Cafourek, Alois (* 19. 6. 1897, † 23. 4. 1948)
Alois Cafourek, ženatý řezník a uzenář, odešel 26. března 1948 z domova v Jiřících[1] v okrese Brandýs nad Labem, kde byl vyšetřován a po odchodu hledán pro černý obchod a černé porážky. V minulosti měl být sedmkrát soudně trestaný; není zřejmé, zda pro černý obchod, nebo jiné delikty.
Cafourkovi se podařilo dostat do americké okupační zóny Německa, kde se měl podle dokladů nalezených při jeho zastřelení zdržovat v uprchlickém táboře Wasseralfingen, v bavorském kraji Aalen. Kromě tohoto dokumentu měl u sebe doklad v němčině, podle něhož měl dostat propustku k návštěvě známých.[2] K nim však neodjel a odebral se zpět do ČSR, aby tam nakoupil různé zboží, čímž chtěl zřejmě řešit svoje finanční podmínky v tehdejším Německu, kde byla hospodářská situace dost složitá.
Když se Cafourek 23. dubna 1948 v noci vracel s nakoupeným zbožím zpět do Německa, měli v blízkosti Železné Rudy na Debrníku hlídku stržm. Ivan Sopko (* 15. 4. 1922) jako velitel hlídky, stržm. František Šubrt (* 23. 7. 1913), stržm. Jan Bastl (* 24. 6. 1924) a stržm. Josef Grosman (* 16. 12. 1923), všichni z SNB – útvaru Železná Ruda. Na předepsaném vztažném bodě Debrník střežili křižovatku pěti polních cest. Přibližně ve 22.40 hodin zpozoroval stržm. Bastl neznámou osobu, která přicházela od lesa „Polom“, a upozornil na ni ostatní členy hlídky. Stejně tak neznámého zpozoroval i stržm. Šubrt, který ho nechal přiblížit asi do vzdálenosti 20 metrů a poté jej vyzval, aby se zastavil a dal ruce vzhůru. Podle výpovědi stržm. Sopka, který ze všech členů hlídky uvedl do protokolu asi nejpřesnější verbální výpověď Cafourka, bylo jeho počínání následovné: „Po této výzvě se neznámý zastavil a volal silným hlasem: ‚Proč mám dát ruce vzhůru, já se[m] nic nikomu neukrad, střílejte, mně je to jedno, zastřelte mně.‘ Při těchto výkřicích ustupoval neznámý pozpátku směrem k lesu, odkud předtím přicházel, a pojednou se otočil a počal utíkati směrem k lesu /: vrchu ‚Polom‘:/.“[3] Stržm. Sopko jej měl poté opět vyzvat, aby se vzdal, ale když neznámý nereagoval a utíkal dále k lesu, vydal příkaz k palbě z pušek, kterými byli příslušníci SNB ozbrojeni. Stržm. Šubrt vypálil na prchajícího ze vzdálenosti 30 až 40 metrů jednu ránu z pušky. Cafourek utíkal dál, ale rozhodl se aktivně bránit a odporovat střílejícím pronásledovatelům. Vypálil na ně jednu ránu z pistole (Steyer č. 85840 A ráže 6.35 mm). Velitel hlídky stržm. Sopko upozornil ostatní, že neznámý je ozbrojený, a stržm. Bastl vypálil další ránu z pušky na vzdálenost asi 55 metrů. Sopko pronásledoval Cafourka a snažil se mu nadběhnout po louce. Poté se schoval za složené dřevo, kde si opřel pušku, a též na něj vypálil. Cafourek dál utíkal, přičemž ho Sopko stále pronásledoval, a když už byli oba skoro na stejné úrovni, Cafourek se zastavil a vzápětí spáchal sebevraždu zastřelením.
Na místo činu se 24. dubna 1948 ve 14.30 hodin dostavila soudní komise krajského soudu v Klatovech a podle jejího zjištění „Cafourek utrpěl kromě smrtelné rány do pravého spánku ještě jednu ránu, a sice v levém boku, způsobenou nábojem z vojenské pušky. Vyšetřováním se však nepodařilo zjistit, který z členů hlídky použivších zbraně Cafourka zasáhl. Dle posudku soudní komise, resp. soudního znalce MUDr. Ctimíra Nohejla, nebylo však zranění způsobené střelou některého z členů hlídky smrtelné, bylo však označeno jako těžké, neboť náboj zasáhl levou kost kyčelní, pronikl částečně dutinou břišní a měl výstřel v levé části tříselné“.[4] Podle hlášení okresního velitele SNB Železná Ruda kpt. Hejlíčka z 5. května 1948 o smrti Cafourka pro oblastní velitelství SNB v Klatovech kpt. Hejlíček v rozporu s předchozím zjištěním uváděl: „Cafourek byl taky zraněn střelbou hlídky SNB, ale dle zjištění soudní komise z Klatov nebylo toto zranění smrtelné, ani nikterak vážné.“[5]
Alois Cafourek (* 19. 6. 1897 v Obříství, okr. Mělník) spáchal v šoku a zřejmě při nejasném vědomí ze své bezvýchodné situace a těžkého zranění sebevraždu. Cafourek se do Německa vracel s batohem, ve kterém nesl nejrůznější nakoupené potraviny, cigarety apod.[6] Vedle jeho těla, přibližně 600 metrů od hranice, byly nalezeny bílé kostěné brýle se silnými skly − rozptylkami.[7] Tělo Aloise Caufourka bylo na základě povolení prokurátora krajského soudu JUDr. Vrby odvezeno do márnice v Železné Rudě, odkud je dne 26. dubna převezla Cafourkova dcera do Jiřic. Dne 27. 4. 1948 se konal pohřeb na hřbitově v Kostelci nad Labem.[8]
Ľubomír Morbacher, Tereza Mašková
Archivní dokumenty:
- Hlášení o použití služební zbraně, 4. 5. 1948. (zdroj: ABS)
- Protokol o výpovědi se stržm. SNB Ivanem Sopkem, 24. 4. 1948. (zdroj: ABS)
- Místní ohledání a slyšení znalců, 24. 4. 1948. (zdroj: ABS)
- Náčrtek místa použití zbraně, 24. 4. 1948. (zdroj: ABS)
Zdroj:
- Archiv bezpečnostních složek
- f. PS, Použití zbraně r. 1948, k. 114
- f. 2 M, 10749, Situační zpráva za měsíc duben 1948
- f. 304, sig. 175–2, s. 160
- PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. 319 s.
[1] Nyní součástí Kostelce nad Labem.
[2] ABS, f. PS, Použití zbraně r. 1948, k. 114 (Sopko Ivan, strážm. SNB, Šubrt František, strážm. SNB a Bastl Jan, strážm. SNB – použití služební zbraně ve službě – hlášení, Plzeň 4. květen 1948).
[3] ABS, f. PS, Použití zbraně r. 1948, k. 114 (Protokol sepsaný dne 24. dubna 1948 u SNB – útvaru Železná Ruda, okres Klatovy se strážm. SNB Ivanem Sopkem).
[4] ABS, f. PS, Použití zbraně r. 1948, k. 114 (Sopko Ivan, strážm. SNB, Šubrt František, strážm. SNB a Bastl Jan, strážm. SNB – použití služební zbraně ve službě – hlášení, Plzeň 4. květen 1948).
[5] ABS, f. 304, sig. 175–2, s. 160 (Sebevražda při pokusu o ilegální přechod).
[6] ABS, f. PS, Použití zbraně r. 1948, k. 114 (Sopko Ivan, strážm. SNB, Šubrt František, strážm. SNB a Bastl Jan, strážm. SNB – použití služební zbraně ve službě – hlášení, Plzeň 4. květen 1948).
[7] ABS, f. PS, Použití zbraně r. 1948, k. 114 (Místní ohledání a slyšení znalců).
[8] Tamtéž.