Ludvík Zifčák byl 1. ledna 1982 přijat do služebního poměru příslušníka SNB jako inspektor pořádkové služby Místního oddělení Veřejné bezpečnosti Benediktská Obvodní správy SNB Praha 1. Dne 1. listopadu 1985 byl přemístěn a jmenován zástupcem velitele čety 1. praporu Pohotovostního pluku VB ČSR. Po ukončení Důstojnické školy SNB a stáži na krajské správě SNB Ostrava nastoupil 1. března 1989 do funkce staršího referenta 2. oddělení II. odboru správy Státní bezpečnosti Praha. Jedním z jeho úkolů bylo pod legendou studenta Vysoké školy báňské v Ostravě Milana Růžičky přímo proniknout do „nepřátelského“ prostředí opozice a studentského hnutí. Ve večerních hodinách 17. listopadu 1989 po brutálním potlačení demonstrace v Praze na Národní třídě sehrál dosud nepříliš objasněnou roli „mrtvého studenta“. Po neúspěšném ukrytí por. Zifčáka na Vysokou školu SNB byl 14. ledna 1990 odvolán z funkce a 2. července 1990 propuštěn ze služebního poměru SNB.