Konference Ruský imperialismus 1939/45-2023 – den první

(8. 11. 2023) – V pražském Lichtenštejnském paláci začala včera třídenní mezinárodní konference Ruský imperialismus 1939/45 – 2023, na níž více než 20 odborníků z 11 zemí celého světa hovoří a debatuje o příčinách a důsledcích ruské agrese (nejen) na Ukrajině. Konference Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády, Litevskou ambasádou v Praze a Instytutem pamieci narodowe chce poukázat na kořeny ruských imperiálních komplexů a na jejich dopady na historii včetně aktuálního vpádu na území suverénního sousedního státu – Ukrajiny.

Úvodní slovo pronesl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna, který v něm zdůraznil, že „totalitní režimy nejsou jen historický fenomén, pro milióny lidí je to každodenní realita.“ Na úvod konference vystoupil také ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady státu Michal Šalomoun, který v úvodním slově shrnul své osobní zkušenosti se sovětskou propagandou, v níž vyrůstaly celé generace Čechů a Slováků v poválečném socialistickém Československu, které žilo v područí Sovětského svazu: „S nějakým obdobným zážitkem se pravděpodobně vyrovnával každý, kdo má nějakou, byť třeba jen dětskou zkušenost se sovětskou propagandou. Určitá nostalgie a stále opakované propagandistické pravdy přesto žijí dál v hlavách lidí starších generací, ale mohou přežívat i ve výkladu historie ve školství, případně dalších institucích. Součástí tohoto mýtu je i představa ruského impéria, že má nárok na kontrolu území, které Rudá armáda v roce 1945 ‚osvobodila‘, která je zdrojem zdůvodnění současné agrese Ruska proti suverénní Ukrajině,“ Dále vystoupil náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian a garant konference Mgr. Petr Placák z Ústavu pro studium totalitních režimů, který představil obsah a smysl konference.

Program jako takový odstartovala krátká reflexe k tématu konference od ruské novinářky a aktivistky Žanny Němcovové, starší dcery zavražděného známého ruského disidenta Borise Němcova. Program konference Ruský imperialismus 1939/45 – 2023 je rozdělen do čtyř tematických panelů. První, který moderoval historik Ústavu pro studium totalitních režimů Mgr. Tomáš Malínek, se zabýval Oranžovou revolucí a ukrajinskými paralelami. Polský historik z Institutu národní paměti Miroslaw Szumilo přednesl příspěvek Ukrajinská Oranžová revoluce, profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš se zabýval Roky 1968 a 2022: Československo a Ukrajina, výkonný ředitel Mezinárodní komise pro posouzení zločinů nacistického a sovětského okupačního režimu v Litvě Ronaldas Račinskas pak Zúčtování s minulostí: denacifikace a dekomunizace. Tematicky navázal Jolyon Naegele, bývalý korespondent Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa a bývalý politický ředitel UNMIK v Kosovu s příspěvkem Vliv Riska v Kosovu po rozpadu Jugoslávie a jeho sousedé a závěr prvního panelu obstarala Valeria Korablyova, socioložka a vedoucí výzkumného centra Ukrajina v měnící se Evropě z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlova s příspěvkem Boj proti eppistemickému imperialismu: skryté výzvy mentální dekolonizace.

Na závěr panelu proběhla společná diskuze a odpovědi na dotazy z publika. Dnes pokračuje konference Ústavu pro studium totalitních režimů druhým dnem, na programu je dopoledne panel Ruský imperialismus: politika, represe a válka a odpoledne pak navazující panel Ruský imperialismus: literatura a kultura.