády. K těmto tématům vydává knihy a odborné studie, je autorem například čtyřsvazkového díla Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava. V letech 2010-2012 spolupracoval s Českou televizí na řadě dokumentárních historických filmech, včetně dokumentárního seriálu Heydrich, konečné řešení (2012). Obdobně spolupracoval se stanicemi Českého rozhlasu Vltava, Praha a Plus . V roce 2013 ukončil externí doktorské studium a získal titul Ph.D. Do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byl zvolen v dubnu 2021.