ROZHOVOR: Milan Bárta o komplikovaném vzniku SNB

(4. 7. 2023) – Třicátý červen 1945 bývá v médiích často označován jako den vzniku Státní bezpečnosti v Československu. Historici ovšem nejsou v tomto směru zajedno, což potvrzuje i PhDr. Milan Bárta, Ph.D. z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se problematikou bezpečnostních složek v Československu dlouhodobě zabývá.

Pane doktore, proč nelze s určitostí tvrdit, že Státní bezpečnost vznikla v Československu právě 30. června 1945?

Vznik a vytváření bezpečnostních složek v Československu po skončení druhé světové války není dodnes uspokojivě zpracováno. Situace byla totiž značně nejasná. Paralelně vedle sebe existovaly staré i nově vytvářené struktury, četníci i Sbor národní bezpečnosti. Vedle toho zde byly také různé ozbrojené oddíly jako například Revoluční gardy apod. Odlišná byla situace v Čechách a na Moravě, o Slovensku ani nemluvě. Při čtení dobových dokumentů člověk nabývá dojmu, že se v poměrech často neorientovali ani tehdejší funkcionáři bezpečnostních složek.

Co tedy z té doby víme s určitostí?

Československá vláda již 17. dubna 1945 v Košicích přijala návrh ministra Václava Noska na zřízení nového bezpečnostního aparátu, který měl nést název Národní bezpečnostní služby (N. B. S.). Tento název se ovšem v praxi v podstatě nepoužíval. Přesto se před rokem 1989 slavil 17. duben jako den SNB, tedy den Sboru národní bezpečnosti.

Velký bezpečnostní problém po osvobození představovaly nejrůznější paramilitární organizace, nejznámější byly Revoluční gardy (zdroj: Sbírka Milana Bárty)

Kdy se tohle označení objevuje v souvislosti s bezpečnostními složkami v Československu poprvé?

O půl druhého měsíce později. Ve výnosu ministerstva vnitra ze dne 2. června 1945 se poprvé objevuje pojmenování Sbor národní bezpečnosti (SNB) a toto označení se pomalu začínalo objevovat i v oficiálních dokumentech a názvech některých bezpečnostních složek. V polovině června 1945 vydalo Zemské četnické velitelství Praha nařízení o užívání označení SNB pro vybrané velící útvary („Sbor národní bezpečnosti – Hlavní velitelství“ a „Sbor národní bezpečnosti – Zemské velitelství /inspektorát/“). Ostatní názvy zůstaly prozatím zachovány. Dne 29. června potom vydal ministr výnos o organizaci ministerstva vnitra. O den později byly vyhlášeny zásady Sboru národní bezpečnosti jakožto výkonného orgánu správních úřadů národní bezpečnosti (národních výborů).

Jak byl Sbor národní bezpečnosti strukturován?

Součástí Sboru národní bezpečnosti se staly všechny dosavadní uniformované bezpečnostní sbory – četnictvo, státní policie a od listopadu 1947 i obecní výkonná policie. Vznikla struktura skládající se z Hlavního velitelství, zemských velitelství, okresních velitelství a velitelství stanic SNB. Vedle příslušníků „starých“ bezpečnostních sborů měl být nový sbor utvořen z vybraných, národně, státně a politicky spolehlivých příslušníků partyzánských a revolučních jednotek a z bývalých vězňů koncentračních a internačních táborů a nacistických věznic. Praktická struktura SNB ovšem nadále zůstávala nejasná, název se používal převážně pro uniformovanou složku (pozdější Veřejnou bezpečnost), definici termínu přinesl až zákon o SNB z července 1947.

Děkujeme za rozhovor.