Revoluce

Albertov 17.11.1989

Vystoupení řečníků na Albertově na demonstraci 17. 11. Jako řečníci vystupují představitelé oficiálních struktur i neformálních iniciativ. Publikum na vystoupení reaguje velmi živě.

Otázky

  1. Které autority studenti uznávali? Jak jejich autorita souvisela s jejich slovníkem?
  2. Co znamená smích demonstrantů nad Mejstříkovou formulací „takhle by ten dialog nešel“?
  3. Jak byste hodnotili vystoupení Martina Klímy?

Národní třída: umělecká rekonstrukce

V ukázce se tvůrci uměleckými prostředky pokoušejí o rekonstrukci policejního zásahu na Národní třídě.

Otázky

  1. Pokuste se zamyslet, v čem jsou zásahy stejné a v čem se liší.
  2. Jaké bylo riziko zásahu právě 17. 11.? Je možné použít text Petra Pitharta o symbolice v sametové revoluci (Metodický list: Martin Šmíd)
  3. Myslíte, že si špičky normalizačního režimu byly těchto rizik vědomy?
  4. Jaké mohly být podle Vás motivy k tak brutálnímu zásahu?

Národní třída

Záběry studentů FAMU z demonstrace na Národní třídě.

Otázky

  1. Jakou roli dnes hrají tyto záběry? Jakou funkci ve společnosti plní? Co vytvářejí?
  2. V čem může být i dnes vzpomínka na protirežimní demonstrace z konce 80. let inspirující?

Martin Šmíd

Úvaha Václava Bartušky o mobilizujícím potenciálu zprávy o smrti studenta Martina Šmída.

Otázky

  1. Vysvětlete symboliku 17. listopadu v českých dějinách. Koho mohl připomínat domnělý zabitý student Martin Šmíd?
  2. Kdo mohl mít zájem inscenovat smrt studenta?
  3. Jakou roli sehrála fáma o smrti Martina Šmída v listopadovém převratu/revoluci?

Vyhlášení herecké stávky

Záběry z Realistického divadla 18. 11. dokumentující atmosféru vyhlášení stávky herců pražských divadel s cílem dosáhnout politických ústupků na vládnoucí moci. Dokumentární záběry jsou kombinovány s promluvami pamětníků z roku 1999.

Otázky

  1. Jaké asi byly motivy Martina Mejstříka ke skepsi ohledně vystoupení herců?
  2. Jak byste zhodnotili vystoupení Tomáše Töpfera?
  3. Riskovali herci, když vyhlašovali 18. 11. takové požadavky?

Jednání gremia OF

Jednání jednoho z grémií OF. Je zachycena živelná povaha diskuse a malá hierarchizace skupiny.

Otázky

  1. Jak byste charakterizovali jednání akční skupiny z hlediska formálně procesního (kdybyste ho měli srovnat např. s dnešní schůzí politické strany nebo jednání nějakého zastupitelského sboru)? Jak probíhá hlasování?
  2. Kdo vystupuje jako profesionál a kdo jednání spíše zdržuje? Charakterizujte role jednotlivých postav.
  3. Dokážete někoho z diskutujících identifikovat?

Václav Havel

Rozhovor s Václavem Havlem v neformálním prostředí pražské hospody. Zároveň s Havlem je zpovídaný i britský politik a publicista Timothy Garton Ash.

Otázky

  1. Jakou povahu mělo Havlovo vůdcovstí? Chtěl být Havel vůdcem? Historik Milan Otáhal hovoří o revoluci bez revolucionářů: Co Havlovi chybí k tomu, aby byl „plnohodnotným“ revolucionářem?
  2. Jak na Vás působí prostředí, kulisy, ve kterých se rozhovor odehrává? Co to vypovídá o atmosféře, ve které OF pracovalo?
  3. Které Havlovy vlastnosti se mohly otisknout na průběhu revoluce?

Organizační struktura Občanského fóra:

Dne 19.11. 1989, v den ustavení Občanského fóra, byl v Činoherním klubu po ukončení jednání zvolen osmnáctičlenný výbor v následujícím složení:
Ing. Rudolf Battěk, Petr Čepek, Václav Havel, Milan Hruška, prof. dr. Milan Jelínek, Milan Kňažko, dr. Lubomír Kopecký, CSc., Jiří Křižan, Václav Malý, Martin Mejstřík, Petr Oslzlý, doc. dr. Libor Pátý, CSc., Jana Petrová, Jan Ruml, prof. Věnek Šilhán, Ondřej Trojan, ing. Josef Vavroušek, CSc., Alexandr Vondra.

V důsledku nutnosti vytvořit fungující vnitřní řád Občanského fóra byl dne 24.11. 1989 zahájen další maratón intenzivních jednání nejenom na toto téma. Václav Havel zdůrazňoval potřebu ustavit jakýsi krizový operační štáb, v němž by zasedal stálý počet členů. Tato skupina měla řešit nejdůležitější a nejnaléhavější úkoly. Ještě týž den v noci bylo navrženo její složení:
V. Havel, L. Lis, M. Kocáb, J. Ruml, A. Vondra, J. Křižan, V. Malý, R. Palouš, I. Lamper, S. Milota, P. Oslzlý, D. Větrovský , L. Pátý a P. Dočekal.

V pondělí dne 27.11. 1989 došlo na popud V.Havla k změně organizačního řádu OF. Od tohoto dne měla struktura OF vertikální rozměr a dostala formálně podobu trojstupňové hierarchie: krizový štáb – akční skupina – plénum

Krizový štáb byl chápán jako součást akční skupiny. Jeho stálými členy, kteří tvořili tzv. páteř, se stali V.Havel, J.Křižan a A.Vondra; v podstatě neomezený přístup do krizového štábu měli oba představitelé iniciativy Most – M.Kocáb a M.Horáček, dále vedoucí akční skupiny R.Palouš, Havlovi důvěrníci E.Kriseová a V.Hanzel a od počátku prosince i Havlův zástupce P.Pithart. Ostatní členové štábu byli každý den znova jmenováni, většinou z řad akční skupiny.

Složení krizového štábu od 27.11. do 10.12. 1989

Po 27 V. Havel, J.Křižan, O. Trojan, V. Komárek
Út 28 V. Havel, P. Miller, V. Klaus, Z. Jičínský, V. Malý
St 29 A.Vondra, J. Křižan, M.Kocáb, V. Klaus, Z. Jičínský
Čt 30 R. Palouš, A. Vondra, J.Křižan, J. Kořán, P.Oslzlý, J.Ruml, I. Lamper, P.Pithart
Pá 1 V. Havel, A. Vondra, J. Křižan, I. Lamper, J. Ruml, R. Palouš, P. Pikhart aj.
So 2 ?
Ne 3 ?
Po 4 V. Havel, P. Pikhart, M. Horáček, J. Křižan, R. Palouš
Út 5 V. Havel, P. Pikhart, Z. Jičínský, I. Gabal, J.Křižan, A. Vondra
St 6 rozšířený krizový štáb
Čt 7 rozšířený krizový štáb
Pá 8 rozšířený krizový štáb
So 9 rozšířený krizový štáb
Ne 10 rozšířený krizový štáb

Na práci akční skupiny vedené R. Paloušem se v průběhu druhého a třetího revolučního týdne podíleli V. Havel, L. Lis, J. Ruml, S. Milota, D. Větrovský, P. Oslzlý, Martin Benda, J. Skalník, J. Černý, M. Kocáb, P. Miller, A. Vondra, V. Malý, J. Křižan, L. Pátý, M. Horáček, I. Kantor, J. Kořán, J. Mareček, P. Kučera a P. Burian. Akční skupina tvořila jakýsi exekutivní orgán, realizovala podněty vycházející z krizového štábu, tlumočila štábu poznatky a návrhy jednotlivců a komisí. Plnila roli jediného prostředníka mezi krizovým štábem a plénem.

Plénum jako nejširší orgán Koordinačního centra OF čítalo okolo padesáti lidí, sdružených ve všech složkách KC OF. Funkce pléna nebyla až do 10. prosince přesněji vymezena a jeho vliv na tvorbu politické strategie a politická rozhodnutí byl po přesídlení OF z Laterny magiky do Špalíčku malý. Plénum bylo stejně jako ostatní orgány OF „samozvané“ a jeho struktura velice variabilní.

Schéma OF: