Učebnice dějepisu – Ukázka textu II.

V husitském revolučním hnutí poprvé povstal všechen náš lid proti feudálům. V celém světě nebylo do té doby mocnějšího a rozsáhlejšího hnutí. Spojený venkovský lid a městská chudina stály téměř rok v čele celého hnutí a pokusily se vytvořit zcela novou společnost bez pánů a poddaných. Církev pozbyla svého bohatství a musila ustoupit šlechtě a hlavně měšťanstvu také v politickém životě. Měšťanstvo zradilo chudinu a venkovský lid a spojilo se se světskými feudály. Proto též program čtyř artikulů žádal toliko zmírnění a nikoliv odstranění feudálního útisku. Avšak tím, že lid za čtyři artikuly bojoval, dostal znovu program význam revoluční, protifeudální.

V úspěšných bojích proti křižákům se poprvé v našich dějinách spojil lid z různých krajů Čech za společným cílem a tím se utužilo i vědomí, že všichni náleží k jednomu národu. Husité hájili proti křižákům nejen revoluční zásady, ale i svou vlast a celou bohatou kulturu, která byla vytvořena předcházejícími generacemi. Český živel v husitské době zatlačil německé obyvatelstvo do mizivé menšiny. Čeština se stala řečí úřední, vládnoucí a pronikala i do ciziny jako řeč diplomatická. Avšak tato láska k vlasti neuzavřela husitům cestu k pochopení ostatních národů.

[…]

Husitská revoluční tradice se pevně uchovala v myslích a srdcích našeho lidu. Není snad kraje v naší vlasti, kde by lidová pověst nebo jiná památka nepřipomínaly tuto slavnou dobu. Po staletí se k ní hlásily a nalézaly v ní oporu pokrokové síly našeho národa a také dnes je nám oporou v úsilí o vybudování vyspělé socialistické společnosti v naší vlasti.

(TRAPL, Miloslav a ČAPEK, Vratislav: Dějepis pro devátý ročník základní devítileté školy, Praha, SPN 1959, s. 40n.)

Možné otázky

  1. Jaké postavy vystupují v dějepisném vyprávění učebnice jako aktéři historických událostí? Co to vypovídá o pojetí dějin v socialistickém školním dějepise?
  2. V čem tento socialistický výklad husitství čtenáře manipuluje? Pokuste se odhalit konkrétní příklady, jež jsou v rozporu s dnešním pojetím husitství, ale třeba i se staršími (předválečnými) výklady husitského hnutí (Palacký, Pekař, TGM aj.).
  3. Proč socialistický dějepis kladl důraz na výklad husitských válek? Čemu měl ideologicky zkreslený výklad středověkých dějin sloužit?
  4. Co se od žáka očekává? Co by se měl vlastně naučit? Jde v učebnici o historická fakta, nebo o jejich interpretaci?
  5. Kdo je ve výkladu učebnice postaven do role nepřátel pokrokových sil? Jak jsou tito nepřátelé vymezeni? Lze jejich role v kontextu socialistické společnosti nějak aktualizovat?
  6. Jakou roli plní ve výkladu odkazy na Němce? Lze důraz kladený na národnostní význam husitských válek vnímat jako pokus o ideologickou manipulaci?
  7. Jak husitství souvisí s budováním socialismu v „naší vlasti“?
  8. Proč a v jakých souvislostech se v souvislosti s výkladem o husitství hovoří o češtině?