TIP NA VÝLET: Český Grand Canyon & Český Mauthausen

Toto místo je nádherné a temné zároveň, říká o lomu Mořina-Amerika realizátor zdejší naučné stezky Jan Procházka

(29. 6. 2023) – Prázdninový čas tráví každý podle svého. Patříte-li mezi ty aktivnější, kteří si v rámci svých dovolených chtějí nejen odpočinout, ale i poznat nová místa, získat nové vědomosti a objevit doposud nepoznané skutečnosti, pak by vám mohl přijít vhod seriál tipů na (nejen rodinný) výlet, který v červenci a srpnu budeme vždy před víkendem nabízet. Průvodcem jeho prvního dílu je realizátor naučné stezky Český Grand Canyon a Český Mauthausen Jan Procházka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Lomy Mořina-Amerika

V malebném prostředí středočeského kraje (CHKO Český kras) se u obce Mořina, vzdálené od Prahy 30 kilometrů jihovýchodním směrem, nachází těžební komplex – lomy Mořina-Amerika. „Toto místo je nádherné a temné zároveň, a to díky své těžební minulosti,“ říká úvodem Jan Procházka a pokračuje: „Vápenec se v tomto kraji těžil již od prvního osidlování lidmi, jako surovina pro výrobu nejrůznějších nástrojů anebo na stavbu. V roce 1891 se u obce Mořina započalo s industriální těžbou, která zde skončila až v roce 1964. Vápencová rubanina vysoké kvality z tohoto prostředí našla největší uplatnění v hutním průmyslu, jako legovací a struskotvorný prvek pro výrobu oceli a litiny v kladenských železárnách. V ranných časech se k těžbě využívalo kladiv a vrtáků, následně se přešlo k pneumatickým vrtačkám a střelnému prachu. Když se štoly rozšířily, vrchními komíny se z podzemí kutalo na povrch. Vytěžený materiál se házel do komínů. Po rozšíření se komíny spojily do jednoho a vznikla lomová etáž. Za pomocí třaskavin se materiál odpaloval clonovými neboli stěnovými odstřely a poté nakládal do přistavených důlních vozíků čili huntů. Po naložení se hunty odvážely sběrnou svážnou štolou k další úpravě, jako bylo drcení a třídění na jednotlivé frakce. Nadrcený vápenec se naložil na železniční vlečku a souprava se vydala po kladensko-nučické dráze směrem k vysokým pecím kladenských hutí.“

Bez zajímavosti není podle Jana Procházky ani vznik názvu lomů Velká a Malá Amerika. Ten lomy získaly po stejnojmenné osadě v blízkosti těžebního prostoru. I díky tomuto názvu získaly lomy velkou oblíbenost nejen u trampů, kteří zde nad ohněm a zpěvem zapomínali na normalizační zřízení tehdejší československé republiky, ale i u filmařů. Natáčel se zde třeba dnes už kultovní snímek režiséra Oldřicha Lipského Limonádový Joe aneb Koňská opera.

Náčrt trasy naučné stezky v lomu Mořina-Amerika / Vlevo dole pětistránkový geosešit o geologickém vzniku a vrásnění vápencových vrstev hornin / Vpravo dole památník politickým vězňům a důlní vozík s naloženou rubaninou a básní Mene Tekel od Jiřího Herzingera

Po naučné stezce

Vaší první zastávkou, když se vydáte autobusem z Prahy, je obec Mořina. Odtud pak půjdete asi jeden kilometr pěšky. Pohodlnější způsob je přicestovat autem a zaparkovat na již rozšířeném parkovišti u lomu Velká Amerika. „Zde se nachází nejen první vyhlídka do lomu Velká Amerika, ale také první informační panely nově vytvořené naučné stezky, nesoucí název, který odkazuje na geologické a historické souvislosti tohoto místa – Český Grand Canyon & Český Mauthausen,“ poznamenává Jan Procházka. První ze tří úvodních panelů obsahuje úvod do aspektu enviromentálního významu lokality, geologie, letounů (netopýrů a vrápenců) a Trestaneckého lomu. Druhý panel detailněji informuje o vzácných druzích letounů a panel třetí přiblíží historii zdejší těžby.

„Následuje krátký pochod po žlutě vyznačené turistické značce, k vyhlídce a ke dvěma panelovým schématům štol v těžebním prostoru Mořina-Amerika. Na vápencovém balvanu je také umístěn pětistránkový geosešit o geologickém vzniku a vrásnění vápencových vrstev hornin. Na dalším stanovišti vzdáleném 90 metrů je nově vybudovaná vyhlídka do lomu Velká Amerika. Šestý panel vás zde také informuje o technologii těžby vápence a k jakým účelům se vápence využívalo a využívá. Od této vyhlídky se vydáte asi 800 metrů dále po žluté turistické značce až na křižovatku, kde zabočíte vlevo a vystoupáte do pozvolného kopce. Po sto metrech jsou umístěny dva panely, pojednávající o pracovním útvaru nápravných zařízení Mořina, který se zde nacházel v letech tvrdého stalinismu mezi roky 1949-1953,“ provádí po stezce její autor. Dočtete se o otrocké práci ve velice tvrdých podmínkách, o strádání hladem, fyzickém a duševním týrání, o osudech lidí, mnohdy nevinných obětí a také o sadistických velitelích, dozorcích a kápech, kteří zneužívali svých pravomocí a vyžívali se v krutém zacházení s trestanci. „Na panelech se nachází jen úvodní informace o pracovním útvaru Mořina. To z toho důvodu, že za dobu vzniku naučné stezky se informací nejen o tomto konkrétním útvaru nashromáždilo tolik, že vznikla potřeba vytvořit webové stránky lagr.cz s rozšířeným obsahem se zaměřením na pracovní útvary ČSR mezi lety 1948-1989,“ říká Procházka.

Na vyhlídce do Trestaneckého lomu se nachází již od roku 2001 památník politickým vězňům. Na objednávku politického vězně a tehdejšího předsedy Konfederace politických vězňů ČR Františka Šedivého, jej z vápencového monolitu vysochali bratři Petr a Tomáš Váňovi. Vedle památníku byla dříve umístěna i informační tabulka – na ní zanechal své stopy nejen čas, ale i vandalové. „Mou vizí bylo ukázat lidem každodenní dřinu trestanců. Proto jsem požádal zástupce Lomů Mořina, zda by byla možnost repasovat a instalovat zde jeden z důlních vozíků. Dostalo se mi kladné odpovědi, a i díky tomuto vstřícnému kroku je nyní na vyhlídce důlní vozík s naloženou rubaninou a básní Mene Tekel od Jiřího Herzingera, která je výřečným mementem historické křivdy. Pod památníkem na okraji srázu je instalován interaktivní průhledný panel z plexiskla, který má na sobě vyhotovenou schématickou kresbu práce politických vězňů. Tento prvek slouží jako okno do historie, aby se návštěvník mohl zadívat do srázu pod sebou a připomenout si nesmyslnost komunistické ideologie a jednání lidí, kteří jí pomáhali udržet se u moci dlouhých 41 let,“ dodává Jan Procházka.

Když se pak vydáte zpět k parkovišti, ale protější stranou lomu Velká Amerika, než jste přišli, dostanete se po nově vytvořené cestě, která vede po kraji srázu jištěného ocelovým lanem k poslednímu jedenáctému panelu. Na něm je vyhotoven příčný barevný řez lomu s legendou. Ten odkazuje na složitost vrásnění a ukládání pravěkých živočichů a sedimentů v těžebním prostoru lomů Mořina-Amerika.

Jan Procházka u jednoho z celkem jedenácti informačních panelů na naučné stezce

Parametry naučné stezky

Co se parametrů týče, délka stezky nepřesahuje 2,5 kilometru. Obtížnost je lehká, bez významného převýšení. Vhodná je tak i pro malé děti, avšak bez kočárku. „Vřele doporučuji pevnější obuv a po dešti obzvláště pozor na množství kluzkého a lepivého bahna. Důležitá je bezpečnost – hlídat si děti a psy bez vodítka. Na okrajích lomů je zvýšené riziko zřícení do hlubin. Je třeba striktně dodržovat bezpečností výstrahy a tabulky, a pohybovat se jen tam, kde to umožňuje bezpečnostní vybavení a prvky jako je ocelové lano a oplocení. Po cestě jsou umístěny odpadkové koše, proto prosím všechny o ohleduplné a ekologické chování,“ upozorňuje a nabádá Procházka. Co se místního občerstvení nebo stravovacích stanovišť týče, občas přijede stánek na hlavní parkoviště u lomu Velká Amerika, Jan Procházka pak ze své dobré zkušenosti doporučuje restauraci u Máni v nedaleké Hlásné Třebáni. V širším okolí je pak samozřejmě mnoho dalších stravovacích zařízení. Individuální nákup je také možný v obci Mořina, kde se nachází samoobsluha.

V případě, že budete mít zájem o místní těžbu, dozajista si projděte celý těžební prostor až za lom Malá Amerika, kde se nachází velké množství menších lomů. U některých jsou přístupné i krátké části štol, v nichž se stále nalézají staré části technologického vybavení. Když naleznete dost odvahy a nemáte velký strach ze tmy a netopýrů, domluvte si u Spolku Hagen Mořina komentovanou prohlídku štolového systému Malé Ameriky a vyrazte i s dětmi do podzemního dobrodružství.

Realizátorem naučné stezky Český Grand Canyon a Český Mauthausen, která byla slavnostně uvedena do „turistického života“ v polovině loňského prosince, je sice především Jan Procházka, ale těch, kteří mu s tím pomáhali, je celá řada. „Určitě musím zmínit Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (pobočka Český kras), která poskytla finanční záštitu nad tímto projektem. Dále Lomy Mořina s.r.o., bez jejichž spolupráce by tuto stezku nebylo dost dobře možné realizovat. Mé velké poděkování patří bývalému vězni panu Miroslavu Šírovi, který byl ochoten vypovídat o hrůzách zdejší práce v 50. letech. Srdečný dík patří též potomkům trestanců, kteří se nezdráhali a zavzpomínali na nelehký osud svých rodin. Děkuji samozřejmě všem, kteří přiložili ruku i myšlenku k dílu,“ uzavírá Jan Procházka. Návštěvníkům pak přeje příjemnou procházku a doufá, že si z ní odnesou zajímavé informace a vzpomínku na utrpení všech, kterým vděčíme za život ve svobodě.