Memoáry

Gerhard Scholten: Mezi všemi tábory. Život v době, která zešílela

Obálka publikace: Mezi všemi tábory. Život v době, která zešílela – ilustrační fotoOsud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetek. Gerhard Scholten (16. 8. 1923, Trutnov – 21. 4. 1995, Vídeň) se ve svých vzpomínkách Mezi všemi tábory se vrací do let 1944–1947, která zásadně změnila jeho dosavadní život i plány do budoucnosti. Trutnovského rodáka a syna textilního továrníka, který od svých osmi let žil v Praze a cítil se být především pražským Němcem, zatklo v červenci 1944 gestapo a poslalo ho nejprve do terezínské Malé pevnosti a odtud do koncentračního tábora v Osvětimi. Důvodem jeho uvěznění byl zadržený dopis otci do Ameriky, který svěřil rodinnému příteli, aby ho poslal ze Švýcarska. Svou roli pravděpodobně sehrál i jeho částečný židovský původ. Gerhard Scholten, tehdy ještě nesl otcovo příjmení Pfefferkorn, věznění přežil. Díky svým obsáhlým jazykovým znalostem se v osvobozené Osvětimi stal tlumočníkem sovětské armády a NKVD, a tak i svědkem výslechů a evidence mrtvých. V květnu 1945 se vrátil do Prahy, kde ho záhy čekalo setkání s československou poválečnou realitou: jeho babička byla jako Němka internována ve sběrném táboře na Strahovském stadiónu a posléze v Malé pevnosti, Scholtena i jeho matku zavřeli na základě udání jejich podnájemníka v srpnu 1945 do internačního tábora v Modřanech. Jen díky intervencím jejich českých přátel byli všichni nakonec propuštěni: zabavený byt včetně inventáře a další majetek jim ale už vrácen nebyl. Před definitivním odchodem do Rakouska v lednu 1947, kde přijal rakouské občanství a nové příjmení, Scholten ještě v československých službách absolvoval rok jako pracovník UNRRA v Brémách. Jeho vzpomínky rovněž podávají svědectví o zpochybněné identitě, resp. o vynucené změně: z předválečného Němce Pfefferkorna s československým občanstvím se po válce stal Vídeňák a rakouský občan Scholten.

Argo, ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, váz., 265 str., ISBN 978-80-257-1708-0 (Argo), ISBN 978-80-87912-40-9 (ÚSTR)


Jaroslav Michálka: Roky v pekle. Vzpomínky politického vězně z 50. let

Obálka publikace: Roky v pekle. Vzpomínky politického vězně z 50. let – ilustrační fotoVzpomínky politického vězně Jaroslava Michálky odkrývají neznámý příběh, připomínající tragické období našich poválečných dějin, s nímž jsme se zatím dostatečně nevyrovnali. Voják z východní fronty, poválečný pracovník kriminální služby a člen Československé sociální demokracie byl vtažen do severomoravského monstrprocesu s takzvanými nepřáteli socialismu. Už ve vyšetřovací vazbě mu vyrazili zuby, vyslýchali ho a bili. Vyhrožovali mu šibenicí. Nic mu neprokázali, přesto byl odsouzen na dvacet pět let. Propuštěn byl po necelých třinácti letech. Kniha vyšla i v elektronické verzi.

Volvox Globator, ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, váz., 249 str., ISBN 978-80-7511-131-9 (Volvox Globator), ISBN 978-80-7511-132-6 (epub), ISBN 978-80-7511-133-3 (pdf), ISBN 978-80-87912-27-0 (ÚSTR)


Adam Hradilek, Zdeněk Vališ (eds.) – František Polák: Sedm let v Gulagu. Vzpomínky pražského advokáta na sovětské pracovní tábory

Obálka publikace: Sedm let v Gulagu – ilustrační fotoFrantišek Polák byl legionářem v Rusku, ve 20. letech advokátem dělníků a komunistických aktivistů, který v roce 1930 vystoupil z KSČ na protest proti ovládnutí strany radikálním křídlem. Jako uprchlík před nacismem se stal členem čs. zahraniční armády na východě, následně byl však zrazen jejími vedoucími činiteli a vydán NKVD. V letech 1939–1947 byl vězněn v Gulagu. Po návratu do Československa v březnu 1948 uprchl na Západ s cílem informovat svět a rodnou zemi o sovětské realitě, které sám dlouhá léta odmítal uvěřit. Přestože sepsal vzpomínky na Gulag již koncem 50. let v exilu, nedostalo se jim v jeho domovině v následujících padesáti letech zasloužené pozornosti. Předkládaná publikace má za cíl tento deficit napravit a přiblížit české veřejnosti osobnost Františka Poláka i jeho dílo.

ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, váz., 432 str., ISBN 978-80-87912-25-6


Nikolaj Siněvirskij: Smerš – rok v táboře nepřítele
Jan Dvořák (ed.)

Obálka publikace Smerš – rok v táboře nepřítele - ilustrační fotoNikolaj Siněvirskij (vl. jménem Michail Dimitrovič Mondič), rodák z Podkarpatské Rusi, podává ve svých deníkových zápiscích svědectví o činnosti jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací 20. století – sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš, v níž působil několik měsíců jako tlumočník. Deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí však ojedinělý pohled na metody sovětského represivního aparátu na území osvobozeném Rudou armádou v závěru 2. světové války. Český čtenář tak má poprvé téměř po sedmdesáti letech od prvního vydání deníku možnost seznámit se s aktivitami Smerš i v Československu, zvláště v Praze, kde probíhala hlavní vlna zatýkání.

ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, váz., 169 str., ISBN 978-80-87912-23-2


Jaroslav Rokoský (ed.): Dvakrát otrokem. Paměti agrárníka Oldřicha Suchého

Obálka publikace Dvakrát otrokem. Paměti agrárníka Oldřicha Suchého - ilustrační fotoKomentované vzpomínky právníka a prvorepublikového poslance za agrární stranu Oldřicha Suchého nabízejí osobitý pohled na politické a společenské zrání mladého, meziválečného Československa, těžké období druhé republiky, nacistické okupace, na okolnosti komunistického převratu v únoru 1948 a kruté poměry padesátých let. Suchý byl za své postoje po celou válku vězněn v nacistických věznicích, především v koncentračním táboře Sachsenhausen, a po únorovém převratu tři roky v komunistických kriminálech a pracovních táborech. Po propuštění byl jako tehdy mnoho schopných a vzdělaných lidí donucen pracovat v dělnických profesích. V svých pamětech líčí kruté podmínky nacistických i komunistických věznic a lágrů a také zničující rozklad demokratických hodnot. Knihu doplňují přílohy (např. projevy Emila Háchy, svědectví politického vězně Josefa Sobotky). Třetí část knihy tvoří studie „Oldřich Suchý, agrární strana a totalitní režimy“ historika a editora knihy Jaroslava Rokoského, která osud Oldřicha Suchého zasazuje do dobových souvislostí.

ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, váz., 511 str., ISBN 978-80-87912-20-1


Stanislava Vodičková (ed): I zvíře mělo více útrpnosti než člověk. Paměti patera Františka Štveráka, vězně nacistického a komunistického režimu

Obálka publikace I zvíře mělo více útrpnosti než člověk. Paměti patera Františka Štveráka - ilustrační fotoPaměti patera Františka Štveráka zachycují jeho životní osudy v období nacistického a komunistického režimu. Za německé okupace Československa se zapojil do domácího odboje, na jaře 1940 byl zatčen, brutálně vyslýchán a nakonec poslán do koncentračního tábora Dachau a odtud do Sachsenhausenu. V náročných podmínkách kárné kompanie přežil mnohé situace, kdy mu šlo o život. V červnu 1942 ho přeložili zpět do Dachau a tam se 29. dubna 1945 dočkal osvobození. Na podzim téhož roku byl povolán do Dachau jako svědek obžaloby k soudnímu procesu s nacistickými válečnými zločinci. Po únoru 1948 se postavil proti omezování práv katolické církve v Československu. V červnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností a odsouzen na dvacet měsíců do vězení. Po propuštění odmítl nabídku významného místa v církevní správě výměnou za spolupráci s komunistickou mocí. Následovala internace v klášteře Želiv a poté v přeškolovacím středisku Hrádek. Nakonec byl v roce 1954 propuštěn ze zdravotních důvodů. O dva roky později, ve věku 47 let, na následky dlouhodobého věznění zemřel. Ve svých vzpomínkách F. Štverák barvitě vylíčil osud kněze bojujícího s totalitní mocí a podal svědectví o utrpení i odvaze mnoha nevinných lidí.

ÚSTR, Praha 2013, 1. vydání, váz., 415 str., ISBN 978-80-87211-84-7


Ozvěny Gulagu: povídky a vzpomínky/Echo Gulaga: rasskazy i vospominanija
Sestavili Semjon Vilenskij a Lukáš Babka

Obálka publikace Ozvěny Gulagu: povídky a vzpomínky - ilustrační fotoDvojjazyčné česko-ruské vydání povídek a vzpomínkových textů bývalých ruských vězňů, jež přibližují život v sovětských koncentračních a pracovních táborech známých pod zkratkou GULAG. Soubor doplňuje výběr z memoárů českého vězně Jana Bačkovského, které dokazují, že v těchto lágrech byli uvězněni i lidé jiných národností. Na vydání této knihy, jež obsahuje texty s mimořádnou výpovědní hodnotou, se podílely společně Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna, moskevské sdružení Vozvraščenije a Ústav pro studium totalitních režimů.

Vozvraščenije, NK ČR – Slovanská knihovna, ÚSTR, Praha – Moskva 2013, 1. vydání, brož., 277 str., ISBN 978-5-7157-0274-6 (Vozvraščenije), ISBN 978-80-7050-615-8 (NK ČR – Slovanská knihovna), ISBN 978-80-87211-64-9 (ÚSTR)

Knihu Ozvěny Gulagu: povídky a vzpomínky si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů


Vladimír Bukovskij: A vítr se vrací. Příběh disidenta

Obálka publikace A vítr se vrací. Příběh disidenta - ilustrační fotoNejvýznamnější dílo předního sovětského disidenta žijícího v současnosti ve Velké Británii. Formálně je kniha zarámována vzpomínkou na autorovo neočekávané propuštění z vězení v prosinci 1976 a výměnu za vězněného vůdce chilských komunistů Luise Corvallána, což vyvolalo celosvětovou senzaci. Postupně se vrací ke vzpomínkám na dětství, život v poválečné Moskvě, zapojení do protestů, samizdatu, zatčení, psychiatrická vyšetření a „léčení“, procesy a věznění. Kniha poutavým způsobem přibližuje realitu sovětského disentu, tak odlišnou od té české například používáním „trestající psychiatrie“, nástroje, který při posledním rozsudku postihl i Bukovského a který jsme v našich podmínkách prakticky neznali.

Volvox Globator, ÚSTR, Praha 2012, 1. vydání, váz., 375. str., ISBN 978-80-7207-864-6 (Volvox Globator), ISBN 978-80-87211-72-4 (ÚSTR)

Knihu A vítr se vrací. Příběh disidenta si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů

Ohlasy v médiích


Danica Valenová: Nic nedává, kdo nedá sám sebe. Deník 1945–1960

Obálka publikace Nic nedává, kdo nedá sám sebe. Deník 1945–1960 - ilustrační fotoDeníkové zápisy Danici Valenové popisují období od konce druhé světové války do roku 1960. Jsou v něm zachyceny životní osudy rodiny, které byly dramaticky ovlivněny poválečnými událostmi, komunistickým převzetím moci v Československu. JUDr. František Valena, manžel Danici, předseda Ústředí katolických studentů a osobní tajemník ministra pošt, byl v roce 1950 zatčen a za „velezradu a špionáž“ odsouzen na 22 let žaláře. Jako politický vězeň zemřel v roce 1960.

Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2012, 1. vydání, brož., 247str., ISBN 978-80-87211-68-7

Knihu Nic nedává, kdo nedá sám sebe. Deník 1945–1960 si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů


Josef Pikl: Paměti jihočeského odbojáře

Obálka publikace Josef Pikl: Paměti jihočeského odbojáře - ilustrační fotoKniha je autentickým popisem anabáze účastníka II. odboje z jižních Čech soustavou nacistických koncentračních táborů. Historicky známé skutečnosti jsou zde zpřesněny osobním svědectvím muže, jenž byl v civilu učitelem venkovské školy ve Vyskytné na Pelhřimovsku a v létě 1939 se zapojil do protiokupačních aktivit v kraji. Kromě vhledu do života v terezínské Malé pevnosti se nám posléze otevírá i obraz chodu vězeňské samosprávy v Buchenwaldu a také poměrů v pověstné tajné továrně na Hitlerovy „zázračné“ rakety – pobočném táboře „Laura“. Před čtenáře se dostává výpověď, v jejíchž zákrutech se osudy vězněného učitele potkávají se zásadními, jakkoli mnohdy opomíjenými historickými skutečnostmi, a pomáhají je tak potvrdit a zpřesnit. Hodnota vzpomínek spočívá ovšem i v jejich časovém přesahu do „mírových“ dob. Josef Pikl se nikdy nestřetl s komunistickou represí v jejích nejtvrdších podobách. Namísto toho byl ve svém občanském životě pomalu ubíjen úskoky, falší a šikanou úředních míst, obsazovaných běžně lidmi, o jejichž chování za války mohl sám vydat svědectví na hony vzdálené jejich poválečné sebeprezentaci. Líčení v rozpětí let 1939-1975 je tak neocenitelnou zprávou o „malém“ českém člověku, jehož niterná velikost ve skutečnosti přesahuje horizont obou krutovlád, které se zemí přehnaly. Kniha je doplněna komentáři historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů a Památníku Terezín.

Academia, ÚSTR, Praha 2009, 1. vydání, váz., 488 stran, ISBN 978-80-200-1813-7 (Academia), ISBN 978-80-87211-10-6 (ÚSTR)

Knihu Josef Pikl: Paměti jihočeského odbojáře si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů