Stránky věnované událostem roku 1989

Vítejte na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů věnovaných událostem roku 1989. Stránky přibližují dění z pohledu tehdejšího represivního aparátu a slouží primárně k prezentaci klíčových dokumentů, vybraných z Archivu bezpečnostních složek. Tyto materiály umožňují zmapovat postoje Státní bezpečnosti a celkově ministerstva vnitra ke společenskému vývoji Československa na samém konci osmdesátých let. Zároveň umožňují vhled do organizační a personální struktury bezpečnostních složek. Věříme, že zpřístupněné materiály přinesou užitečné informace jak odborníkům, kteří se hlouběji zabývají událostmi roku 1989, tak zájemcům z řad širší veřejnosti, již chtějí blíže poznat klíčovou kapitolu novodobých českých dějin.

Rok 1989 v Československu a ve Východním bloku

Rok 1989 znamenal pro novodobé české dějiny zásadní zlom. Během něj došlo k zhroucení Východního bloku a komunistická vedení v jednotlivých zemích ztratila politickou moc. Příčinou událostí vedoucích k tak náhlému rozpadu středo- a východoevropských diktatur byly především dlouhodobě narůstající problémy jejich centrálně plánovaných hospodářství a nespokojenost obyvatel s politickou a sociální situací. Občané požadovali větší míru demokracie (především větší účast na rozhodování), dodržování lidských práv a celkově si přáli život ve spravedlivějším a humánnějším společenském zřízení. Hesla a transparenty demonstrujících v Československu, NDR, Polsku a dalších zemích vyjadřovaly právě tato přání a představy.

Podmínky pro hluboké společenské proměny uvnitř bloku do jisté míry připravil vývoj v samotném Sovětském svazu. Nový generální tajemník tamější komunistické strany Michail Gorbačov v polovině 80. let zahájil reformy v oblasti hospodářství (tzv. perestrojka) doprovázené kampaní „glasnosti“, volající po větší politické otevřenosti. Zároveň apeloval na politické špičky jednotlivých zemí, aby převzaly zodpovědnost za vlastní vývoj do svých rukou. Ty však byly navyklé spíše plnit direktivy z Moskvy a k přestavbě přistupovaly vesměs opatrně. Na druhou stranu požadavky obyvatel satelitních států v mnohém překračovaly představy politických elit a nesly v sobě protestní potenciál.

V Československu se pomyslnou předehrou pro revoluční dění roku 1989 staly již události z roku dřívějšího, kdy poprvé od srpna 1969 došlo k masovým demonstracím. Tzv. Svíčková demonstrace v březnu 1988 v Bratislavě byla násilně potlačena, stejně jako demonstrace k dvacátému výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu a shromáždění k sedmdesátému výročí vzniku samostatného Československa v říjnu téhož roku. Výjimkou byla v tomto ohledu prosincová demonstrace na pražském Škroupově náměstí, jež byla první oficiálně povolenou manifestací politické opozice a skončila bez větších střetů s represivními složkami.

Zcela jiný průběh měl tzv. Palachův týden (15.–21. ledna 1989). Na uctění památky Jana Palacha a s tím spojené protestní aktivity reagovaly bezpečnostní sbory s dosud nebývalou brutalitou. Poněkud mírnější byly demonstrace v srpnu a říjnu 1989, ačkoliv tehdy již manifestovaly desítky tisíc občanů. Roznětkou listopadových událostí se stala studentská manifestace 17. listopadu, jež přerostla v masové protesty. K jejich potlačení bylo nasazeno několik tisíc příslušníků Sborů národní bezpečnosti včetně Odboru zvláštního určení, tzv. červených baretů.

Násilné zásahy státní moci proti demonstrujícím značně přispěly k erozi legitimity tehdejšího politického vedení. Režim, který formálně velmi dbal na dodržování „socialistické zákonnosti“ a systematicky vylučoval násilí z veřejného života, najednou brutálně zasahoval vůči vlastním pokojně demonstrujícím občanům, prosazujícím nenásilí a dialog. Původně studentská demonstrace a nepřiměřená reakce státní moci na ni tak podnítily československou společnost k nové vlně protestů a k dalším formám občanské angažovanosti (stávky atd.). Během následujících dnů a týdnů ztratila komunistická strana monopol moci a pod tlakem veřejnosti a událostí v okolních státech politické vedení odstoupilo.

Co zde naleznete

Webový projekt Ústavu pro studium totalitních režimů přibližuje dění „revolučního roku“ 1989 optikou bezpečnostních složek. Původní verze webových stránek vznikla v roce 2009. V roce 2013 byla částečně doplněna a nyní, při příležitosti třicátého výročí, byla aktualizována a doplněna znovu. Seznamy a kopie archiválií jsou kompletně převzaty z původní verze webových stránek.

Badatelé z řad odborné i laické veřejnost zde najdou vybrané archivní dokumenty, které se týkají událostí roku 1989:

  • Jde například o situační zprávy Státní bezpečnosti, rozkazy či kolegia ministra vnitra, jakož i o vybrané materiály k organizačnímu vývoji a personálnímu složení dílčích správ a součástí aparátu ministerstva vnitra. Materiály pocházejí z fondů Archivu bezpečnostních složek a jsou k dispozici ke stažení v digitální podobě.
  • K uvedení do mezinárodního kontextu slouží chronologický přehled klíčových událostí roku 1989, zaměřený nejen na vývoj v samotném Československu, ale i v jiných vybraných zemích.
  • Multimediální galerie přináší zapůjčené autentické záběry z demonstrací z let 1988-1989 a další cenné videozáznamy, stejně jako dobové fotografie.