Procesy s „vesnickými boháči“
Téměř každá obec měla svého modelového „kulaka“ z řad středních a velkých rolníků. Procesy s velkými rolníky tvořily nemalou část agendy okresních a krajských soudů, jen v menší míře se tyto případy dostaly na celostátní úroveň, kterými se pak zabýval Státní soud. Většina velkých rolníků byla trestána za neplnění povinných dodávek, zatajování obilí, verbální delikty apod. Hlavní soudní líčení se v mnoha případech odehrávalo mimo tradiční soudní síně a stálá sídla soudů v blízkosti bydliště obviněných nebo přímo v dané obci (ať už v místním kulturním sále, v hostinci nebo v kině) za přítomnosti vybrané veřejnosti a místních funkcionářů. Tyto spektakulární procesy měly posloužit jako výstraha pro ostatní rolníky, kteří by se chtěli nějakým způsobem vzepřít proti tehdejšímu režimu. Zároveň se komunistická moc pokoušela přesvědčit přítomné obecenstvo o skutečné vině „vesnických boháčů“. Celé přípravné řízení a následný proces byly od prvopočátku především v režii dané okresní prokuratury (na celostátní úrovni v rukou Státní prokuratury) a Státní bezpečnosti. Charakteristická byla přitom ideologicky motivovaná snaha příslušníků Státní bezpečnosti a prokurátorů nepřihlížet k reálným okolnostem neplnění hospodářských povinností. Prokurátoři povyšovali sebemenší hospodářská provinění na úroveň záměrných kriminálních a protistátních politických činů. Rozsudky byly proto často nepřesvědčivé, působily dojmem až příliš umělé konstrukce. U soudu nebyly brány v úvahu výpovědi svědků, doklady potvrzující plnění dodávek, beztrestnost apod. Odsouzení se proti těmto rozsudkům mohli odvolat k vyšší instanci. Odvolací soudy však prvoinstanční rozsudky zpravidla potvrzovaly, případně tresty ještě zvyšovaly.
Kromě mnohaletých trestů odnětí svobody, konfiskace majetku hrozil sedlákům zákaz pobytu v obci po vypršení trestu, popřípadě nucené vystěhování jejich rodinných příslušníků. Zvláštní místo zaujímaly politické procesy s velkými rolníky, jejichž předmětem byla činnost vyprovokovaná Státní bezpečností. Nešlo o provokace v oblasti zásobování či zemědělské výroby. V nich velcí rolníci nebo odpůrci kolektivizace figurovali jako příslušníci protistátních skupin ve službách imperalistů, agenti nebo jejich spolupracovníci, teroristé a žháři. Režiséři těchto provokací chtěli ukázat odpůrce kolektivizace v propagandisticky působivém světle, demonstrativními procesy vyvolat strach, aby to otřáslo vesnicí a zlomilo její odpor k JZD.
(Zdroj: KAPLAN, K.: Nekrvavá revoluce. Mladá fronta, Praha 1993.)
CERMAN A SPOL.
1952, 14. červen, Praha. Zpráva Státní prokuratury Generální prokuratuře o hlavním přelíčení se skupinou Vladimír Cerman a spol. Nepodepsáno
V Praze dne 14. 6. 1952
Generální prokuratuře
V Praze k rukám s. Dr. Aleše. Věc: Vladimír Cerman a spol. – trestní řízení. 
Ve dnech 12. a 13. června 1952 konal se v Nové Pace veřejný proces se skupinou vesnických boháčů. Vladimír Cerman vystřelil z vojenské pušky ze vzdálenosti 100 m do místnosti, kde byla schůze MO KSČ v Čisté u Horek, později navázal spojení se zahraničním agentem, společně s dalším obviněným Ježkem mu přislíbili určité zprávy, tyto mu také předali, zavázali se k pomoci na splnění velezrádných úkolů, které agent měl. Konečně Vladimír Cerman se pokusil za pomoci agenta o ilegální útěk do západního Německa, byl však dopaden hlídkou P.S. Ostatní obvinění jednak pomáhali, nadržovali nebo neoznámili tuto trestnou činnost.
Na procese byla organisovaná veřejnost převážně z vesnic novopackého okresu, funkcionáři MNV, MO KSČ, JZD, někteří zástupci závodů, ČSM, soudci z lidu, pracovníci zemědělského referátu ONV, zástupci KV KSČ, KV StB, OV KSČ a jiní okresní funkcionáři. Dále se zúčastnilo procesu 100 bezpartijních.
Hlavní úkol soudu a prokurátorů bylo odhalit vesnického boháče jako úhlavního nepřítele poctivých drobných a středních rolníků, ukázat, proč vesnický boháč brzdí vývoj JZD a snaží se mařit socializaci vesnice, s kým se vesnický boháč spojuje k zločinům proti státu.
Podle hodnocení, které bylo provedeno hned po procese (zúčastnili se jej zástupci KV StB, OV-KSČ, VO-StB, senát a prokurátoři), se tento úkol podařilo splnit velmi dobře.
Senátu předsedal s. Dr. Řehák, žalobu zastupovala Matušinská, pomocný prokurátor byl s. Bloch, okresní prokurátor z Jičína.
Předseda senátu řídil celý proces dobře, případ probíral důkladně, pečlivě, politicky správně. Odůvodnění rozsudku bylo velmi dobré. Byla v něm správně rozebrána zemědělská politika, otázka JZD, boj vesnických boháčů, teror jako nebezpečná methoda třídních nepřátel.
Prokurátoři zasahovali během celého líčení. I když bylo poměrně málo příležitostí ke kladení otázek a k usvědčování během líčení, neboť obvinění svou činnost plně doznávali, byly politické zásahy prokurátorů velmi časté a správné. Závěrečnou řeč pronesla Matušínská. Byla přijata veřejností s velkým porozuměním a soudruzi a soudci, funkcionáři strany, zástupci StB a ostatní ji hodnotili velmi kladně.
S. Bloch provedl po obhajobě repliku, kde správně vyvrátil tvrzení obhájců v otázce viny některých obviněných. Tato replika měla příznivý ohlas; byla přesvědčivá, jasná. S. Bloch v tomto procese ukázal, že má dobré předpoklady pro veřejné procesy. Z jeho dobrého vystoupení při procese je zřejmé, že již řadu veřejných procesů, i když v menším měřítku, sám dělal jako okresní prokurátor.
Rozsudek:
Vina u všech obviněných podle žaloby
Trest
u Vladimíra Cermana trest smrti
Stanislava Ježka odnětí svobody v trvání 20 let,
Jiřího Zaplatílka 6 let,
Františka Cermana st. 12 let,
Stanislava Ježka st. 12 let,
Františka Cermana ml. 3 let.
Konfiskace celého jmění byla vyslovena u všech obviněných, peněžitý trest u Frant. Cermana st. 50.000 Kčs, event. 6 měs., u Stanislava Ježka st. 30.000 Kčs, event. 3 měs., u Jiřího Zaplatílka 20.000 Kčs, event. 2 měsíce.
U všech obviněných byla vyslovena ztráta čestných práv občanských, a to:
u Vladimíra Cermana navždy,
Stanislava Ježka na dobu 10 let,
Jiřího Zaplatílka 5 let,
Františka Cermana st. 10 let,
Stanislava Ježka st. 10 let,
Františka Cermana ml. 5 let,
Národní archiv Praha, fond Státní prokuratura Praha, nezpracováno, sp. zn. 7SPt I 75/52. Hodnotící zpráva Státní prokuratury v Praze (14. 6. 1952).
Možné otázky:
- Tento interní dokument, který nemá propagandistický rozměr, demaskuje justiční praxi 50. let. Co to vlastně znamená, že proces dopadl dobře?
- Proč se soudní líčení Státního soudu s V. Cermanem a spol. konalo přímo v Nové Pace a z jakého důvodu byla přítomna organizovaná veřejnost?
- V čem dle dokumentu spočívají specifické kvality pomocného prokurátora Blocha? Jak byste takového člověka charakterizovali vy?
- Na základě jakých tvrzení byste proces s V. Cermanem vnímali jako zmanipulovaný?
- „Prokurátoři zasahovali během celého líčení. I když bylo poměrně málo příležitostí ke kladení otázek a k usvědčování během líčení…“ O čem může vypovídat následující tvrzení?
- V jaké formě byly uplatňovány vedlejší tresty nejenom proti „vesnickým boháčům“? Jaké další vedlejší postihy mohly být použity zejména proti větším rolníkům?
Národní archiv Praha, fond Státní prokuratura Praha, nezpracováno sp. zn. 7SPt I 75/52. Hodnotící zpráva Státní prokuratury v Praze (14. 6. 1952).
HODNOTÍCÍ ZPRÁVA STÁTNÍ PROKURATURY
Ukázka představuje hodnotící zprávu Státní prokuratury, která podává Generální prokuratuře informace o průběhu hlavního soudního líčení před Státním soudem s „vesnickým boháčem“ Vladimírem Cermanem a spol. Informační zpráva shrnuje naplnění jednotlivých politických a ideologických cílů stanovených před začátkem procesu.
- Procesy s „vesnickými boháči“ (PDF 71 kB)