KNIŽNÍ TIP: Útěk z Leopoldova I.-III.

Pohled na část věznice v Leopoldově. Její podoba se na počátku padesátých let měnila (foto: Kabinet dokumentace a historie vězeňské služby ČR Praha)

„Monumentální třísvazkové dílo (…) je bezesporu literární událostí par excellence. Nelze neobdivovat obrovské kvantum badatelské práce, která musela být vykonána, aby se na pulty našich knihkupectví dostala patrně nejlepší publikace literatury faktu za poslední roky. Jaroslav Rokoský si zaslouží obdiv a uznání za razantní rozkopnutí dveří do zatuchlých komnat doby, která měla být v zájmu stalinistických protagonistů krvavého teroru zapomenuta…“ píše ve své recenzi knihy Útěk z Leopoldova na stránkách Knihcentrum revue Jan Hofírek.

Leopoldov – jedna z nejkrutějších, nejobávanějších a nejstřeženějších věznic komunistického Československa. Původní pevnost postavená na obranu proti pronikání Turků do Evropy se stala 2. ledna 1952 dějištěm legendárního útěku šestice vězňů, z nichž pět zde mělo strávit zbytek života. Jde o dnes již téměř zapomenutý příběh; ve své době se přitom jednalo o jedno z nejnapínavějších a nejsilnějších dramat studené války. Souborná kniha je mimořádnou sondou do života společnosti v padesátých letech 20. století. Líčí dobové souvislosti, místní a časový kontext, vývoj vězeňského systému, ale hlavně se na tehdejší události dívá se znalostí a s vylíčením osobních příběhů lidí – domnělých či skutečných oponentů komunistického režimu, kteří by se do Leopoldova v demokratických poměrech nikdy nemohli dostat.

První svazek trilogie Útěk z Leopoldova, kterou spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů vydalo nakladatelství Academia, se zaměřuje na osudy hlavních aktérů odsouzených k trestu smrti, který jim byl později změněn na doživotí, na odbojovou činnost části z nich, jejich spolupracovníky, věznění a soudní procesy až po příjezd do Leopoldova. Druhý svazek líčí samotný útěk pěti Čechů a jednoho Slováka, jejich strastiplnou cestu k vytoužené svobodě, jíž se však nedočkali všichni. Třetí svazek popisuje poměry ve staré leopoldovské pevnosti, kde dozorci neměli s politickými vězni slitování, zmiňuje další pokusy o útěk, vzpouru a vyjmenovává ty, kteří již bránu věznice živí neopustili.

Vězeňské peníze z padesátých let. Poukázka z Leopoldova v hodnotě 25 haléřů dole uprostřed (foto archiv Zdeňka Zeleného)

„Neveselé, rozhodně ne sváteční, ale zato velice poučné čtení,“ zhodnocuje třísvazkovou knihu o rozsahu tisíc stran zase ve své recenzi Jaroslav Šajtar z časopisu Reflex, který v nich zároveň nachází i řadu překvapivých skutečností: „Pokud jste netušili, že v Leopoldově proběhla v srpnu 1955 dokonce vzpoura, tato publikace vám rozšíří obzory stejně tak, jako se dozvíte, jak se kdo za mřížemi choval a jaký vzkaz vyslali slovenští vězni na Západ.“

Jaroslav Rokoský nabízí se znalostí všech pramenů a svědectví rozsáhlé třísvazkové dílo, které je reflexí stavu tehdejší společnosti a schopnosti či neschopnosti vyrovnat se s totalitní minulostí. Ne náhodou proto jeho počin získal v letošním roce nominaci na literární cenu Magnesia Litera.

Jan Hofírek v Knihcentrum revue svou obsáhlou recenzi uzavírá slovy: „Útěk z Leopoldova je možné označit za svého druhu přelomovou knihu, neboť jako vůbec první analyzuje zločinnou podstatu Gottwaldovy hrůzovlády v co možná nejobjektivněji pojatých souvislostech. Je nanejvýš chvályhodné, že nakladatelství Academia neváhá přijít s publikací, která se může jevit jako ´riziková investice´, neboť není vůbec jisté, zda padesátá léta dnes ještě někoho zajímají… Za sebe ovšem mohu říct, že kniha mne doslova nadchla. Má všechny předpoklady pro to stát se opravdovým bestsellerem a všem ji vřele doporučuji!“

Vlevo náčrtek staré pevnosti od politického vězně a skauta Lubomíra Školouda // Vpravo tajný rozkaz MNB Karola Bacílka o pohřbívání usmrcených kurýrů z listopadu 1952 (repro z knihy Na všechno buď připraven! a foto Archiv bezpečnostních složek)

Zpracoval MARTIN VACEK