KAUZA: Komunistický exministr Kincl stíhán nebude

Železná opona (ilustrační foto archiv ÚSTR) / František Kincl zastával funkci federálního ministra vnitra od října 1988 do prosince 1989 (foto Archiv Poslanecké sněmovny)

Policie dne 31. ledna 2023 odložila trestní stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla, které se týkalo střelby pohraničníků na československých hranicích. Oznámil to právní zástupce poškozených JUDr. Lubomír Müller. Důvod? „Protože podle znaleckého posudku, který vypracoval znalecký ústav Psychiatrická nemocnice Bohnice, ,prověřovaný‘, kterému je 82 let, ,trpí dlouhodobě závažnou a trvalou duševní poruchou diagnostikovanou jako F22 porucha s bludy (dříve zvaná paranoia – pozn. red.) a pro tuto poruchu není schopen chápat smysl úkonů trestního řízení‘.“

Připomeňme, že bývalý federální ministr vnitra Ing. František Kincl čelí podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. JUDr. Müller k tomu uvádí: „Jmenovaný si byl vědom toho, že úprava režimu na hranicích je v přímém rozporu s ustanovením článku 12 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (č. 120/1976), a přesto neučinil žádná opatření, aby nedocházelo k porušování práv občanů. V důsledku ministrovy nečinnosti ,nadále docházelo ke služebním zákrokům příslušníků Pohraniční stráže spojeným s použitím zbraně‘, přičemž na československých hranicích dne 23. 10. 1988 byla postřelena a zraněna Kerstin Traurweinová, rozená Hahnová, 21. 7. 1989 byl postřelen a zraněn Dr. Thomas Bartsch, 14. 9. 1989 byl postřelen a zraněn Günter Herbert Zeh, 22. 9. 1989 byli postřeleni a zraněni Rene Röder a Steffen Schlegel.“

„Trestní oznámení kvůli incidentům na hranicích podala Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů.“

Trestní oznámení kvůli incidentům na hranicích podala Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Úřad dokumentace a vyšetřování komunismu pak obvinil některé bývalé představitele režimu – konkrétně bývalého předsedu vlády Lubomíra Štrougala (98), dalšího někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara (92) a bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka (94). Úřad stíhal také někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, který ale zemřel. U Štrougala a Fojtíka dospěli znalci rovněž k závěru, že nejsou schopni chápat obsah a smysl úkonů trestního řízení. Poškození si kvůli zastavení stíhání obou mužů podali stížnost k Ústavnímu soudu.

Kincl funkci federálního ministra vnitra zastával od října 1988 do prosince 1989 a po revoluci čelil hned několika obviněním. Jak shrnuje Wikipedia.org: v říjnu 1993 ho Vyšší vojenský soud v Táboře odsoudil spolu s dalšími předáky předlistopadových bezpečnostních složek na tři roky do vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele. Konkrétně mělo jít o použití nezákonné „preventivní izolace“ několika stovek tehdejších opozičních aktivistů. Trest pak vykonal. Od roku 2002 byl rovněž u soudu v rámci procesu s aktéry Akce Asanace, kdy v 70. letech Státní bezpečnost měla používat tvrdé praktiky při nátlaku na disidenty, směřujícímu k jejich emigraci z ČSSR. Kincl tehdy působil jako náčelník správy StB v Brně.

Rozhodnutí z 31. ledna 2023 v souvislosti s Kinclem není pravomocné a poškození proti němu mohou podat stížnost. „Ať už to poškození udělají, nebo ne, je zjevné, že ani vysocí státní a straničtí funkcionáři nemají lék, jak uniknout útrapám stáří. A to platí i v případě, kdyby byl znalecký posudek poněkud ,přehnaný‘,“ dodává na závěr se špetkou sarkasmu JUDr. Lubomír Müller.