První světová válka
Znáte pohádku o milionáři, který ukradl slunce? Jiří Wolker v ní vypráví o boháči, který chtěl mít všechno bohatství světa jen pro sebe. I slunce by byl nejraději lidem ukradl a nechal by je ve tmě a v zimě.
Řeknete si, že je to jen v pohádce. Ovšem, ukrást slunce je možno jen v pohádce. Ale tak sobečtí a chtiví jako milionář z pohádky jsou všichni kapitalisté.
[…]
Z práce dělníků bohatli. Ale to jim nestačilo. Toužili mít stále více a více. Ve své chamtivosti chtěli ovládnout co největší část světa – nové a nové daleké země a jejich bohatství.
Vymýšleli si plány, jak ovládnout celý svět. Protože každý z kapitalistických států chtěl pro sebe uchvátit co nejvíce, dostaly se do sporů. Vytvořily se dvě skupiny kapitalistických států: Německo a Rakousko-Uhersko na jedné straně a Anglie, Francie a Rusko na druhé. Spory se zostřovaly.
Roku 1914 vypukla mezi těmito skupinami států válka – první světová válka. Zachvátila skoro celý svět a trvala čtyři roky.
Bylo to válka nespravedlivá. Byl to boj kapitalistických zemí o vládu nad světem.
Pracujícím lidem přinesla nesmírné utrpení. Avšak kapitalisté si spokojeně mnuli ruce. Seděli si pěkně v bezpečí a počítali miliony, které jim válka vynášela. Vydělávali spousty peněz na válečných dodávkách, nejvíce ovšem na dodávkách zbraní. Zatím na válečných bojištích umíraly miliony pracujících. 10 milionů vojáků bylo zabito a 20 milionů zraněno a zmrzačeno. Přitom ani nevěděli, zač bojují. Na celém světě se lidé ptali: „Proč máme jít do války? Proč máme zabíjet lidi a proč se máme sami nechat zabít?“ Kapitalisté obratně lidu nalhávali, že bojuje proti nepřátelům a za vlast. Lid však stále jasněji poznával, že bojovat za vlast a proti nepřátelům znamená bojovat proti svým utlačovatelům a vykořisťovatelům, bojovat proti kapitalistům. Tento spravedlivý boj vybojoval první na světě ruský lid rok před koncem světové války, ve Velké říjnové socialistické revoluci.
(Kolektiv autorů: Obrázky z dějin, učebnice vlastivědy pro 4. postupný ročník národních škol, Praha, SPN 1952, s. 62n.)
|