Dobové protikulacké karikatury

Zapněte si, prosím, podporu jazyka Javascript ve Vašem prohlížeči a aktualizujte stránku.

Předkládaný soubor karikatur, který je převzat z dobových humoristických časopisů (Dikobraz, Roháč, Sršeň), představuje obraz kulaka v různých variacích, ovšem s mnoha společnými body. Obecně se nejedná o nikterak inovativní přístup k tvorbě karikatur. Naopak je užíváno co nejsrozumitelnějších postupů, aby sdělení byla přístupná rolnickému obyvatelstvu, na něž byl apel směřován především. Ke správnému pochopení karikatur přispívají současně hojně užívané symboly, i proto může být podstatné zaměřit se na detaily jednotlivých obrazů.

 

Dobová protikulacká karikatura (Zdroj: Dikobraz 1951)

Komunistická strana Československa v čele s Klementem Gottwaldem začala postupně po únoru 1948 uměle vytvářet nelichotivý obraz „vnitřního nepřítele vesnice“. Vrstva sedláků i dalších osob provozujících kromě zemědělské činnosti ještě nějakou živnost (hostinec, řeznictví, obchod apod.) byla označena za hlavní překážku budoucí „socializace“ venkova. Ještě předtím, než KSČ spustila propagandistickou ofenzivu adresovanou „zaostávajícímu“ venkovu, bylo zapotřebí pojmenovat protivníka. Zvolený pojem „vesnický boháč“ dokonale vystihoval zadaná kritéria a vhodně doplňoval ruský ekvivalent „kulak“. Pejorativní náboj slovního spojení „vesnický boháč“ dokázal podnítit závist a nenávist vůči větším a zámožnějším hospodářům mezi nemajetnými vrstvami obyvatelstva. Nebylo místa, prostoru ani dne, kde by toto sousloví neuplatnilo svoji ideologickou funkci; ať už vyhlíželo z propagačních nástěnek, úředních desek MNV, novinových sloupků, statí, ideologických brožur, politických projevů, směrnic, hlášení, soudních rozsudků apod. Uveřejňované materiály představovaly „venkovské boháče“ v nejhorším možném světle jako „vykořisťovatele“ středních a drobných rolníků s nacistickou minulostí.

Komunistická propaganda neustále zdůrazňovala, že „vesnický boháč“ činí vše se záměrem poškodit socialistický způsob hospodaření, ať už formou neplnění povinných dodávek, veřejnými výroky proti státu a JZD, či prováděním různých podob sabotáží uvnitř nebo mimo JZD. Úkolem rolníků a funkcionářů JZD mělo být rozpoznání „vesnického boháče“, který svým jednáním záměrně brzdí vznik a rozvoj kolektivních hospodářství především ve svůj prospěch. Neúspěchy jednotlivých JZD kladla dobová rétorika za vinu domnělým sabotážníkům, přičemž jedině odhalením jejich „pravé tváře“ se mohli rolníci posunout vpřed a zajistit si lepší budoucnost pro sebe i své děti. Utvrzením, prozřením v jejich úsudku jim měla být štvavá rétorika namířená proti jejich „kulacky“ ocejchovaným sousedům, která je vinila i z nedostatku masa a dalších základních potravin na trhu. Rozpoutaný „hon na lidi“ zbavil leckteré vesničany zábran a vyvolal na vsi atmosféru strachu a nenávisti.

(Převzato z Čítanky kolektivizace: https://www.ustrcr.cz/cs/vesnicti-bohaci-sabotujici-jzd)

Autor námětu: Libor Pospíšil

 

 

Cíle

Práce s předkládaným souborem má pomoci k:

  • tvorbě subjektivního názoru na tendenční prezentaci osobnosti „kulaků“ v tehdejší společnosti
  • představení jednoho ze základních prostředků soudobé propagandy – karikatur
  • pochopení skutečnosti, že na karikatuře má každý prvek svůj podstatný význam
  • posílení schopnosti číst karikatury a ikonografii obecně
  • ilustraci multiperspektivnosti tématu

Konkrétní příklad práce

Ke každé karikatuře je připraven soubor otázek, které mohou být k práci s tímto materiálem využity. Jestliže se rozhodnete je využít, doporučujeme otázky pokládat dříve, než sami provedete svůj výklad k danému obrazu. U každé karikatury je současně uveden odstavec, který z určitého, subjektivního či ironizujícího pohledu přibližuje souvislosti vzniku karikatury s tehdejší dobou.

 


 

Po staru se žít nedá …

Po staru se žít nedá …

Zdroj: Zemědělské noviny okresu Ledeč nad Sázavou, ročník 1950 Možné otázky:

  • Pokuste se odvodit, proč má vyobrazený sedlák na klopě čtyřlístek.
  • Všimněte si ostatních detailů na postavě sedláka. Vyjmenujte je a pokuste se popsat, proč byly použity.
  • Proč bylo tehdy nutné zorat meze?
  • Pokuste se popsat, proč se na plakátu hlásá: „Po staru se žít nedá.“ Jak vypadal tento starý způsob rolnického života jak z pohledu propagandy, tak reálně?

Karikatura Lva Haase nejenže může posloužit jako ilustrace vykořisťovatelské povahy vesnického boháče, postava kulaka na karikatuře totiž může ukázat na několik prvků, které tehdejší režim považoval za (mírně řečeno) nevhodné. Honosný a bezpochyby drahý oblek sedláka, který si mohl dovolit pouze díky tvrdé práci svých „nevolníků“. Efekt zesiluje kontrast jeho oblečení se strohým oděvem pracovníků na poli. Obdobně by se dalo mluvit o sedlákově vypaseném břichu či o kapesních hodinkách. Sestřih vousů nám může připomínat něco cizího, nechtěného, v nejhorším případě západního, německého či kapitalistického. Nakonec onen čtyřlístek na klopě obleku. Ten bezpochyby odkazuje na agrární stranu (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu), u které stále bylo nutné pracovat na její diskreditaci, ačkoliv její činnost nebyla po roce 1945 z důvodu jejího nařčení z kolaborace obnovena. Idylický obraz sedláka je pomocí těchto nápadných symbolů bořen. Počátky určité společenské averze vůči statkářům, agrárníkům a obecně podnikatelům však nenajdeme až v únoru 1948, ale zcela jistě již dříve.

 


 

Kulak je nejzavilejší nepřítel socialismu

Kulak je nejzavilejší nepřítel socialismu

Možné otázky:

  • Identifikujte postavy na obraze.
  • Zaměřte se na evidentní sdělení. O čem nás přesvědčuje autor?
  • Jak na vás působí obraz celkově?
  • Proč autor neponechal stínu kulaka klobouk a přisoudil mu cylindr?

Strašidelný obraz nám předkládá Lev Haas. S úmyslem ukázat, jakou zákeřnou společenskou vrstvou jsou kulaci, dovedně využívá idealizovaný obraz vskutku dobrého sedláka – zkušeného, moudrého a vřelého muže. S ním pracuje tak, aby všem bylo jasné, že kulak má vždy jen ty nejhorší úmysly.

 


 

Vykupujeme obilí!

Vykupujeme obilí!

Zdroj: humoristicko-satirický časopis Sršeň, ročník 1949 Možné otázky:

  • Všimněte si detailů kresby. Co nejvíce (kromě objemu obilí) odlišuje kulaka od ostatních odvádějících?
  • Která postava na kresbě podle vašeho názoru reprezentuje dobro a která představuje zlo?
  • Jaké charakterové vlastnosti byste přisoudili na základě této karikatury sedlákovi s malým vozíčkem?
  • Odhlédněte na chvíli od přítomnosti kulaka. V jakém smyslu by vyzněla samotná kresba (bez textu)?

Společný výkup obilí zajišťoval rolníkům stálý odbyt za garantovanou cenu. Měl možná přinášet pocit spoluodpovědnosti za fungování socialistického zemědělství, a to do té míry, že bylo povinností rolníků nechávat odkupovat své obilí. Je přece logické, že zradil ten, který „hrabe“ jen pro sebe, protože mu nezáleží na tom, že národ může hladovět. Nicméně není také logické stát si za svým právem – za právem nakládat se svým vlastnictvím podle svého? Z jedinců a rolnických rodin zatajujících z různých důvodů zásoby, které měly být odvedeny, byly dělány exemplární případy. Pro někoho byli tito lidé ukázkou zrádců a sobců, pro jiné chudáků a smolařů.

 


 

Obklíčení „kulaka“

Obklíčení „kulaka“

Zdroj: satirický časopis Dikobraz, ročník 1952 Možné otázky:

  • Pokuste se popsat užitou symboliku. Jaký účel má nejspíš plnit?
  • Zkuste přiřadit ke každým pojmenovaným vidlím protichůdný ekvivalent – tedy vlastnosti a postupy, které měly být pomocí socialistických metod potlačeny.

Kulak je konečně obklíčen. Nemůže uniknout, neboť pro něj už není v socialistickém zemědělství místo. Neefektivnost, sobeckost a vykořisťovatelská povaha jeho hospodaření budou vytlačeny. Kulak se děsí toho, co přichází.

 


 

Kdo jinému jámu kopá…

Kdo jinému jámu kopá…

Zdroj: satiricko-humoristický týždenník Roháč, ročník 1952 Možné otázky:

  • Jaký je rozdíl mezi JZD (Jednotné zemědělské družstvo) a JRD (Jednotné rolnicke družstvo)?
  • Jakými způsoby (a obrazy) se nás autor snaží přesvědčit o tom, že kulak je nežádoucí?
  • Odvoďte z obrázku, co vše pravděpodobně plánoval kulak?

Všechny důkazy jsou pohromadě a navíc je kulak chycen při činu. Nelze pochybovat o tom, že kulak se snažil rozbít fungování jednotného rolnického družstva a plánoval i horší věci. Můžeme se také z karikatury přesvědčit, že štvavý kulak je najednou maličký ve srovnání se silným rolníkem-družstevníkem, který předal svůj majetek do společného vlastnictví v jednotném rolnickém družstvu.

 


 

„Kulak“

„Kulak“

Zdroj: satiricko-humoristický týždenník Roháč, ročník 1952 Možné otázky:

  • Co dělá zobrazovaný sedlák špatně? Co je mu v této karikatuře vytýkáno?
  • Pokuste se vysvětlit, na co odkazuje fakt, že sedlák i prasata na obrázku jsou tak vypasení.
  • Dokážete popsat, k čemu se využívá nástroj, který leží v pravém dolním rohu obrázku?

Obraz vypaseného sedláka, vesnického boháče, by se dal považovat za nejčastěji využívaný „symbol“ v protikulackých karikaturách a jiných propagandistických materiálech. Je téměř jasné, čeho se tím pokoušela strana docílit.

 


 

Pozor na „dědinských boháčov“ (vesnické boháče)

Pozor na „dědinských boháčov“ (vesnické boháče)

Zdroj: humoristicko-satirický časopis Sršeň, ročník 1950 Možné otázky:

  • Pokuste se o vlastní interpretaci obou obrázků.
  • Co autor na obrázcích kritizuje a co oslavuje?
  • Identifikujte na obou obrázcích hlavní symboly, které použil autor. Co jimi chtěl pravděpodobně sdělit?

Chtělo by se použít adaptaci tradičního selského přirovnání: „Vesnický boháč není dobrý ani na hnůj.“ V případě těchto obrázků tomu tak opravdu je. Někdo, kdo už měl plné zuby onoho dedinského boháča, jej vyhodil na hnůj. Svědomití družstevníci, kteří si uvědomili hodnotu kvalitního hnoje ve srovnání s hodnotou kulaka, jej ale umisťují na správné místo. Oblíbené symboly se objevují stále znovu: vidle jako nejvhodnější selský nástroj k „zacházení“ s kulaky; traktor, symbol pokroku, a jeho přeplněná vlečka; evidentní početní převaha kolchozníků; osamocenost kulaka.

 


 

Malorolníci! Pozor na „dědinského boháča“!

Malorolníci! Pozor na „dědinského boháča“!

Zdroj: humoristicko-satirický časopis Sršeň, ročník 1950 Možné otázky:

  • Zformulujte vlastní interpretaci tohoto krátkého komiksu.
  • Pokuste se vytvořit texty (případně konkrétní dialogy) postav, které by dobře zapadaly do kontextu komiksu.

Krátký komiks nám může pomoci pochopit, jaká měla být běžná praxe mezi vesnickými boháči. Ti měli plni nadšení podávat přihlášky do JZD a JRD, aby následně mohli sabotovat jejich činnost. Komiks měl ozřejmit důvody neuspokojivých výsledků některých družstev. Domnělé sabotážní záměry statkářů byly posléze záminkou pro jejich vyloučení z družstev apod. Jejich majetek přirozeně zůstal v socialistickém sektoru.

 


 

Morena

Morena

Zdroj: satiricko-humoristický týždenník Roháč, ročník 1951 Možné otázky:

  • Proč je v karikatuře využita právě symbolika Morany?
  • Víte, jakou historii má tento zvyk? Co má tento obyčej představovat?
  • Vidíte v karikatuře nějaký paradox? Proč se jedná o rozpor?

Nezbývá nic jiného než ocenit dovednost karikaturisty. Cit, s jakým zkombinoval prastarý zvyk s modernizací, která tehdy probíhala. To vše ve společnosti, jež byla zvyklá ctít tradice (pro slovenskou společnost to platí dvojnásob), ať již šlo o tradice selské, nebo křesťanské. To vše zasazené do kontextu kulacké problematiky. Bez jakékoliv ironie – srovnávání kulaka s pohanskou bohyní smrti prostě pobaví.

 


 

JRD

JRD

Zdroj: satiricko-humoristický týždenník Roháč, ročník 1952 Možné otázky:

  • Identifikujte postavy na karikatuře.
  • Jak byste interpretovali rozdíl ve výšce předáka družstva a kulaka?

Ironizující karikatura A. Hajdušíka se nikterak nevymyká zavedeným standardům ostatních výtvorů. Obtloustlý, okázale oděný a vychytralý velkostatkář se snaží obloudit zodpovědného předáka evidentně prosperujícího družstva (viz graf na zdi kanceláře).

 


 

Stanovy JZD

Stanovy JZD

Zdroj: satirický časopis Dikobraz, ročník 1953 Možné otázky:

  • Pokuste se odpovědět na otázku, proč bylo pro ilustraci charakteru stanov JZD použito právě srpu. Proč nebylo použito kladivo, traktor či pěst?
  • Pokuste se o vlastní interpretaci této karikatury.
  • V jakém smyslu by obraz vypovídal, kdyby byl na místě kulaka „běžný“ střední rolník?

Tato karikatura je prosta jakýchkoliv složitostí. Distinkce mezi zděšeným výrazem kulaka a spokojeným výrazem sluníčka v pravém rohu může vypovědět vše, co potřebujeme pochopit. Konečně se JZD stalo postrachem veškerého kulackého počínání, obrátila se tak situace, kdy zákeřní kulaci byli nebezpečím pro družstva. Zkusme však namísto kulaka dosadit „běžného“ středního rolníka. Celá výpověď obrazu se rázem změní.