Učebnice dějepisu – Ukázka textu II.
V husitském revolučním hnutí poprvé povstal všechen náš lid proti feudálům. V celém světě nebylo do té doby mocnějšího a rozsáhlejšího hnutí. Spojený venkovský lid a městská chudina stály téměř rok v čele celého hnutí a pokusily se vytvořit zcela novou společnost bez pánů a poddaných. Církev pozbyla svého bohatství a musila ustoupit šlechtě a hlavně měšťanstvu také v politickém životě. Měšťanstvo zradilo chudinu a venkovský lid a spojilo se se světskými feudály. Proto též program čtyř artikulů žádal toliko zmírnění a nikoliv odstranění feudálního útisku. Avšak tím, že lid za čtyři artikuly bojoval, dostal znovu program význam revoluční, protifeudální. V úspěšných bojích proti křižákům se poprvé v našich dějinách spojil lid z různých krajů Čech za společným cílem a tím se utužilo i vědomí, že všichni náleží k jednomu národu. Husité hájili proti křižákům nejen revoluční zásady, ale i svou vlast a celou bohatou kulturu, která byla vytvořena předcházejícími generacemi. Český živel v husitské době zatlačil německé obyvatelstvo do mizivé menšiny. Čeština se stala řečí úřední, vládnoucí a pronikala i do ciziny jako řeč diplomatická. Avšak tato láska k vlasti neuzavřela husitům cestu k pochopení ostatních národů. […] Husitská revoluční tradice se pevně uchovala v myslích a srdcích našeho lidu. Není snad kraje v naší vlasti, kde by lidová pověst nebo jiná památka nepřipomínaly tuto slavnou dobu. Po staletí se k ní hlásily a nalézaly v ní oporu pokrokové síly našeho národa a také dnes je nám oporou v úsilí o vybudování vyspělé socialistické společnosti v naší vlasti. (TRAPL, Miloslav a ČAPEK, Vratislav: Dějepis pro devátý ročník základní devítileté školy, Praha, SPN 1959, s. 40n.) |
Možné otázky
- Jaké postavy vystupují v dějepisném vyprávění učebnice jako aktéři historických událostí? Co to vypovídá o pojetí dějin v socialistickém školním dějepise?
- V čem tento socialistický výklad husitství čtenáře manipuluje? Pokuste se odhalit konkrétní příklady, jež jsou v rozporu s dnešním pojetím husitství, ale třeba i se staršími (předválečnými) výklady husitského hnutí (Palacký, Pekař, TGM aj.).
- Proč socialistický dějepis kladl důraz na výklad husitských válek? Čemu měl ideologicky zkreslený výklad středověkých dějin sloužit?
- Co se od žáka očekává? Co by se měl vlastně naučit? Jde v učebnici o historická fakta, nebo o jejich interpretaci?
- Kdo je ve výkladu učebnice postaven do role nepřátel pokrokových sil? Jak jsou tito nepřátelé vymezeni? Lze jejich role v kontextu socialistické společnosti nějak aktualizovat?
- Jakou roli plní ve výkladu odkazy na Němce? Lze důraz kladený na národnostní význam husitských válek vnímat jako pokus o ideologickou manipulaci?
- Jak husitství souvisí s budováním socialismu v „naší vlasti“?
- Proč a v jakých souvislostech se v souvislosti s výkladem o husitství hovoří o češtině?