Dr. Horáková Milada a spol.

politický monstrproces se členy nekomunistických stran Soudní líčení s „dr. Miladou Horákovou a spol.“ je označováno za největší politický proces v komunistickém Československu. Jednalo se o první soudní kauzu, na které se velkou měrou podíleli sovětští poradci. Ti zavedli nepřetržité výslechy, konfrontaci obviněných s vynucenou výpovědí jiných vězňů a otázkové protokoly. Poprvé se také uplatnila dohoda mezi StB, prokurátory a soudci, že přelíčení bude postupovat podle předem vypracovaného scénáře. V rámci třináctičlenné skupiny byli souzeni představitelé nekomunistických politických stran. Obviněno bylo osm bývalých funkcionářů ČSNS, dva členové ČSL a dva představitelé sociální demokracie. Záviš Kalandra byl charakterizován jako trockista. Obžalovaní v monstrprocesu „dr. Horáková Milada a spol.“ se nesmířili se změnami, ke kterým došlo v zemi po únoru 1948. Odbojová činnost příslušníků politických stran se zpočátku omezovala pouze na vzájemné schůzky, diskuzi o politické situaci v republice a na letákové akce. Snažili se zůstat v kontaktu s představiteli nekomunistických stran, kteří odešli do exilu, a informovat je o situaci v zemi. Jako nejdůležitější úkol vnímali udržet politické přesvědčení svých stoupenců a podporovat postižené. V ČSNS se zformovala „politická šestka“, která fungovala jako určité prozatímní vedení strany. Vznikla také hospodářská rada ČSNS, která byla složena z ekonomických odborníků a měla sledovat hospodářský vývoj země. V září 1948 se sešli představitelé nekomunistických stran na faře ve Vinoři, aby jednali o možnosti vzájemné spolupráce. Za sociální demokraty se schůzky účastnili Vojta Beneš a Zdeněk Peška. ČSNS zde zastupovala Milada Horáková a Josef Nestával (kteří byli současně členy národněsocialistické „politické šestky“), ČSL reprezentoval Vojtěch Jandečka. Na podzim 1948 se začal formovat program opozičního hnutí. Pod vlivem příprav konference amerických velvyslanců v Evropě formulovali Oldřich Pecl, Andělín Šulík a Antonie Kleinerová Memorandum o československé demokratické opozici o situaci v Československu a o opozici proti režimu. Memorandum mělo být zasláno za pomoci velvyslanectví USA na konferenci. Milada Horáková byla zatčena 27. září 1949. Následovalo zatčení většiny bývalých ústředních funkcionářů ČSNS. Dne 8. listopadu 1949 začalo v ruzyňské vazební věznici vyšetřování. Hlavní slovo měli sovětští poradci, kteří zavedli nové metody vyšetřování dle sovětského vzoru. V prosinci 1949 měli vyšetřovatelé dostatek informací, aby zahájili „výrobu“ samotného procesu. Soudní líčení s „dr. Miladou Horákovou a spol.“ se konalo 31. května–8. června 1950 v Praze. V čele Státního soudu stanul JUDr. Karel Trudák. Prokuraturu zastupovali JUDr. Josef Urválek, JUDr. Jarmila Brožová, plk. JUDr. Juraj Vieska a JUDr. Jiří Kepák. Souzeno bylo třináct osob, které byly obžalovány z trestných činů velezrady a vyzvědačství. Padly čtyři rozsudky smrti pro M. Horákovou, Z. Kalandru, Jana Buchala a O. Pecla. Popravy byly i přes protesty významných světových osobností vykonány 27. června 1950 v Praze na Pankráci. A. Kleinerová, J. Nestával, Jiří Hejda a František Přeučil byli odsouzeni k trestu odnětí svobody na doživotí. Zbytek trestů se pohyboval v rozmezí od patnácti do 28 let těžkého žaláře. Tresty odnětí svobody byly doprovázeny finančními tresty, konfiskací majetku a ztrátou občanských práv. Proces byl doprovázen propagandistickou kampaní. V průběhu soudního líčení přicházely rezoluce žádající tvrdé potrestání viníků. Navazovalo na něj dalších 35 tzv. okrajových procesů. Obžalováno bylo celkem 639 osob. Bylo uděleno deset trestů smrti, 48 trestů odnětí svobody na doživotí a další tresty odnětí svobody v celkové výši 7830 let. Zproštěno viny bylo pouze 21 obžalovaných.

Prameny:

  • ABS, f. Kabinet StB materiálů, sign. 323-16-11.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V 6301 MV.
  • AKPR, Složka T 2461/50.
  • NA, f. Generální prokuratura, nezpracováno, sp. zn. II/3 Vg 1.
  • NA, f. Ministerstvo spravedlnosti, nezpracováno, Klosův archiv.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or 1/7 65/50.

Literatura:

  • BERAN, Karel: Před soudem lidu. Proces s dr. Miladou Horákovou a jejími dvanácti společníky před státním soudem v Praze 31. května až 8. června 1950. Melantrich, Praha 1950.
  • DVOŘÁK, Miroslav – ČERNÝ, Jaroslav: Žoldnéři války. Soudní proces s dr. Horákovou a spol. Mír, nakladatelství Svazu bojovníků za svobodu, Praha 1950.
  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Ministerstvo spravedlnosti – Orbis, Praha 1950.
 
  • BOUČEK, Jaroslav: 27. 6. 1950. Poprava Záviše Kalandry. Česká kulturní avantgarda a KSČ. Havran, Praha 2006.
  • Dopisy dr. Milady Horákové: z pankrácké cely smrti 24.–27. 6. 1950. Klub Lidové noviny, Praha 1990.
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora: O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Klub Milady Horákové v nakladatelství Eva, Praha 2001.
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora: To byla Milada Horáková: ve fotografiích a dokumentech. Eva, Praha 2009.
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína – KOURA, Petr: Žádáme trest smrti!: propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. ÚSTR, Praha 2008.
  • HEJDA, Jiří: Žil jsem zbytečně. Román mého života. Melantrich, Praha 1991.
  • HRUBÁ, Olga: Lidé kolem Milady Horákové: vzpomínky, úvahy, korespondence. EMAN, Heršpice 1999.
  • IVANOV, Miroslav: Justiční vražda aneb, Smrt Milady Horákové. Betty, Praha 1991.
  • KAPLAN, Karel: Druhý proces: Milada Horáková a spol. – Rehabilitační řízení: 1968–1990. Karolinum, Praha 2008.
  • KAPLAN, Karel: Největší politický proces: „Milada Horáková a spol.“ Doplněk, Brno 1995.
  • Milada Horáková – K 10. výročí popravy. RSČ, Washington 1960.
  • Milada Horáková. Sborník dokumentů, vzpomínek a fotografií. Melantrich pro Klub dr. Milady Horákové, Praha 1990.
  • RADOTÍNSKÝ, Jiří: Rozsudek, který otřásl světem. ČTK-Pressfoto, Praha 1990.
 
  • BLAŽEK, Petr: „Ludovodemokratický honorár“. Dopisy Ladislava Novomeského Záviši Kalandrovi. In: Pamäť národa, roč. II., č. 2, 2006, s. 50–56.
  • BLAŽEK, Petr: „Při natáčení filmů o procesech je třeba opatrnosti.“ Příprava, natáčení a uložení filmového záznamu soudního procesu „Milada Horáková a spol.“ In: KOPAL, Petr: Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. Casablanca-ÚSTR, 2009, s. 201–213.
  • BLAŽEK, Petr: Rekonstrukce. Prameny k procesu s Miladou Horákovou a jejími druhy. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra, č. 4, 2006, s. 191–220.
  • KOURA, Petr: „Měl jsem rád svou republiku.“ Životní příběh politického vězně dvou totalit JUDr. Josefa Nestávala. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra, č. 4, 2006, s. 149–196.

Filmové, televizní a rozhlasové dokumenty. Video a audiozáznamy:

  • Nepokořený duch. Životní příběh Milady Horákové. (Český rozhlas, premiéra 2002).
  • Dokument o procesu Milada Horáková a spol. (Český rozhlas, premiéra 2006).
  • Akce N (režie: Marcel Petrov, dokumentární film z cyklu Tajné akce StB, 2009).
  • Filmový projekt Proces H (režie: Martin Vadas, desetidílná dokumentární série, 2009).
  • Případ Dr. Horáková (režie: Jan Mudra, dokumentární film, 1990).

-kj-