ANKETA: ÚSTR se vrátil do Platformy evropské paměti a svědomí
Před zahájením nedávné, Ústavem pro studium totalitních režimů spoluorganizované, mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku, rozhodovaly členské organizace Platformy evropské paměti a svědomí o opětovném přijetí Ústavu pro studium totalitních režimů do této nevládní a neziskové organizace. ÚSTR pomáhal Platformu evropské paměti a svědomí v roce 2011 zakládat, ale za předchozího vedení z ní vystoupil. Hlasování skončilo jednomyslně pro a ÚSTR je tak opětovně součástí Platformy. Zeptali jsme se několika odborníků a politiků, jak tento krok vnímají a hodnotí?
PAVEL ŽÁČEK, poslanec a předseda výboru pro bezpečnost PS PČR:
Je skvělé, že se Ústav pro studium totalitních režimů vrací na evropskou, potažmo mezinárodní scénu, jelikož byl v roce 2009 iniciátorem vzniku Platformy evropské paměti a svědomí. Praha je ideálním místem pro všechny v Evropě, Česko v ní má jistou autoritu a v Platformě je určitě potřeba seriózní instituce, která má výsledky, která se nebojí a má kredit. Myslím si, že Ústav pro studium totalitních režimů se teď po změně ve vedení k tomu všemu zase vrací. A je to naprosto logické, protože byla strašná ostuda, když ÚSTR z Platformy před lety vystoupil. Bylo to vlastně vyjádření předešlého vedení vůči filozofii a politice nás, zakladatelů, a nesouhlas s tím, že potřebujete mít partnery na mezinárodní úrovni, s nimiž můžete dělat paměťovou agendu. Vlastně jedním z těch úkolů, který není dodnes tak úplně naplněn, je propojit prostřednictvím Platformy evropskou paměť. Hlavním problémem, že se to dosud nedaří, je určité nepochopení nebo jiné vnímání historie v západní Evropě, kde existuje zkušenost jen s jedním typem totalitního systému (Španělsko, Portugalsko, Itálie) nebo jen s nacistickou okupací, zatímco my máme zkušenost se dvěma totalitními režimy. To je víceméně věc, kterou je nutné diskutovat, a tím tu Evropu propojit. Dnes je, s ohledem na situaci, k tomu zase ideální doba. Myslím si, že řadu věcí najednou i západní země vnímají podobně a musí tomu napomoci paměťové instituce. Tohle byl přesně úkol pro Platformu a Ústav pro studium totalitních režimů to nyní může podpořit. Je to velice důležitá věc, protože bez návratu do Platformy by ÚSTR nebyl ÚSTRem tak, jak je formulováno ve smyslu zákona 181/2007 sbírky.
JERGUŠ SIVOŠ, předseda Správní rady Ústavu pamäti národa:
Ústav pro studium totalitních režimů před lety Platformu evropské paměti a svědomí zakládal a jeho návrat do této nadnárodní instituce jsem vždy považoval za potřebný, proto ho vítám. Výměna zkušeností, společné aktivity, a v případě potřeby i vzájemná podpora členů Platformy, jsou bezpochyby přínosem nejen pro jejich činnost, rozvoj a postupování, ale i pro výzkum naší nedávné minulosti v širším evropském kontextu. Ústav pro studium totalitních režimů vnímám osobně, ale i na základě vzájemných rozhovorů s badateli ze zahraničních paměťových institucí, za mezinárodně respektovanou instituci. Určitě na tomto poli může nabídnout seriózní vědeckou spolupráci a institucionální zázemí nevyhnutelné na realizaci náročných mezinárodních výzkumných a osvětových projektů.
JAN KALOUS, ředitel Muzea paměti XX. století:
Návrat Ústavu pro studium totalitních režimů do Platformy evropské paměti a svědomí považuji za naprosto žádoucí, protože Ústav patřil mezi zakládající členy, v první fázi fungování Platformy byl velmi aktivní a bylo ke škodě věci, že se izoloval a z Platformy samovolně vystoupil. Já považuji za velmi důležité, aby největší paměťová instituce České republiky v Platformě fungovala, protože nám pomůže, tím myslím všem paměťovým institucím, ať už v rámci ČR nebo v nějaké středoevropské perspektivě, k realizaci projektů na poněkud větší bázi, nejenom mezi jednou dvěma institucemi, ale s více partnery. Z tohoto hlediska Ústav pro studium totalitních režimů měl a má co nabídnout, takže jsme samozřejmě byli velmi vehementně pro to, aby se do náruče Platformy vrátil.
Připravil MARTIN VACEK
