Ústav pro studium totalitních režimů

Uvést poměry, za jakých se jednotlivé nápisy a kresby objevovaly na rozličných domech, není příliš složité, proto bude popis spíše stručný. Hlavní je, že jde (zjednodušeně) o explicitně vyjádřené projevy nenávisti vůči tenkrát nenáviděným populačním skupinám.

Fotografie s karikaturou Žida a nápisem „Žid je náš nepriatel“ pocházející z dob Slovenského štátu jasně poukazuje na tehdejšího úhlavního nepřítele.

Upozornění na „vesnického boháče“ na vratech v Ředhošti (bývalý okres Roudnice nad Labem) má stejnou podstatu. Má ukazovat na lidi, kteří byli režimem vybráni za nežádoucí. Nepřítelem byl zvolen takzvaný vesnický boháč.

Nápis na stěně muslimské mešity posílá muslimské přistěhovalce pryč. Je jedno kam, jen pryč ze státu.

Závažnost okolností, které vedly tomu, aby se tyto nápisy objevovaly na domech, nelze porovnávat. Je však možné na základě tohoto malého souboru fotografií něco vypovědět o lidské společnosti obecně?

Autor námětu: Libor Pospíšil

Specifičnost tohoto souboru fotografií spočívá v tom, že se s výjimkou jednoho snímku (Kulak) nejedná o fotografie, které mají přímý vztah ke kolektivizaci, nicméně ostatní snímky v kompozici svůj účel mají, ač nejsou „kolektivizačními“ fotografiemi. V tomto souboru zaujímá centrální pozici snímek Kulak, s nímž je možné rozsáhle pracovat samostatně. Snímky, které byly dále do kompozice začleněny, mají vedlejší roli a místo toho, aby vypovídaly dále o povaze kolektivizace, mohou nabízet určité zamyšlení. Je nutné upozornit, že práce s kompozicí těchto snímků nemůže substituovat plnohodnotný výklad, který by nejprve uvedl posluchače do obecné problematiky kolektivizace zemědělství.

Možné otázky k souboru obrazů:

• Pokuste se porovnat snímek s upozorněním na vesnického boháče s ostatními. Co je od sebe odlišuje v obecné rovině?
• Pokuste se vžít do role člověka, který na svém domě najde některé z těchto „označení“. Jak byste se cítili?
• Jaký dojem ve vás celý komplet snímků zanechal? Je pro vás jednání běžných lidí pochopitelné?
• Je však možné na základě tohoto malého souboru fotografií něco vypovědět o lidské společnosti obecně?
• Rozveďte diskusi na téma, které skupiny populace jsou na našem území terčem nenávistných projevů. Z jakého důvodu?
• Pokuste se vysvětlit pojem rasismus, případně rasová nenávist.

Obecný návrh práce s kompletem:

1. Než začnete se samotnou prací s ikonografickým materiálem, proberte veškerý výklad týkající se tématu, který máte v plánu probrat. Popište detailně úkoly, které mají studenti plnit.

Konkrétní příklad práce s materiálem:

• Stručný výklad v intencích výše zmíněného (viz Společenské souvislosti). Stručnost je žádoucí, neboť studenti prací s materiály sami formují své postoje.
• Na projektoru promítejte postupně jednotlivé snímky. Ke každému se pokuste rozvinout diskusi se studenty. Fakta (viz jednotlivé metodické listy k snímkům) uveďte až po ukončení diskuse. Příklady otázek k jednotlivým snímkům:

Snímek Žid:

• Pokuste se odhalit motiv člověka, který namaloval tento výtvor.
• Pokuste se vytvořit takový dobový popisek k fotografii, jaký by byl použit v tehdejším propagandistickém tisku.
• Jaké události vedly ke vzniku Slovenského štátu?
• Jakým pojmem nazýváme nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupiny nebo rasy?
• Zamyslete se nad tím, co bylo nejčastěji Židům vyčítáno.
• Víte, kde byly na českém území koncentrační tábory?

Snímek Kulak:

• Co byste dělali (a jak byste se cítili), kdybyste se měli vžít do role sedláka, který byl takto (neprávem) označen?
• Jaké pohnutky mohl mít ten, kdo napsal ono upozornění?
• Jak na upozornění pravděpodobně reagovali sousedé? Mohli reagovat odlišně než zbytek vesnice?
• Měl tento způsob označení vůbec nějaký smysl?
• Existují v současné společnosti nějaké „hony na nepřátele“ a „označování pijavic“?

Snímek Muslim:

• Jaká kniha je základem islámského vyznání?
• Navštívili jste někdy mešitu?
• Pokuste se uvést příklady toho, jak se k muslimům přistupuje v Evropě.
• Pokuste se přijít na to, které další skupiny populace USA jsou nebo byly v historii terčem rasistických projevů.
• Máte někde ve vašem okolí podobný nápis?

2. Pracujte dále s materiálem. Přichází fáze práce s kompozicí jako celkem.

• Na plátno projektorem promítněte koláž všech tří snímků (snímek Koláž) a proveďte se studenty srovnání snímků. Diskutujte o otázkách, které jste si připravili nebo které vyplynuly z předchozí rozpravy. Neopomeňte klást patřičný důraz na to, o jak opovrženíhodné jednání se jedná. Současně je ale nutné odpovědně přistoupit k vysvětlení toho, proč je takové jednání nesprávné.
  • Pokuste se porovnat snímek s upozorněním na vesnického boháče s ostatními. Co je od sebe odlišuje v obecné rovině?
  • Pokuste se vžít do role člověka, který na svém domě najde některé z těchto „označení“. Jak byste se cítili?
  • Jaký dojem ve vás celý komplet snímků zanechal? Je pro vás jednání běžných lidí pochopitelné?
  • Je možné na základě tohoto malého souboru fotografií něco vypovědět o lidské společnosti obecně?
  • Rozveďte diskusi na téma, které skupiny populace jsou na našem území terčem nenávistných projevů. Z jakého důvodu?
  • Pokuste se vysvětlit pojem rasismus, případně rasová nenávist.

• Karikatura Žida
• Návrat označování
• Nápis na budově muslimské organizace

Karikatura Žida

• Zdroj: http://www.prosebeforehos.com/cultural-correspondent/09/08/september-11th-and-the-legacy-of-islamophobia-in-america/ (Ověřeno ke dni 19. 9. 2011)
• Popis fotografie: Antisemitský nápis na domě z dob Slovenského štátu (Bratislava).
• Datum vzniku: 1939
• Dobový autentický popisek: Není k dispozici

Anotace:

Nebylo a není hrdinstvím vystupovat otevřeně kriticky vůči jakékoli společenské skupině (potažmo národu, etniku), která ani zdaleka nezastává vůdčí postavení, s jejímž právem na existenci není ztotožněna majoritní část společnosti. Anonymové nám vždy ochotně poskytnou radu, abychom náhodou netápali. Najednou je to velice jednoduché, najednou člověk zná důvody vlastních neúspěchů a má na koho svést svou prohru. Může svou závist překrýt záští a zlobou. Jaká to musela být ale utěšená doba, která běžnému člověku nabízela „pravdy“ na každém rohu ulice!

Možné otázky a úkoly:

1. Pokuste se odhalit motiv člověka, který namaloval tento výtvor.
2. Pokuste se vytvořit takový dobový popisek k fotografii, jaký by byl použit v tehdejším propagandistickém tisku.
3. Jaké události vedly ke vzniku Slovenského štátu?
4. Jakým pojmem nazýváme nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupiny nebo rasy?
5. Zamyslete se nad tím, co bylo nejčastěji Židům vyčítáno.
6. Víte, kde byly na českém území koncentrační tábory?

Návrat označování

• Zdroj: Národní zemědělské muzeum
• Popis fotografie: Upozornění na „vesnického boháče“ na vratech v Ředhošti (bývalý okres Roudnice nad Labem)
• Datum vzniku fotografie: 1952
• Dobový autentický popisek: Není k dispozici

Anotace:

Snímek popsaných vrat může evokovat dřívější zkušenosti československého obyvatelstva. I v roce 1941 u nás byli viditelně označováni tehdejší nepřátelé režimu (žlutou hvězdou) tak, aby se vědělo, jak s nimi zacházet. Ač v roce 1952 nebylo povinností nosit viditelně označení „vesnického boháče“ na kabátě, intenzita honu na „pijavice vesnice“ byla velká, takže se „vesnickým boháčem“ mohl stát i ten, kdo výměrou půdy patřil k malorolníkům. Idealizovaný obraz vesnice měl být odstraněn a tradiční vazby mezi obyvateli vesnice měly být zpřetrhány, na počátku tohoto procesu se to však ne vždy dařilo: „Člověče! Copak se něco změní, když napíšu na vrata vápnem: Pozor, zde bydlí kulak? To bych rád věděl, co se stane. Bude se snad vesnice dívat na toho, komu jsem pomaloval vrata, jako na svého nepřítele? Hovno. Spíš naopak. Člověče, vždycky je to všechny ještě víc semkne. Mám už svou zkušenost.“ (KOZÁK, J.: Čapí hnízdo. Praha, Československý spisovatel 1976, s. 72.)

Možné otázky a úkoly:

1. Co byste dělali (a jak byste se cítili), kdybyste se měli vžít do role sedláka, který byl takto (neprávem) označen?
2. Jaké pohnutky mohl mít ten, kdo napsal ono upozornění?
3. Jak na upozornění pravděpodobně reagovali sousedé? Mohli reagovat odlišně než zbytek vesnice?
4. Měl tento způsob označení vůbec nějaký smysl?
5. Existují v současné společnosti nějaké „hony na nepřátele“ a „označování pijavic“?

Nápis na budově muslimské organizace

• Zdroj: http://www.americanprogress.org/issues/2011/08/islamophobia.html (Ověřeno ke dni 19. 9. 2011)
• Popis fotografie: Protimuslimský nápis na mešitě v americkém státě Michigan
• Datum vzniku: 2011
• Dobový autentický popisek: Anti-Muslim graffiti defaces a Shi’ite mosque at the Islamic Center of America in Dearborn, Michigan.

Anotace:

Ačkoliv nelze vše přičítat událostem spojeným s 11. zářím 2001, vlnu islamofobie určitým způsobem podpořily. Bez ohledu na to, že za útoky na USA nestál muslimský svět jako celek, či dokonce islám samotnou svou podstatou, protimuslimské rasistické projevy nabývají od té doby paušálního charakteru.

Možné otázky a úkoly:

1. Jaká kniha je základem islámského vyznání?
2. Navštívili jste někdy mešitu?
3. Pokuste se uvést příklady toho, jak se k muslimům přistupuje v Evropě.
4. Pokuste se přijít na to, jaké další skupiny populace USA jsou nebo byly v historii terčem rasistických projevů.
5. Máte někde ve vašem okolí podobný nápis?

• Označování (PDF 416 kB)