Knihu Armádní generál Jan Syrový jsme představili v Třebíči

(5. 3. 2024) – Ve čtvrtek 29. února 2024 se v prostorách Muzea Vysočiny Třebíč na místném zámku uskutečnila tisková konference, spojená s prezentací knihy Armádní generál Jan Syrový – Jeden velký český osud autorů Radima Chrásta, Karla Straky a Jaroslava Rokoského. Tisková konference se konala za účasti starosty Třebíče Pavla Pacala, Ladislava Kudrny, ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, a generálova prasynovce Jana Syrového a praneteře Pavlíny Boehmové. Odpolední beseda v Městské knihovně Třebíč pak přilákala více než stovku zájemců.

Kniha je první ucelenou biografií, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála, rodáka z Třebíče, Jana Syrového. Dokumentuje jeho cestu 1. světovou válkou v řadách československých legií v Rusku. V roce 1926 se stal prvním československým náčelníkem Hlavního štábu. Od roku 1933 působil jako generální inspektor branné moci. V září 1938 byl jmenován ministerským předsedou. O tento post nikterak neusiloval, ale podvolil se rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše a tehdejší politické elity. Po Mnichovu vedl oslabené Československo. Patnáctý březen 1939 jej zastihl ve funkci ministra národní obrany, ale okupaci prožil v ústraní. V květnu 1945 byl zatčen a skandalizován v médiích. Poválečný Národní soud ho odsoudil v dubnu 1947 k dvaceti letům těžkého žaláře za smyšlenou kolaboraci a údajnou zradu. Ve vězení prožil dlouhých patnáct let. Ve „zlatých“ šedesátých letech živořil, aby na počátku normalizace zemřel s cejchem zrádce národa.

„Třebíčský rodák Jan Syrový, legionář, který věrně sloužil masarykovskému Československu, byl v kritických okamžicích povolán do čela státu, za což trpce zaplatil po válce. Málokomu v českých novodobých dějinách se stala taková křivda jako právě generálu Syrovému. Je smutné, že se nám to podařilo napravit až po více než třiceti letech po listopadu 1989,“ řekl hned na začátku tiskové konference historik Jaroslav Rokoský z Ústavu pro studium totalitních režimů, jeden z trojice autorů knihy.

„Jsem velmi rád, že jméno generála Jana Syrového bylo před dvěma lety očištěno. Na zpolitizované a vykonstruované soudní procesy jsme tady v Třebíči citliví, i kvůli Babickému případu. Minulost by měla být prezentována bez příkras, pro poučení do budoucna,“ dodal starosta Třebíče Pavel Pacal.

„Nezřídka používám podobenství tlustých čar v souvislosti s historií naší země. Ne, skutečně nevěřím, že za minulostí lze udělat ‚jen tak‘ tlustou čáru a dělat ji nehodlám, neboť posláním naší paměťové instituce je připomínat a vzdělávat,“ konstatoval ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna, který v rámci svého příspěvku připomněl, že dějiny jsou velkým příběhem, vyprávěním a je pouze na nás, jak jej předáme příštím generacím. „Cílem této mimořádné publikace je podstatně přispět k celospolečenské a morální rehabilitaci Jana Syrového jenž se stal obětí jednoho z prvních zpolitizovaných soudních procesů v Československu,“ dodal.

Navazující debata se pak konala v prostorách Městské knihovny v Třebíči za účasti více než sta posluchačů. Partnerem knižního setkání byla třebíčská limonáda ZON.

Připravila PETRA JUNGWIRTHOVÁ

Foto Jakub Mertl / www.fotografjakubmertl.cz