VÝROČÍ: Před 80 lety propustili tisíce Čechoslováků z Gulagu

Více než osmdesát let od zatčení v SSSR dostal Vasil Timkovič od historiků ÚSTR svou vězeňskou fotografii, jíž objevili v ukrajinských archivech

V neděli 20. listopadu uběhlo 80 let od vyhlášení amnestie, kterou udělil Státní výbor obrany SSSR československým občanům vězněným v sovětském Gulagu. Na svobodu se tak dostalo několik tisíc Čechoslováků, zejména z Podkarpatské Rusi, aby posílili vznikající jednotky československé armády v Sovětském svazu. Při této příležitosti zveřejňuje Ústav pro studium totalitních režimů další stovky vyšetřovacích spisů NKVD, jež se podařilo získat z ukrajinských archivů.

Dodatečná amnestie byla 20. listopadu 1942 vyhlášena především díky usilovné snaze velitele československé vojenské mise v SSSR Heliodora Píky a jeho spolupracovníků a navázala na předešlou amnestii ze 3. ledna 1942. Tímto krokem se otevřely brány Gulagu pro většinu československých občanů, kteří se v letech 1939–1941 ocitli na sovětském území jako uprchlíci před nacistickou a maďarskou okupací a byli nespravedlivě odsouzeni k otrocké práci v táborech a věznicích Gulagu po celém Sovětském svazu, kde se již nacházely desítky krajanů odsouzených Sověty z politických důvodů.

Obyvatelé Podkarpatské Rusi tvořili v průběhu druhé světové války největší část z přibližně osmi tisíc vězňů Gulagu původem z Československa, paradoxně však byli propuštěni až jako poslední. Moskva původně nechtěla dopustit, aby obyvatelé Podkarpatí bojovali za Československo, a zároveň hleděla s obavami na jejich politickou spolehlivost. Souviselo to s její plánovanou anexí, jak si všiml a hlásil prezidentu Benešovi do Londýna Heliodor Píka: „Duch příslušníků z Podkarpatské Rusi je jasně československý. Po trapných zkušenostech z pracovních a internačních táborů a vězení je jim jejich svoboda v ČSR pevným cílem a budou odpůrci eventuálního sloučení Podkarpatské Rusi se Sovětským svazem.“

Ústav pro studium totalitních režimů shromažďuje na speciálních webových stránkách www.cechoslovacivgulagu.cz již několik let rozhovory s pamětníky z řad uprchlíků z Podkarpatské Rusi vězněných v Gulagu, dokumentuje místa paměti spojená s jejich utrpením v SSSR, ve spolupráci s ukrajinskými archivy a Západočeskou univerzitou v Plzni rovněž zdigitalizoval archivní fond Státního archivu Zakarpatské oblasti, který podobně jako další získané dokumenty NKVD/KGB, postupně odborně zpracovává a zpřístupňuje veřejnosti. Tato pestrá paleta zdrojů je následně využívána při přípravě odborných a popularizačních výstupů i budování databáze obětí sovětských represí z řad československých občanů. U příležitosti 80. výročí od vyhlášení dodatečné amnestie byla na uvedených internetových stránkách projektu zpřístupněna v sekci Historie represí další kapitola Amnestie 20. 11. 1942.

Vasil Timkovič se narodil v roce 1923 na Podkarpatské Rusi. V roce 1939 utekl před okupací z Československa do Sovětského svazu, kde byl uvězněn v Gulagu. Tři roky budoval železnici v Pečorlagu. Dnes patří Timkovič spolu s Janem Ihnatíkem mezi poslední dva žijící bývalé vězně Gulagu propuštěné na amnestii vyhlášenou před 80 lety v Sovětském svazu. Žije v České Třebové (foto DAZO a Adam Hradilek)

Jan Ihnatík byl propuštěn z Uchtižemlagu v prosinci 1942 a vstoupil do Československé armády v Sovětském svazu. Po válce se usadil v Československu. V roce 2012 poskytl historikům ÚSTR rozhovor v Havířově, kde dodnes žije (foto DAZO a Jan Dvořák)

Zpracoval MARTIN VACEK