KONFERENCE: Ruská hybridní válka – den třetí
Třetím dnem pokračovala včera v pražském Lichtenštejnském paláci mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku, která se koná u příležitosti 33. výročí sametové revoluce v bývalém Československu. Jejím spolupořadatelem je i Ústav pro studium totalitních režimů. Odborníci z celého světa se v závěrečný den akce věnovali otázce Vyrovnání se s komunistickou minulostí. Na úvod pátečního programu pozdravil účastníky konference přes telemost polský premiér Mateusz Morawiecki, původní profesí rovněž historik.
Téma závěrečného dne organizátoři rozdělili do dvou diskuzních panelů. V prvním se přednášející vyjadřovali k otázce, zda „vyrovnání se s komunistickou minulostí“ je Klíčovým prvkem přechodu k demokracii, ve druhém se snažili odpovědět na otázku: Co víc je třeba udělat? Že téma je více než aktuální, zdůraznil hned na úvod ve svém příspěvku i náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů JUDr. Kamil Nedvědický: „Komunistické režimy přinesly světu utrpení a miliony obětí. Je nezbytné poznat jejich systém fungování co nejlépe, abychom se v dalších generacích vyvarovali opakování a dobře pochopili aktuální nebezpečí, které nám nejenom formou hybridní války, ale, jak vidíme na Ukrajině i skutečnými válečnými operacemi hrozí od současných komunistických či neokomunistických režimů.“
V prvním diskuzním bloku se k tématu vyjadřovali například Andriy Kohut, ředitel pobočkového státního archivu ukrajinské bezpečnostní služby, Jonila Godole, generální ředitelka Institutu pro demokracii, média a kulturu v Albánii, Martin Palouš z Florida International University School of International and Public Affairs a člen Rady ÚSTR, Paweł Ukielski, zástupce ředitele Muzea povstání ve Varšavě a Boris Belenkin, člen představenstva instituce Memorial. Ve druhém panelu vystoupili Łukasz Kamiński, ředitel institutu Ossolineum v Polsku, Tszwai So architekt navrženého Památníku obětem totality v Evropě, Nancy Aris, saská státní komisařka pro přehodnocení diktatury, Hannes Gissurarson, profesor politologie na Islandské univerzitě a online Vladimir Tismăneanu, profesor politologie na Marylandské univerzitě a Yanina Sokolova, herečka, bloggerka a youtuberka z Ukrajiny. Úplně na závěr vystoupil online ještě Garry Kasparov, dříve ruský šachový velmistr, v současnosti politický aktivista a předseda Human Rights Foundation v New Yorku.
Na přípravě a průběhu mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu. Výzva pro evropskou paměťovou politiku, jíž se zúčastnily přední vědecké osobnosti svého oboru, se významnou měrou podílel také Ústav pro studium totalitních režimů. Jak se za celou akcí ohlíží ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna? „Pro Ústav samotný to znamenalo nejen zvýšení prestiže, ale i navázaní konkrétní spolupráce se zahraničními partnery, jak z bývalého východního bloku, států západní Evropy, tak ze Spojených států. Nadto byl Ústav pro studium totalitních režimů opětovně přijat do Platformy evropské paměti a svědomí, sdružující přes sedm desítek vědeckých institucí z celého světa. Novému vedení se během velmi krátké doby podařilo vytvořit smysluplnou organizační strukturu, zorganizovat konferenci světové úrovně a navázat mezinárodní spolupráci s partnerskými paměťovými institucemi.“
První diskuzní panel moderoval ředitel Muzea paměti XX. století Jan Kalous
Do prvního panelu se zapojila Dr. Jonila Godole z Albánie, Martin Palouš, mj. i člen Rady ÚSTR a Dr. Nancy Aris z Německa
Vlevo historik Dr. Pawel Ukielski z výkonné rady Platformy evropské paměti a svědomí, vpravo profesor politologie Hannes Gissurarson z Islandské univerzity
Do diskuze přispěla i ukrajinská youtuberka Janina Sokolova, pozorně ji naslouchá polský historik Dr. Lukasz Kaminski. Probírané téma silně rezonovalo i v hledišti sálu mezi ostatními účastníky konference.
Online se připojil rovněž profesor politologie Vladimir Tismaneanu, přímo v sále pak promluvil také Dr. Andrij Kohut z Ukrajiny
Na závěr konference se online připojil také politický aktivista Garry Kasparov. Zkušenosti ruské organizace Memorial zprostředkoval Boris Belenkin
Na snímku vlevo je francouzský historik a profesor Antoine Arjakovsky. Vpravo polonista a historik Dr. Marek Mutor, v současné době prezident Platformy evropské paměi a svědomí, při závěrečném rozloučení se s účastníky konference.
Zdravice polského premiéra Mateusze Morawieckého:
Připravil MARTIN VACEK
