Stáhněte si zdarma některé knihy z naší produkce

V době koronavirové pandemie jsme bohužel nuceni odložit konání výstav, přednášek a seminářů. Zájemcům a zájemkyním o nedávnou historii naší země však mimořádně nabídneme ke stažení vybrané knihy, jež jsme v minulých letech vydali.

Kniha Praha objektivem tajné policie z roku 2009 obsahuje unikátní fotografie vzniklé při sledování disidentů příslušníky Státní bezpečnosti a je ke stažení zde.

Sborník Každodenní život v Československu 1945/48–1989 z roku 2015 obsahuje příspěvky věnované jak každodennosti v obecném slova smyslu, tak případové studie o dílčích aspektech každodenního života v komunistickém Československu či příspěvky k didaktickému využití těchto témat ve výuce. Knihu najdete zde.

Sborník Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989) z roku 2013 předkládá příspěvky tematizující vztah intelektuálů ke komunistické straně a režimu, studie jednotlivých významných komunistických intelektuálů a články o didaktickému využití těchto témat ve výuce. Knihu najdete zde.

Monografie historika Jiřího Bašty Lidové milice. Nelegální armáda Komunistické strany Československa 1948–1969 vydaná v roce 2013 je zatím nejpodrobnější prací zabývající se Lidovými milicemi, polovojenskou organizací sloužící k upevnění moci KSČ. Knihu najdete zde.

Kolektivní monografie Cesty za svobodou. Kurýři a převaděči v padesátých letech 20. století z roku 2014 přináší nové či upřesňující interpretace této problematiky, a doplňuje tak mozaiku historického příběhu, který se odehrával na pozadí studené války, na pomezí hranic politických a hospodářských systémů. Knihu najdete zde.

Publikace Demonstrace v Československu v srpnu 1969 a jejich potlačení vydaná v roce 2012 na základě rozsáhlého archivního výzkumu přibližuje události srpna 1969, kdy demonstrace k prvnímu výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy skončily krvavým zásahem komunistické moci. Knihu najdete zde.

Kniha Československá rozvědka a pražské jaro z roku 2016 představila do té doby neznámé informace z prostředí rozvědky Státní bezpečnosti související s událostmi roku 1968 v Československu. Knihu najdete zde.

„Vítězové neodpouštějí“ – tak lze charakterizovat aktivity sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš na územích osvobozených Rudou armádou v závěru 2. světové války. Z velké části dodnes zůstávají obestřeny tajemstvím. Faktem však je, že s příchodem sovětských vojsk na území předválečného Československa i zde zaznamenáváme řetěz zatýkání, věznění a deportací civilního obyvatelstva. Deníkové zápisky Michaela Mondiče (pod pseudonymem N. Siněvirskij): Smerš. Rok v táboře nepřítele představují jedno z mála bezprostředních svědectví o nezákonné činnosti Smerš na osvobozeném území východní Evropy i Československa. Knihu najdete zde.

Kolektivní monografie Kolektivizace v Československu z roku 2013 nabízí tři desítky textů českých a slovenských historiků, archivářů a právníků, které se věnují vztahu člověka k půdě na vesnici, perzekuci sedláků, vyvlastňování majetku církví, využívání bývalých zemědělských usedlostí nápravnými zařízeními či různým formám odporu proti zabavování majetku. Knihu najdete zde.

Monografie Pavla Vaňka Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955 z roku 2009 sleduje vývoj Pohraniční stráže v první polovině 50. let a na příkladech 5. chebské pohraniční brigády a 4. znojemské pohraniční brigády ukazuje podobnosti i rozdíly v systému ochrany hranic s Německou spolkovou republikou a Rakouskem. Knihu najdete zde.

Publikace Velitelství osvobozeného území v dokumentech z roku 2016 obsahuje téměř 350 dokumentů, a to jak z provenience Velitelství osvobozeného území, tak reakce politiků – prezidenta republiky dr. E. Beneše, velvyslance Z. Fierlingera, či  stanoviska vojáků – hlavního velitele generála S. Ingra, náčelníka Československé vojenské mise v SSSR generála H. Píky i velitele 1. československého armádního sboru v SSSR generála L. Svobody. Nechybí ani drobná svědectví přímých účastníků jednání sovětských orgánů a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení. Knihu najdete zde.

První tištěné vydání Hnědé knihy“ o procesech s českým undergroundem vyšlo v roce 2012 a rozvíjí tři předchozí samizdatové vydání dokumentů zachycující soudní řízení s představiteli undergroundu a jejich ohlas ve veřejných sdělovacích prostředcích i disidentských kruzích. Nynější publikace obsahuje za minulého režimu nedostupné dokumenty i ukázky kampaně vedené ve prospěch obžalovaných v zahraničních médiích. Knihu najdete zde.

Sborník Informační boj o Československo / v Československu (1945–1989) z roku 2014 zkoumá informační boj mezi různými vnitřními i vnějšími politickými silami a ideovými směry po skončení druhé světové války, a především po únoru 1948, kdy se komunistický režim snažil upevnit a udržet své pozice také prostřednictvím propagandistického působení. Publikace nabízí i obrázkové přílohy a faksimile propagandistických a osvětových plakátů z první poloviny sedmdesátých let. Knihu najdete zde.

Kolektivní monografie Osm let po válce. Rok 1953 v Československu z roku 2014 nabízí téměř čtyři desítky příspěvků, které skládají mozaiku života společnosti jako celku i jejích jednotlivých částí v roce, kdy zemřel sovětský vůdce J. V. Stalin i prezident republiky Klementa Gottwalda, byla provedena peněžní reforma a pokračovala likvidace živnostníků a soukromě hospodařících zemědělců. Knihu najdete zde.

Kniha Pavlíny Formánkové a Petra Koury Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. z roku 2008 mapuje kampaň ve veřejném prostoru v průběhu politického monstrprocesu s Miladou Horákovou a dalšími dvanácti obžalovanými. Na kampani se podílely stranické a státní orgány, tisk, rozhlas, film i veřejnost. Publikace obsahuje studii a 150 vybraných dokumentů. Knihu najdete zde.

Výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje, kterou jsme uvedli v letech 2017 a 2018, přibližuje jeden z nejdůležitějších příběhů protikomunistické rezistence. Katalog k výstavě najdete zde.

Mimořádně jsme také zveřejnili první letošní číslo revue Paměť a dějiny, které je v souvislosti s výročím 75 let od konce druhé světové války v Evropě tematicky zaměřeno právě na válečné období a na fenomén Pražského povstání. Toto vydání obsahuje také několik biografických článků nebo studii rozebírající dopisy na rozloučenou odsouzených Čechoslováků jako prameny k poznání nacistických represí a válečné každodennosti. Celé číslo si můžete přečíst zde.

Rádi bychom upozornili také na jedno z čísel revue Paměť a dějiny, které vyšlo na konci roku 2019 a které připomíná méně známé téma: architekti, inženýři, památkáři či technici uvěznění během politických procesů 50. let ve věznicích projektovali sídla národních výborů, sorelové kulturní domy, pětiletková sídliště či exkluzivní letovisko na Orlíku pro komunistické pohlaváry. Více se dozvíte zde.