VZPOMÍNKA: David Svoboda o vypálení obce Český Malín

V Českém Malíně bylo vypáleno celkem 62 objektů, včetně kostela (zdroj: www.fronta.cz)

(13. 7. 2023) – V ranních hodinách dne 13. července 1943 obklíčila německá protipartyzánská jednotka o síle zhruba 1500 mužů na Volyni, v západní části Říšského komisariátu Ukrajina, vesnici Kolonie Česká, mezi jejím obyvatelstvem známou jako Český Malín. Pod záminkou kontroly dokumentů odvedli veškeré její obyvatelstvo do sousední vsi Ukrajinský Malín, kde Čechy shromáždili vedle místních usedlíků a rozdělili je podle pohlaví. Ženy, děti a staré lidi české národnosti později odvedli zpět do Českého Malína, kde měli pohromadě vyčkat v několika stodolách. Mezitím na místě nacisté nahnali své budoucí oběti, Čechy, Ukrajince a Poláky, po skupinách do pravoslavného chrámu, školy a rovněž dvou stodol, které zapálili, házeli dovnitř granáty a do bezmocných nešťastníků pálili z automatů. Následně vraždění přenesli do Českého Malína.

Podle závěrů zvláštní vyšetřovací komise při 1. čs. armádním sboru, ustanovené vzápětí po osvobození oblasti, zahynulo v obou vesnicích celkem 374 Čechů, 132 Ukrajinců a 26 Poláků; mezi upálenými se nacházeli také čtyři Češi z jiných obcí. Méně než 10 procent obydlí v obou vsích zůstalo nepoškozeno. Štěstí stálo při několika desítkách mladých českých mužů, kteří unikli z této scény díky tomu, že je předtím okupanti využili k přepravě uloupených domácích zvířat a majetku.

Příčiny malínské tragédie jsou dodnes nejasné. Nacisté svůj bestiální krok nezdůvodnili a ve hře je tak celá škála možných motivů, jejichž spletitost souvisí i s tehdejším ukrajinsko-polským etnickým násilím, jaké oblastí danou dobou zmítalo, a přítomností sovětského partyzánského desantu v okolí. „Kat jen pokyvuje hlavou a zase s úšklebkem prohodí: ‚Proč jste tady všechny volksdeutsche povraždili?!‘ Díváme se tázavě jeden na druhého a odpovídáme směle: Nemohli jsme žádné volksdeutsche zavraždit, protože u nás žádní nebyli,“ zaznamenal v Kronice Českého Malína svou komunikaci s jedním z vrahů Josef Martinovský, který mezi mrtvými po čase identifikoval ostatky své ženy a dcery. Jde pouze o jeden doklad možných příčin, proč se dosud bezproblémová lokalita ocitla v hledáčku nacistické mstivosti. Dále se spekuluje o odvetě za činnost rudých partyzánů či ukrajinského hnutí odporu, o provokaci polských či ukrajinských kolaborantů apod.

S tím souvisí také politizovaná otázka národnostního složení pomahačů, kteří se na kárné výpravě podíleli. Ačkoli například odbojová Ukrajinská povstalecká armáda věnovala ve svých propagandistických materiálech Malínu soustrastnou vzpomínku a zdůrazňovala angažmá Poláků v tomto činu, vzhledem k povaze a dobové roli této formace nelze tuto výpověď nekriticky přijímat. Například vzpomínky přímých svědků odkazují k celé pestré škále možných spolupachatelů včetně samotných Ukrajinců či Uzbeků. Malínský osud postihl později i 23 Čechů z vesnic Svatá u Buderaže, Michna-Sergejevka a zřejmě několik osob české národnosti z Českého Volkova. Dne 13. července 1947 byla vesnice Frankštát na Šumpersku po vyhnání německého obyvatelstva přejmenována na Nový Malín.

Památník českým rodinám z vesnice Český Malín na ukrajinské Volyni, kteří byli zavražděni nacisty v roce 1943 (zdroj: Wikimedia Commons CCA 3.0 Unported bez úpravy)

Připravil Mgr. DAVID SVOBODA, Ph. D.