Winklerová, Hermina (* 18. 12. 1905, † 26. 10. 1954)

Dne 25. 10. 1954 šla rodina z rakouské pohraniční obce Raibers[1], z usedlosti č. p. 28, na pole vybírat brambory. Příbuzní s sebou vzali i duševně nemocnou Herminu Winklerovou[2], roz. Schmidtovou, nar. 18. 12. 1905 v Lexnitz[3], která u nich žila na výminku. Zaujati prací ji nechali odejít domů, zde ze sebe sundala šaty a nahá utekla do polí a k lesu, kde vedly státní hranice. Cestou ji zahlédl nedaleko hranic pouze hajný, ale zřejmě se již nepodaří zjistit, proč nechal paní Winklerovou svému osudu.[4] Ta pokračovala dále a pravděpodobně v údolí Košťálkovského potoka poblíž hraničního mezníku VI/73 přešla do Československa. Zanedlouho jí cestu přehradily ženijní zátarasy, které u hranic postavila Pohraniční stráž (dále PS).

Hermina Winklerová se vydala podél plotu z ostnatého drátu směrem k dnes již bývalé osadě Košťálkov,[5]když ji v 11.55 hod. zahlédl, nejprve jako těžko rozeznatelný pohyb, z pozorovací věže 26. roty Pernárec vojín Ladislav Tichý. Upozornil proto velitele hlídky vojína Demetera Špiriaka (nar. 1932), který dalekohledem rozeznal osobu jdoucí směrem k nim. Pozorovací hlídka měla v úmyslu nechat ji přijít blíž a zadržet, ale když se ve vzdálenosti asi 500 metrů otočila a odcházela podél plotu zase zpět, pohraničníci urychleně slezli z věže a rozeběhli se za ní. Jak žena, tak hlídka směřovaly každý po své straně plotu k lesu, hlídka se nemohla dostat k pronásledované na vnější stranu, protože v nástražných vodičích zátarasu tekl elektrický proud o vysokém napětí a mezi jednotlivými stěnami byly položené miny. Velitel hlídky Špiriak vyzval osobu k zastavení, ona však zrychlila do běhu. Pohraničníci pronásledovali prchající dále podle vnitrozemské strany, když však na výzvy nereagovala, rozhodl se Špiriak střílet.[6]

První náboj mu selhal, k palbě proto vyzval člena hlídky, ten vystřelil dvě krátké dávky ze samopalu, ale nezasáhl. Další střelbu už vedl pouze Špiriak, nejprve vystřelil dvakrát z pušky na vzdálenost 250 metrů, pak ještě jednou na vzdálenost 170 metrů. Výstřely zasáhl ženu do nohy, prostřelil pánev a břicho a ustřelil paži v předloktí. I přes zranění Winklerová pokračovala v běhu podél zátarasu, avšak postupně zpomalovala, přesto zmizela hlídce z dohledu za terénní vlnou, síly jí stačily ještě na překonání třísetmetrové vzdálenosti, pak upadla vedle ostnatých drátů. Hlídka ženu zakrátko dostihla, viděla, že je úplně nahá a těžce zraněná, Špiriak proto vystřelil naposledy, ale do vzduchu, pro přivolání pomoci.[7]

Výstřely uslyšela stráž u 26. roty a upozornila velitele poručíka Miroslava Tichého, který se na koni[8] dostavil k místu události. Poslední výstřel Špiriaka upozornil velitele roty na polohu hlídky. Nechal pojítkem vypnout proud v nástražných vodičích, odemkl nedaleká vrata v zátarasu a nařídil zraněnou provizorně ošetřit a zakrýt stanovým dílcem. Na jeho žádost přijelo ve 12.30 hod. sanitní vozidlo z velitelství praporu, které ženu odvezlo do nemocnice v Jindřichově Hradci. Zraněnou doprovázel vedle praporního lékaře i zpravodajský orgán praporu poručík Kutil, aby nedošlo k vyzrazení, jakým způsobem jmenovaná přišla k úrazu.[9] V nemocnici byla operována primářem, avšak následujícího dne, 26. 10. 1954 v 10.15 hod., na následky zranění zemřela. Hermina Winklerová byla dne 29. 10. 1954 v 8 hod. zpopelněna v Českých Budějovicích.[10] Urnu s jejím popelem vyzvedl téhož dne příslušník Veřejné bezpečnosti staršina Weber.[11] Místo jejího uložení se zatím nepodařilo zjistit.

Použití zbraně prošetřovala komise velitele brigády. Zástupce náčelníka operačního oddělení nadporučík Šustr, zástupce zpravodajského oddělení poručík Heřman a předseda stranické komise poručík Štýbnar se shodli, že postup hlídky byl správný a v souladu s předpisy platnými pro použití zbraně. Podle závěrů velitele českobudějovické brigády majora Ilji Marcije bylo použití zbraně hlídky zcela oprávněné, zvláště pak i z toho důvodu, že se narušitel přes opětovnou výzvu nezastavil. Hlídka bezpečně poznala, že se jednalo o lidskou osobu, přestože tato běžela sehnutá vysokou travou. Že se jednalo o nahou osobu /muže neb ženu/ nebo dokonce o osobu se sníženou inteligencí, hlídka pro poměrně velkou vzdálenost nepoznala a nakonec tento fakt není důležitý pro použití zbraně.[12] Podle závěrů velitele PS narušitelka byla snědá, silně ušpiněná, /pleť zemité barvy/, s krátkými rozcuchanými vlasy, takže při postupu splývala s okolím a nebylo možné rozeznat, že se jedná o nahou ženu.[13]

Velitel brigády pověřil zástupce praporu pro věci politické nadporučíka Hrušku, aby na 26. rotě provedl besedu s pohraničníky, při které vyzdvihl zásah vojína Špiriaka. Špiriak byl odměněn pětidenní dovolenou a vojín Tichý pochvalou v rozkaze velitele brigády.
Popsaný případ, kdy duševně nemocná osoba přešla hranice a PS proti ní bezohledně zasáhla se vší tvrdostí, je poměrně ojedinělý, podobný je např. případ Michala Pangratze, toho však hlídka nezastřelila, zkolaboval poté, co mu pohraničníci nasadili pouta.[14]

Vzhledem k tomu, že se případ nedostal před vyšetřovatele a prošetřován byl pouze na úrovni velitele brigády, dochovalo se jen omezené množství pramenů.

Usmrcením Herminy Winklerové se Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zabýval pouze na úrovni zadokumentování, jeho policejní orgány kauzu neprošetřovaly. V současné době ÚDV pátrá po místě uložení popela Herminy Winklerové a zjišťuje, zda o jejím úmrtí byly vyrozuměny rakouské úřady.

Martin Pulec

Archivní dokumenty:

  1. Plánek zadržení (Zdroj: ABS)
  2. Zpráva lékaře o zranění (Zdroj: ABS)

Zdroje:

  • Archiv bezpečnostních složek, f. Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic (2357), k. 56, Použití zbraně s výsledkem u 26. roty 15. brig. – hlášení.
  • Státní okresní archiv České Budějovice, f. Městský národní výbor České Budějovice – nezpracovaná část.
  • PULEC, Martin: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek; Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2006, 1. vyd., 319 s.

[1] Okres Waidhofen a.d. Thaya, Dolní Rakousko.

[2] V pramenech uváděna též jako Štefanie Pindlerová.

[3] Okres Waidhofen a.d. Thaya, Dolní Rakousko.

[4] Archiv bezpečnostních složek (dále jen ABS), f. Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic (2357), k. 56, Použití zbraně s výsledkem u 26. roty.

[5] U Starého Města pod Landštejnem, okr. Jindřichův Hradec.

[6] ABS, f. 2357, k. 56, Použití zbraně s výsledkem u 26. roty, Zápis o výpovědi Špiriaka.

[7] Tamtéž.

[8] V této době patřili tažní i jezdečtí koně mezi běžné „dopravní prostředky“ u jednotek provádějících vlastní ostrahu hranic.

[9] ABS, f. 2357, k. 56, Použití zbraně s výsledkem v úseku 26. roty Pernárec vyšetřující zpráva – předložení.

[10] Tamtéž.

[11] Státní okresní archiv České Budějovice, f. Městský národní výbor České Budějovice – nezpracovaná část, Kremační deník 1952–1957, záznam č. 5206. Zde je uváděna jako Štefanie Bindlerová. Příčina úmrtí (diagnosa) N.863 V.884 E981 N995, 576. Povolení ke kremaci vydal Okresní národní výbor Jindřichův Hradec.

[12] ABS, f. 2357, k. 56, Použití zbraně s výsledkem v úseku 26. roty Pernárec vyšetřující zpráva – předložení.

[31] Tamtéž, Dodatek k Dennímu hlášení č. 299.

[14] PULEC, Martin: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek; Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. ÚDV ZK PČR, Praha 2006, s. 199.