Chronologie

Chronologický přehled přibližuje důležité události roku 1989 v Československu a ve vybraných zemích Východního bloku. Pro komparaci jsme zvolili sousední Německou demokratickou republiku, Polsko, Maďarsko a Sovětský svaz. Prostřednictvím časové osy lze porovnat vývoj v ČSSR a ostatních státech, směřující ke zhroucení socialistických diktatur v samém závěru osmdesátých let.

Rok 1989

Leden

2. ledna

Tomáš Hradílek, Dana Němcová a Alexandr Vondra se stávají mluvčími Charty 77 pro rok 1989.

13. ledna

František Kincl vydává rozkaz ministra vnitra ČSSR č. 2/1989 K zajištění klidu a veřejného pořádku na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje při příležitosti 20. výročí úmrtí Jana Palacha. Součástí mimořádných bezpečnostních opatření trvajících od 13. do 25. ledna je také povolání 1300 příslušníků Lidových milicí a 200 příslušníků Vysoké školy SNB.

15. ledna

Začátek „Palachova týdne“. Veřejná bezpečnost a Lidové milice uzavírají Václavské náměstí, aby zabránily konání nepovoleného pietního shromáždění k uctění památky Jana Palacha. Přesto na náměstí a v okolních ulicích propukne spontánní demonstrace, která je bezpečnostními složkami násilně rozehnána. 117 občanů je zadrženo. Demonstrace pokračují i v následujících dnech. Bezpečnostní složky proti demonstrantům zasahují za pomoci obušků, policejních psů, obrněných transportérů a vodních děl.

21. ledna

„Palachův týden“ vrcholí poutí k hrobu Jana Palacha ve Všetatech. Bezpečnostní složky v předstihu uzavřou všetatský hřbitov a zadrží některé účastníky akce. Ve dnech 15. až 21. ledna je zadrženo a předvedeno celkem 851 osob. Dalších 2021 osob je podrobeno kontrole totožnosti.

únor

21. února

Václav Havel je odsouzen k devíti měsícům vězení. Trest je mu později snížen na osm měsíců. Současně probíhají soudní procesy s řadou dalších představitelů nezávislých iniciativ zadržených během „Palachova týdne“ (např. Alexandr Vondra, Petr Placák, Stanislav Penc).

březen

16. března

Státní bezpečnost provádí sérii domácích prohlídek v bytech členů Společenství přátel USA. Zatčen je také Stanislav Devátý, který ve vazbě zahajuje protestní hladovku.

duben

14. dubna

Stanislav Devátý je po třicetidenní hladovce propuštěn z vazby.

17. dubna

Členové Nezávislého mírového sdružení a Mírového klubu Johna Lennona zahajují na Staroměstském náměstí v Praze veřejnou protestní hladovku za propuštění vězněných mírových aktivistů. Akci ukončuje Veřejná bezpečnost.

květen

1. května

Bezpečnostní složky za použití násilí zasahují na Václavském náměstí v Praze proti dvěma skupinám občanů, kteří demonstrují za propuštění politických vězňů a za dodržování právního řádu v ČSSR. Zadrženo je 113 osob, proti osmi z nich je později zahájeno trestní řízení.

17. května

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhoduje o podmínečném propuštění Václava Havla z vězení.

27. května

U Litovle na Olomoucku se koná shromáždění organizované Společenstvím přátel USA. Akce je rozehnána policejními jednotkami, asi padesát účastníků je zadrženo.

červen

5. června

Na Karlově mostě v Praze se schází několik desítek lidí, aby uctili památku obětí masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

21. června

V pražské Stromovce se koná ekologická manifestace proti plánované stavbě silnice v tomto parku. Asi 250 účastníků demonstrace násilně rozhání Veřejná bezpečnost.

29. června

Zveřejnění petice Několik vět. Dokument vypracovaný Chartou 77 mimo jiné požaduje propuštění politických vězňů, svobodu shromažďování a konec cenzury. Během prvního měsíce po zveřejnění jej podepisuje asi 12 tisíc občanů.

červenec

31. července

Na náměstí Míru v Praze probíhá manifestace na podporu vězněných odpíračů základní vojenské služby a za uzákonění náhradní civilní služby. Akci svolalo Nezávislé mírové sdružení. Téhož dne vydává František Kincl rozkaz ministra vnitra ČSSR č. 9/1989 zavádějící mimořádná bezpečností opatření k 21. výročí okupace ČSSR vojsky států Varšavské smlouvy. Do zálohy je povolán Pohotovostní pluk VB ČSR.

srpen

17. srpna

Na Slovensku je zahájeno trestní stíhání tzv. bratislavské pětky. Pět opozičních aktivistů je obviněno z pobuřování a podvracení republiky, kterého se měli dopustit výzvou k účasti na demonstraci svolané k 21. výročí srpnové okupace Československa. Ján Čarnogurský a Miroslav Kusý jsou vzati do vazby.

21. srpna

V centru Prahy se schází několik tisíc lidí, aby si připomněli 21. výročí okupace Československa. Proti účastníkům zasahují bezpečnostní složky a 161 z nich zatýkají. Téměř tisíc osob je podrobeno kontrole totožnosti. Ve stejný den probíhají demonstrace také v Brně (asi 100 zadržených) a v Ostravě (asi 150 zadržených).

září

8. září

Příslušníci Veřejné bezpečnosti násilně přerušují pravidelný Běh třídou Politických vězňů organizovaný Společností za veselejší současnost. Několik účastníků je zadrženo a při výslechu zbito.

28. září

U sochy sv. Václava na Václavském náměstí se schází několik tisíc lidí, aby si připomněli 1060. výročí zavraždění patrona českého státu. Shromáždění ukončuje Veřejná bezpečnost.

říjen

12. října

Policie zatýká redaktory samizdatových Lidových novin Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana a obviňuje je z trestného činu „pobuřování“. Na podporu zadržených vzniká v následujících dnech rozsáhlá petice.

25. října

Do centra Prahy přichází asi 200 lidí, aby protestovali proti zavedení nové stokorunové bankovky s portrétem Klementa Gottwalda.

28. října

Na Václavském náměstí v Praze se schází několik tisíc lidí u příležitosti 71. výročí vzniku Československa. Bezpečnostní složky demonstraci rozhánějí za pomoci obušků a vodních děl. Zadrženo je 359 lidí. Podobný průběh mají i další shromáždění konaná v tento den po celém Československu.

listopad

12. listopadu

Ve vatikánské bazilice sv. Petra je svatořečena Anežka Česká. Do Říma přijíždí na 10 000 poutníků z ČSSR.

17. listopadu

V odpoledních hodinách probíhá studentská manifestace k 50. výročí úmrtí Jana Opletala. Průvodu z Albertova na Vyšehrad se účastní asi 25 000 studentů. Následně se většina z nich vydává na pochod do centra města směrem k Václavskému náměstí. Počet účastníků postupně narůstá na dvojnásobek. Cestu na Václavské náměstí jim na Národní třídě zahrazují jednotky Veřejné bezpečnosti a příslušníci pohotovostního pluku VB. Následně proti části demonstrantů zasáhnou extrémně brutálním způsobem.

18. listopadu

Na podporu studentů zahajují pražská divadla protestní stávku. Postupně se k nim přidávají divadelní scény v celé republice.

19. listopadu

V pražském Činoherním klubu je založeno Občanské fórum (OF), společná platforma nezávislých občanských iniciativ usilujících o změnu politického režimu. V Bratislavě vzniká Veřejnost proti násilí (VPN).

20. listopadu

Na Václavském náměstí se schází více než 100 000 lidí, aby vyjádřili nesouhlas se zásahem na Národní třídě. Zaznívá požadavek na ukončení mocenského monopolu KSČ. Demonstrace se konají také v dalších městech a pokračují i v následujících dnech.

24. listopadu

Na mimořádném zasedání ÚV KSČ je rozhodnuto, že k potlačení nepokojů nebude povolána armáda. Z funkcí odstupuje celé předsednictvo stany včetně generálního tajemníka Milouše Jakeše.

25. listopadu

První masová demonstrace na Letné. Akce se účastní asi tři čtvrtě milionu lidí.

26. listopadu

V pražském Obecním domě se poprvé schází delegace OF vedená Václavem Havlem s federálním předsedou vlády Ladislavem Adamcem (KSČ). Na druhou demonstraci na Letné přichází přes půl milionu lidí.

27. listopadu

Celostátní dvouhodinová generální stávka.

29. listopadu

Federální shromáždění mění ústavu ČSSR. Vypuštěn je článek o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti a článek o marxismu-leninismu jako státní ideologii. Formálně tak končí diktatura KSČ. Současně je ustanovena parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu.

prosinec

1. prosince

První náměstek ministra vnitra ČSSR genpor. Alojz Lorenc iniciuje pokyn k rozsáhlé skartaci operativních svazků a dalších dokumentů StB.

3. prosince

Federální předseda vlády Ladislav Adamec provádí rekonstrukci vlády. Ministr vnitra František Kincl, který svůj úřad ze zdravotních důvodů nevykonává již od 29. listopadu, je nahrazen Františkem Pincem (KSČ). Komunisté nadále drží většinu křesel ve vládě. OF takto rekonstruovanou vládu odmítá.

4. prosince

V celém Československu probíhají masové demonstrace na protest proti personálnímu složení nové federální vlády.

7. prosince

Ladislav Adamec podává demisi. Sestavením nové vlády je pověřen Marián Čalfa (KSČ).

8. prosince

Prezident republiky Gustáv Husák vyhlašuje amnestii pro politické vězně.

10. prosince

Gustáv Husák jmenuje „vládu národního porozumění“, ve které poprvé od roku 1948 nemá většinu ministrů KSČ, a následně rezignuje na funkci prezidenta republiky. Řízením ministerstva vnitra ČSSR jsou společně pověřeni předseda vlády Marián Čalfa a místopředsedové Ján Čarnogurský a Valtr Komárek.

21. prosince

Na XVIII. mimořádném sjezdu KSČ je přijato rozhodnutí o rozpuštění Lidových milicí.

29. prosince

Federální shromáždění ČSSR volí prezidentem republiky Václava Havla.

30. prosince

Václav Havel jmenuje do funkce federálního ministra vnitra Richarda Sachera (ČSL).

Literatura

Bárta, Milan at al.: Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948–1989. Ministři a jejich náměstci. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2009.

Čapka, František: Dějiny zemí Koruny české v datech. Libri, Praha 2010.

Informace o Chartě 77. Kompletní elektronická verze samizdatového časopisu. Dostupné z: www.vons.cz/informace-o-charte-77

Kováč, Dušan: Dějiny Slovenska. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011.

Suk, Jiří: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990). Prostor, Praha 2009.

Suk, Jiří et al.: Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985–1989. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1999.

Turčan, Vladimír et al.: Dějiny Slovenska v datech. Libri, Praha 2008.

Vykoukal, Jiří – Litera, Bohuslav – Tejchman, Miroslav: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Libri, Praha 2017.

Žáček, Pavel: Operační štáby generála Lorence v letech 1988–1989. Krizový management FMV v akci. In Securitas Imperii, č. 4, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 1998.