19. 3. / Velký teror na Ukrajině 1937–1938 (prezentace knihy)

Termín: 19. 03. 2024, 17:00
Místo konání: Literární kavárna Academia, Václavské nám. 34, Praha 1

Ústav pro studium totalitních režimů, Nakladatelství Academia a Resortní státní archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny zvou na prezentaci knihy Jana Dvořáka, Anny Chlebiny, Andrije Kohuta a Anny Morhun – Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny konanou v úterý 19. března 2024 v 17 hodin v literární kavárně Academia na Václavském náměstí 34 v Praze.

Sborník dokumentů Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny je monumentální dílem českých a ukrajinských historiků a archivářů, které poprvé v ucelené podobě předkládá veřejnosti téma nejhoršího období represí vůči krajanům na Ukrajině z perspektivy dokumentů sovětských bezpečnostních složek.

Vydání sborníku navazuje na dlouholetou snahu projektu Čechoslováci v Gulagu o výzkum a připomínku obětí sovětských represí z řad českých krajanů a Československých občanů, i práci dalších historiků, zejména Mečislava Boráka (viz. Zatajené popravy), který se na přípravě sborníku podílel a napsal úvodní studii o historických okolnostech represivních zásahů sovětských bezpečnostních orgánů vůči Čechům na Ukrajině v letech 1936-1938.

Více než tisíce stránková publikace obsahuje reprezentativní vzorek 100 podrobně okomentovaných dokumentů z provenience NKVD a dalších bezpečnostních složek publikovaných dvojjazyčně, v ruském originále a českém překladu, které ukazují podobu sovětského státního teroru uplatňovaného proti Čechům na Ukrajině. Dílo může být zároveň vnímáno jako manuál ke čtení, porozumění i překladu dokumentů sovětských bezpečnostních složek.

Tvůrci sborníku Jan Dvořák, Anna Chlebina, Andrij Kohut, Anna Morhun a další spolupracovníci ve výběru z širokého spektra dohledaných dokumentů vycházely ze snahy podat co nejvěrnější výpověď o podobě represí české národnostní menšiny v dané oblasti i období a co nejrozmanitější skladby dokumentů sovětské represivní moci – např. hlášení o rozkrývání údajných „českých špionážních agentur“, statistická hlášení o průběhu masových akcí a zejména dokumenty z vyšetřování jednotlivých osob – zprávy o zatčení, protokoly výslechů a zprávy o popravě.

Mezi publikovanou dokumentací čtenář nalezne materiály týkající se největší hromadné exekuce osob českého původu na území SSSR, k niž došlo na svátek sv. Václava 28. září 1938 v Žitomíru, a kdy bylo popraveno 80 osob (z toho 78 Čechů).

Připomínce obětí žitomírské vraždy se autoři publikace i jejich kolegové z projektu Čechoslováci v Gulagu dlouhodobě věnují, např. v roce 2018 uspořádali společně s velvyslanectvím ČR v Kyjevě a místním krajanským sdružením připomínku 80. let od tragické události, detailně popsali příběh popraveného Josefa Jandury v jedné z kapitol III. dílu knižní série Čechoslováci v Gulagu a II. dílu stejnojmenného dokumentárního seriálu, v roce 2021 se podíleli na připomínce popravených Františka Froňka a Františka Jančíka a v neposlední řadě dokumentaci k případu uveřejnily v digitálním archivu NKVD/KGB viz zde.

Vůbec poprvé jsou ve sborníku zpřístupněny dokumenty popisující i případy dalších Čechů z jiných částí sovětské Ukrajiny postižených represí v letech 1937-1938: Mezi ně patří např. Karel Křivský, Vladimír Plaštica, František Průša, manželé Alexej Simirenko a Alla Turová, Jaroslav Veselý jejichž kompletní vyšetřovací spisy jsou rovněž dostupné v archivu NKVD/KGB.

Mezi nejzajímavější nepochybně lze zařadit i dokumenty poukazující na kontrarozvědnou činnost orgánů NKVD Ukrajinské SSR proti Generálnímu konzulátu Československé republiky v Kyjevě, který existovala mezi červnem 1936 a dubnem 1938. Čeští autoři sborníku Jan Dvořák a Anna Chlebina zpracovali téma v samostatném článku Československý konzulát v Kyjevě objektem zájmu NKVD v letech 1936-1938. Ještě před začátkem Velkého teroru se konzulát stal terčem sofistikovaných akcí ukrajinských orgánů NKVD ve snaze kontrolovat a postupně paralyzovat jeho činnost, které nakonec přispěly k jeho uzavření. A nejen to, existuje jasná souvislost mezi opatřeními proti kyjevskému konzulátu a represemi proti české menšině na Ukrajině, které si na přelomu 30. a 40. let 20. století vyžádaly mnoho nevinných obětí.

V roli vyšetřovatele NKVD vystupuje ve sborníku i postava Pavla Kiseleva, známá již z procesu s Českými učiteli v Charkově, jehož portrét zpracoval ukrajinský kolega Eduard Zub, který se po ruském útoku na Ukrajinu podílel na obraně Charkova a následně Bachmutu, kde byl 14. listopadu 2022 prohlášen za nezvěstného.

Vybrané dokumenty a snímky k tématu najdete ve fotogalerii.

Geneze vzniku sborníku

Sborník dokumentů je výsledkem několikaleté intenzivní česko-ukrajinské spolupráce, která započala v roce 2008 podpisem rámcové smlouvy o spolupráci mezi Ústavem pro studium totalitních režimů v České republice (ÚSTR) a Resortním státním archivem SBU na Ukrajině (HDA SBU). Již tehdy se objevila iniciativa připravit sborník, ovšem cesta k jeho realizaci byla dlouhá a nelehká.

Práci na sborníku ovlivnily časté změny ve vedení obou institucí a od roku 2014 dramatické politické události na Ukrajině, které zároveň přispěly k uvolnění podstatných do té doby nepřístupných archiválií.

Základní výběr a uspořádání archivních dokumentů uskutečnila vedoucí vědecká pracovnice HDA SBU, Natalia Serďuk. Obrysy současné podoby získala edice v roce 2014, kdy byl přizván ke spolupráci profesor Mečislav Borák (1945–2017) ze Slezské univerzity v Opavě. Ten i díky zpřístupnění mnohých do té doby utajovaných dokumentů z archivů SBU (například materiálů z vyšetřování obviněných a souzených příslušníků NKVD, kteří se aktivně podíleli na perzekuci Čechů) upravil a doplnil základní kostru reprezentativního výběru dokumentů. Na práci na sborníku se současně podíleli i ukrajinští historici, odborníci na období Velkého teroru – prof. Oleksandr Rubljov, vědecký tajemník Ústavu pro dějiny Ukrajiny Národní akademie věd Ukrajiny, Natalija Rubljova – vědecká pracovnice hlavní redakční rady publikace Reabilitovani istorijeju (Rehabilitovaní dějinami). Zásluhou Natalije Rubljovy byl sborník doplněn o 22 dokumentů. Mečislav Borák také sepsal úvodní studii, stručně popisující historii a podobu represí proti Čechům na sovětské Ukrajině. Samotného vydání se již bohužel nedočkal, ovšem bez jeho mimořádného vkladu a celoživotních zkušeností by se kvalitní příprava edice neobešla.

Předčasné úmrtí hlavního editora ovšem znovu zkomplikovalo přípravu chystané edice. Díky významné pomoci Borákova kolegy a přítele profesora Dušana Janáka se však podařilo navázat na již odvedenou práci, a ještě ji v mnoha ohledech doplnit.

Nečekanou a největší komplikaci při dokončení sborníku však přinesla ruská agrese na Ukrajinu zahájená v únoru 2022. Od té doby probíhaly práce na ukrajinské straně ve zcela nestandardních podmínkách a jen díky osobnímu a mimořádnému nasazení kolegů z HDA SBU se ji podařilo dílo dokončit. Výsledná podoba sborníku je společným dílem editorů Jana Dvořáka a Anny Chlebiny z ÚSTR a Andrije Kohuta a Anny Morhun z HDA SBU.