KALENDÁRIUM: Výročí ve čtvrtém červnovém týdnu

(21. 6. 2023) – Téměř každý den v roce přináší v české, potažmo československé historii řadu významných dat, která si díky těm, k nimž se vážou, zaslouží neustále připomínat. V týdnu 19. – 25. června si v roce 2023 připomínají výročí následující bojovníci proti nacistickému a komunistickému totalitního režimu.

Václav Kropáček (zdroj: Wikimedia Commons – volné dílo)

Václav Kropáček ( ⃰ 22. 6. 1898)

voják, účastník domácího protinacistického odboje, plukovník GŠ, popraven nacisty

Václav Kropáček se narodil 22. června 1898 v obci Soběkury na Plzeňsku a podobně jako v případě dalších vrstevníků, i jeho život ovlivnila první světová válka. Ještě před maturitou byl odveden do rakousko-uherské armády. Po absolvování opavské školy pro důstojníky pěchoty byl jako velitel odeslán na frontu. Bojoval na ruské a později i na italské frontě, kde v srpnu 1917 padl do zajetí. V zajateckém táboře vstoupil do formujících se československých legií, v jejichž řadách bojoval jako velitel výzvědné čety. V prosinci 1918, v hodnosti nadporučíka, se vrátil do nově vzniklého Československa. Zde se téměř okamžitě zapojil do osvobozování Slovenska od maďarského vpádu a v Košicích pak řadu let sloužil. Také se zde v roce 1924 oženil s Boženou Opělovou. V letech 1927-1930 absolvoval Válečnou školu v Praze. Zajímal se o sociální a národohospodářské teorie z hlediska armády a přednášel na Svobodné vysoké škole politické v Praze. Pro své znalosti a schopnosti se stal přednostou vojenského kabinetu ministra národní obrany, a to až do likvidace československé armády v roce 1939. Po německé okupaci pracoval jako úředník na Ministerstvu zemědělství a zároveň se zapojil do domácího odboje. Jako zástupce náčelníka štábu Ústředního vedení Obrany národa se věnoval sledování a evidenci kolaborantů. Byl blízkým spolupracovníkem generála Eliáše. Zároveň se zabýval získáváním finančních prostředků na pomoc rodinám zatčených a na odchody vojenských specialistů do zahraničí. V polovině prosince 1939 byl zatčen gestapem a vězněn nejprve v samovazbě v Petschkově paláci a poté dva roky na Pankráci. Zde jako chodbař organizoval síť předávání zpráv, která zachránila mnoho odbojářů venku a mařila vyšetřování gestapa. Významně se po jeho zatčení zapojila do odbojové činnosti také jeho manželka Božena. V létě 1943 byl Kropáček převezen do Budyšína a odtud do Drážďan. Zde ho koncem října odsoudil Lidový soud za velezradu a zemězradu k trestu smrti. Kropáčkovým obhájcem byl německý antifašista JUDr. Egon Kubuschock, jenž byl po jeho statečné obhajobě dokonce vyloučen ze svazu německých právníků. Dne 13. prosince 1943 byl podplukovník Václav Kropáček v drážďanské věznici ve věku pouhých 45 let popraven stětím. Díky Kubuschockovi a vězeňskému kaplanovi nebyly Kropáčkovy ostatky pohřbeny v hromadném hrobě, ale uloženy samostatně na drážďanském hřbitově. Zde byly v roce 1967 exhumovány, zpopelněny a urna uložena do rodinného hrobu v Soběkurách. Osvobozená vlast ocenila jeho válečnou statečnost udělením Čs. válečného kříže 1939 a v roce 1947 povýšením do hodnosti plukovníka generálního štábu in memoriam.

foto ABS, sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy: arch. č. V-6297 MV

Ignác Syrovátka († 23. 6. 1998)

voják, účastník protinacistického zahraničního odboje, politický vězeň v 50. letech, generálmajor

Ignác Syrovátka, přáteli přezdívaný Nanda, se narodil 30. července 1914 v Buchlovicích a vyučil se zahradníkem. Střední školu zahradnickou zakončil v červnu 1936 maturitou. V říjnu 1936 pak narukoval na základní vojenskou službu a byl zařazen do vojenské akademie v Hranicích. Po rozpuštění armády v roce 1939 se zapojil do ilegální organizace Obrana národa. V červenci téhož roku překročil hranice a jako dobrovolník vstoupil do francouzské armády. Účastnil bojů na Marně, Seině a Loiře. Po kapitulaci Francie se dostal do Anglie, kde absolvoval parašutistický výcvik. Koncem ledna 1944 se přihlásil k převelení do Sovětského svazu, v polovině dubna 1944 byl na Ukrajině zařazen ke 2. čs. samostatné paradesantní brigádě a nasazen na frontu. Zúčastnil se Karpatsko-dukelské operace, ale jeho brigáda byla v září stažena z fronty a přesunuta na letiště Tri Duby na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Z války se Ignác Syrovátka vrátil s hodností štábního kapitána, následně byl povýšen do hodnosti majora a na podzim 1946 začal studovat Vysokou vojenskou školu v Praze. Studium mu bylo přerušeno na zásah Státní bezpečnosti. V roce 1949 byl zatčen a po vykonstruovaném procesu odsouzen na tři a půl roku do věznice v Plzni na Borech. Po propuštění na svobodu byl zbaven všech vojenských hodností a zůstal pod dohledem StB. Vystřídal několik dělnických profesí, začal nakonec opět studovat a v roce 1963 byl promován inženýrem se specializací na zahradní a parkovou architekturu. Poté pracoval jako zahradní architekt v Prešově až do důchodu v roce 1974. Své plné rehabilitace se Ignác Syrovátka dočkal až v roce 1990, kdy mu byla navrácena všechna vyznamenání a hodnost. Zároveň mu byla rozkazem v roce 1990 udělena Medaile za Zásluhy o ČSLA I. stupně. V září 1993 ho prezident Václav Havel jmenoval generálmajorem. Zemřel 23. června 1998 v Prešově ve věku 83 let a je pochován v rodných Buchlovicích.

Pavel Vranský (foto Post Bellum – Lukáš Žentel)

Pavel Vranský († 24. 6. 2018)

voják, účastník protinacistického zahraničního odboje, brigádní generál

Pavel Vranský se narodil 29. dubna 1921 v Lipníku nad Bečvou v židovské rodině jako Pavel Wechsberg. Jeho matka byla matematička a otec chemik. Vystudoval gymnázium a učil se na mlékařsko-sýrařské škole. V roce 1939 odešel stejně jako jeho otec do Polska a dále do Sovětského svazu. Prodělal výcvik u československé vojenské jednotky, v roce 1941 odjel k československému vojsku na Blízkém východě. Zažil boje u Tobruku, poté se přihlásil k americkému protiponorkovému letectvu. Na upraveném vojenském letounu Liberator létal po válce mezi Prahou a Londýnem jako dopravní letec, později pracoval u ČSA. Je dvojnásobným nositelem Československého válečného kříže, trojnásobným držitelem medaile Za chrabrost, nositelem medaile Za zásluhy 1. stupně a jiných českých i britských vyznamenání. V roce 2017 jej prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem. Pavel Vranský zemřel 24. června 2018 ve věku 97 let.

Připravil MARTIN VACEK